Adramelech

Lidé s tím popelem někdy ale nadělají cavyků. Já jsem pro případ mého úmrtí už před časem dal jasné dispozice: kremace bez obřadu a popel nechat rozptýlit na rozptylové loučce (po větru). Obstojí téma rozptylování popela jako námět filmu? Jistěže ano, pokud se jej chopí někdo talentovaný! Pádným důkazem je Felliniho film A loď pluje. Naproti tomu film Králové divočiny se tak úplně nepovedl. Je to sentimentální americký kýč, kde mě nudilo snad všechno, hlavním hrdinou počínaje přes ducha jeho dědečka až po toho čokla.

Původně jsem pomýšlel na úplně jiný komentář, ale nešel napsat bez spoilerů a já bych nerad připravil o požitek ty, kteří tento film ještě neviděli. Místo toho tedy jen jedna otázka: Když v domě najednou začne nejít proud, napadne ženskou zkontrolovat bytový a domovní jistič? Na základě mé zkušenosti tvrdím, že každou to nenapadne. Jednou ráno, když se moje přítelkyně chystala jít do práce, mě probudilo nějaké klapání. Vylezl jsem z postele a kouknul, co se děje. Magistra stála u vypínače a dělala s ním klap – klap ve snaze rozsvítit lustr. Mrknul jsem do předsíně a nahodil jsem bytový jistič. Protože to nepomohlo, vyšel jsem z bytu na chodbu a nahodil jsem ještě domovní jistič. Pak jsem se šel dospat a během dopoledne jsem ještě vyměnil jednu prasklou žárovku v lustru. Večer jsem se zeptal, co se ráno dělo. Slečna nejprve rozsvítila lustr, který bliknul a hned zase zhasnul. Potom zapnula bytový jistič, ale když to nepomohlo, usoudila, že závada nebude v jističi. Vrátila tedy jistič zpět do polohy, v jaké ho našla, totiž do polohy vypnuto, a v domnění, že chyba bude ve vypínači, se jej pokoušela zprovoznit tím způsobem, že s ním opětovně klapala sem a tam. Existence domovního jističe jí nepřišla na mysl. Takže se nedivme ženě ve filmu, že si s tím výpadkem proudu nedokázala poradit, zvláště když v baráku, co je tam k vidění, byl patrně ještě další jistič k el. rozvodu v kotelně.

Dobré téma, ale k hororu to má daleko a je to dost nezáživně zpracované. Jednu hvězdičku dávám za námět, jednu za postavu bývalého diktátora, jednu za scény, které celkem věrně ukazují synkretický charakter lidové latinskoamerické religiozity.

Fakt zvláštní pohádka o princezně, která není ani pyšná, ani zakletá, ani nemá na čele zlatou hvězdu, ale umí se dobře prát. Ta úvodní scéna je parádní a také další děj moc pěkně odsejpal. Představuji si, že by tenhle film běžel za socíku v televizi v rámci vánočních pohádek. To by děti čubrněly! Na tohle tehdy ještě nebyly zvyklé.

Byla to spíš parodie na horor než horor, ale dost tomu pomohly vtipné hlášky a gagy. První polovina filmu mi přišla lepší než druhá.

Necpěte se do Evropy! Straší tady!

Překvapivě zdařilý film, který maximálně využívá krátké stopáže. Situace je modelová: amatéři zkoušejí nějakou okultní praktiku a pěkně si naběhnou. Dobré bylo, jak si Číňanka na ochranu proti démonům nasadila roušku. Zjevně netušila, že rouška chrání proti démonům stejně málo jako proti virům. Čínský taoista by věděl, jak se zachovat, ale holka byla evidentně už narozená v GB, čínskou učeností nedotčená a navíc asi i geneticky naředěná, takže to nějak nezvládla. Dobře vybrané psychologické typy postav. Některé oprsklejší, některé bázlivější – démon si je mohl odškrtávat jak položky na jídelním lístku. Z děje se též dozvídáme, že démoni mohou přerušit připojení k internetu. To je pravda. Z vlastní zkušenosti vím, že mohou narušit i chod počítače a psát na obrazovku různé hlášky, jimž nerozumím bez ohledu na to, jestli jsou napsané česky nebo anglicky. Vždycky pak musím zavolat svému poradci přes počítače, aby mi poradil, jak těmto démonickým vlivům čelit.

Předností tohoto veskrze dobře natočeného filmu je námět, atmosféra a výkony dětských herců. Nedostatkem jsou jisté nelogičnosti v ději a trochu slabší scénář. Každopádně jsem film sledoval se zájmem a suma sumárum jej hodnotím coby nadprůměrný.

Děj se rozbíhá dost pomalu. Vidíme mladou blondýnu, která dělá v rádiu, a staršího prošedivělého chlapa, jenž chce do rozhlasu procpat nějaký svůj životní příběh, který ani není ochoten předem prozradit. Ve skutečném světě by ho s takovou nabídkou ve všech médiích vyrazili. (Sám jsem svého času procpal do TV jeden můj příběh, konkrétně stížnost na porušování práv spotřebitele a na existenci mezery v zákonech. Chtěli vidět všechny písemnosti, co jsem k tomu měl, než to odkývli, a teprve pak se šlo natáčet. Nejdřív točili mě, jak se vykecávám, a potom došlo na scény snímané skrytou kamerou. Prasknul na to celý den a mám pocit, že mi snad i něco málo zaplatili, takže mohu říci, že jsem hrál ve filmu.) Ale zpět k filmu Promlčeno. O čem to je? Téměř po celou dobu někdo sedí u mobilu nebo u jiného komunikačního zařízení a mluví nebo naslouchá. Vypráví se příběh, který, jak se ukáže, propojí minulost hlavních protagonistů. To je všechno. Nevím, proč to tvůrci pojali jako film, když se v podstatě jednalo o rozhlasovou hru. Dávám jednu hvězdičku za záběry Prahy, kterou mám rád.

Jurský seriál (myslím, že už můžeme směle hovořit o seriálu) od začátku držel laťku pěkně vysoko a efekt nastavované kaše, tato metla seriálů, se mu až zázračně vyhýbal. Ani tento díl celkem neztratil glanc a stále je na co koukat. Krásně vyvedené pravěké ještěrky pořád lahodí oku a najdou se i dobré nápady: třeba to dinosauří mládě, co uklouzlo na sněhu, jak sebou pěkně seklo, ale hned zas, mrška jedna malá, čiperně vyskočilo! Hybnou páku děje, jíž vděčíme za spoustu akčních momentů, tvoří příběh o tom, jak lidé, místo aby vyhubili přemnožené dinosaury, vzkřísí ještě navíc pravěké kobylky, aby sežraly úrodu. Důvodem tohoto počinu je ekonomická spekulace. Zatímco hrabiví lumpové ničí svět, usiluje několik hrdinů o záchranu lidstva. Podaří se jim to? Pokud ne, tak už nebude žádný další díl seriálu, což je alternativa věru na pováženou.