novoten

Silně podceněná směs všeho, co se na tomhle fenoménu dalo obdivovat na pozadí překvapivě důrazně lidského příběhu.

Jednou za čas se na Reloaded podívám, protože v sobě i po dvou dekádách sílu má, ale vždycky mu něco chybí a nikdy nedokážu přesně popsat, co to je. Možná kouzlo nového, možná určitá bezelstnost, která v prvním díle i po mnoha zhlédnutích funguje. Tady je největší problém ve spojení s temným a překombinovaným Revolutions, které s Matrixem, alespoň tak, jak ho vnímám já, má společné jen pouto hlavní dvojice a soubojovou stránku. Zůstávají nahozené a nikdy nedotažené ideje, precizní akce (často bohužel jen proto, aby nějaká akce byla přítomna), toporné dialogy, stárnoucí triky nebo přepálená a dnes už skutečně hloupá vsuvka s Merovingianem. Překvapivě i po takové době trvám na tom, co jsem o filmu řekl hned v roce 2003. Kdyby druhý a třetí díl byly jedním celkem, vynechala se přebytečná filozofie a nadměrné množství válčení se stroji, případně kdyby cesta ke zdroji dopadla tak, jak měla, mohlo jít o příběh ucelený, optimističtější a ve všech ohledech lepší. 70%

Kapky pořád padají, hrdinové zůstávají stejní, ale ten kód se nám nějak změnil. Je sice zelený, ale nepadá dolů plynule. Zadrhává se a místo po kvalitní dějové linii plyne po neopodstatněných proslovech, nevěrohodných dialozích a smutně nefunkčních akčních scénách. Když si při počínání v Sionu vzpomenu na dokonalost prvního dílu, na přesně definované postavy a na nezapomenutelné dvě hodiny, na které se dá dívat pořád dokola bez toho, že by ztratily kouzlo, je až nespravedlivý pocit, že mě Wachovskis fatálně podvedli a navždy mi zkazili jeden nezapomenutelný příběh. Morpheus se stal pouhou motivační figurkou, Niobe sama o sobě nemá roli, ať už zachraňuje kohokoli a jen hmatatelné pouto Nea a Trinity mi dává pocit jisté životnosti. A ani perfektní závěrečný souboj mi onen zkažený dojem nenapraví. Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen.

Prvoplánovost nechte v současnosti, protože ve čtyřicátých letech byla pro animáky ještě v nedohlednu. Tehdy se i s banálně jednoduchým příběhem daly kouzlit nenapodobitelné obrazy, každá scéna měla své opodstatnění a každý vtípek dokázal potěšit. Disney byl král.

Sentiment a rodinné hodnoty v neodolatelném balení lidského příběhu. Slzy, naděje, přátelství - nejsilnější zbraně na moji přecitlivělou diváckou část.

Zatímco v prvních dvou dílech jsou ekologicko-zálesácká poselství výrazně na škodu a zůstává jen snaživé skotačení hlavního hrdiny, tady už se hraje na lehce vážnější notu a díky Holého vyzrálému výkonu (kterým drtí všechny herce okolo) jde o nejlepší díl trilogie.

Takhle to mělo být. Konečně se našel někdo, kdo napravil Burtonova ostudná zaváhání (o Schumacherově zpackaném "uzavření" série ani nemluvě). Tohle je pravý Batman, černý rytíř pod maskou, s pláštěm visícím na zádech a s těžko zvladatelnou záští v srdci. Málokdo mohl být lepší Bruce Wayne než Christian Bale. Hrdina Equillibria dokázal ještě vylepšit svůj herecký výraz a kdykoli je na rozpacích nebo ho chytá vztek, běhal mi téměř mráz po zádech. Ale hlavním hrdinou je tu Christopher Nolan a tým scénáristů, kteří dokázali stvořit přesně takovou atmosféru, kterou by měl první díl komiksové série mít. Nadupaných 90% a finální pomrknutí s příslibem netušených věcí..

Staromódně vystavěný příběh o zrodu hrdiny se všemi potřebnými supermanovskými proprietami. Je tu Lois jako objekt lásky, je tu Jimmy jako sidekick a je tu Lex jako věčně se usmívající ďábel. Donner nikdy nebyl takhle stylový. Finální let proti času je nezapomenutelný a Brandův voiceover rozechvívající.

Coeni nechávají Hankse a spol. křičet, pobíhat, pitvořit se a provádět nejrůznější vylomeniny tak dlouho, až je divákovi úplně jedno, jestli se jim plán nakonec povede. Navíc závěr je tak zoufale předvídatelný, že mu nepomůže ani několik zlomyslných scanáristických nápadů. Postavit ve své biografii zrovna tohle mezi Nesnesitelnou krutost a Tuhle zemi je doslova hřích.

Když Clooneyho citujícího narcise a Zetinu přenádhernou potvoru zaplaví bizarní vedlejší osůbky, je postaráno nejen o zábavu, ale i o skvost. Do černé komedie s klidem patří rozvody, majetek nebo právnické kličky, ale pravá láska je právě tou ingrediencí, která z Krutosti dělá můj milovaný film. Královská podívaná.