Chata

Po psychologické a audiovizuální (kamera, střih, zvuk) naprostá pecka. Atmosféru to má, ale je to zbytečně utahané. Celkově jsem ale od dvojice Fiala/Franz čekal mnohem víc a jsem zklamaný o to víc, jelikož na Chatu jsem se těšil hned od té chvíle, kdy jsem se dozvěděl o její existenci. Prvních zhruba 40 minut je dost atmosférických, ale pak to poněkud začne uvadat a i tady se duu Fiala/Franz přihodilo, že se pointa dala odhadnout, sice ne tak rychle jako v jejich debutu, ale i tak. A když jsem na konci zjistil, že to tak fakt bylo, byl jsem poněkud zklamaný, jelikož jsem čekal nějakou lepší pointu, že se to celé vyvine líp. Proto Chatu vidím jenom na průměr a to je od tohoto dua celkem zklamání, jelikož mě jejich debut Ich seh, ich seh i přes svoji předvídatelností svojí psycho atmosférou uchvátil na tolik, jako málokterý horor a to až na tolik, že jsem u něj napětím nedokázal odtrhnout oči. Ano, i přes tu svoji předvídatelnost. Navíc bych od Chaty čekal i něco ujetějšího, když za tím stojí dva Rakušané. Ale po psychologické stránce ten film byl velmi zdařilý a po audiovizuální stránce dokonce bych řekl i bezchybný. Akorát jsem prostě čekal něco víc... Btw, jsem rád, že Bakatakis, dvorní kameraman Lanthimose, se konečně podílel na filmu, který je pod taktovkou někoho, kdo má nějaký talent. U Lanthimose (fanoušci promiňte) jenom mrhá talentem. 3* (10.05.2020)

Na takýto druh filmu musíte mať náladu, respektíve “správny deň” za sebou. Pokiaľ ste príliš unavený (a to najmä psychicky), absolútne sa mu vyhnite, lebo sa na vašu škodu, na komplet pripravíte o účinky podivnosti, ktorá ho vďaka príbehu a samotnému mystickému deju sprevádza. Okradnúť sa o takýto zážitok, by teda bola rovnaká škoda, ako tešiť sa zo skoku do bazéna, ktorý je bez vody. Milovníci tajomna, či pomalého deja, budú nadšení. Ostatní ho síce (možno) bez väčšej ujmy na duši pretrpia, no žiadny mimoriadny zážitok si do hrobu nezoberú. Ja som tak na “pól ceste”, ani ryba ani rak. (29.04.2020)

Chata je jak na houpačce. Hned v prvních minutách vás zaujme, aby se následně příběh táhnul a zdál se skoro nekonečný, dokud nedojde do dlouhé závěrečné pasáže, ze které vám mrazí. Tento druh hororů je hlavně postaven na hereckých výkonech, což se více méně úspěšně podařilo zvládnout. Jinak je ale tento film spíše pro náročnější publikum, což já v případě, že si chci pustit horor, nechci být a mám raději, když z hororu čiší béčkovost. Jedná se však o slušný film, který by si asi i ode mě zasloužil v rámci nezaujatosti lepší hodnocení, ale vzhledem k tomu, že zápletka byla jasná, již od chvíle, kdy se děti balily, tak víc jak tři hvězdy dát nemohu. (16.01.2023)

Pokud si stejně jako já před projekcí přečtete synopsi tohoto snímku, budete uvažovat nad dvěma možnostmi vývoje příběhu - buď bude nová macecha terorizovat děti, nebo budou děti terorizovat macechu. Nečekaný úvod filmu ještě nabízí další interpretaci, ale ať už uvěříte čemukoli, tohle zpracování vás prostě musí semlít. Psycho horor par excellence, který mě vystrašil i rozplakal. Hlavně, že distributoři posílají do kin padesátý díl "Annabelle"... I na druhé zhlédnutí velká pecka. (04.07.2019)

Pomalé, temné, zákerné, nepríjemné. Pravdupovediac, mám chuť dať aj štvrtú hviezdu, ale nedám, na to je to na môj vkus predsa len príliš dlhé, od istého momentu trochu únavné a hoci to ku koncu dostane drajv, tak to proste nie je ono, dačo tomu chýba. A vlastne ani neviem, či to bol vôbec horor. Ale asi bol. Decká trochu nesympatické, ale palec hore za Riley Keough. A ešte niečo: z nejakého dôvodu (ponuré počasie, v pozadí tepúca prítomnosť sekty, rodina v divnom dome) mi to trošku pripomenulo zaujímavý román Samota od Andrewa Michaela Hurleyho. P.S. –Alicia Silverstone! (29.07.2020)