Päť lupičov a stará dáma

Jemný intelektuální humor vs 89x F*** word. Heterogenní směska konverzace a mimiker ve sklepáckém prostředí, v němž zní detonace, kopání a muzicírování. Na rozdíl od teamové chemie Dannyho parťáků, kteří jsou přirozeně vtipní jaksi mimochodem, Coeni tu humor tlačí hrubou silou i jemným pošťuchováním na povrch a ta chtěnost černému humoru ubírá na efektu. Přetrvala jen živá, výbušná, vibrující vazba mezi kápem všech slizounů Hanksem a jeho nesmrtelnou starou dámou. Jak freudovské :) (17.03.2007)

Kdyby byl pod tímto filmem podepsán někdo jiný než Coeni, přiznejme si, jeho bonita by šla nemilosrdně dolů. Jasně, že se to nedá srovnávat s Fargem a jinými jejich bomba filmy, ale přímo se to vnucuje. Atraktivnost Coenovic filmů spočívala v tom, že přišli vždy s něčím novým a přesto, že jejich rukopis je snadno rozšifrovatelný, každý film měl v sobě nějaké to "C" navrch. Tohle je slaboučké jak čajíček, bez vtipu, nápadu a paní domácí alias Culkin v Sám doma je naprosto nevyužitá. Škoda přeškoda. (02.02.2005)

Zajímavá ukázka střetnutí obhroublých, buranských a tělních vtipů s distingovaným, inteligentním a uhlazeným humorem. Fyzická komika zde působí o třídu svěžeji než nevypointované dialogy, kterých je bohužel valná většina. Největším plusem této záležitosti je pak velmi nečekaně „real fucking cool nigga“ Marlon Wayans, jež svou postavu s kulometnou palbou smrtících hlášek ztvárnil na výbornou. (10.10.2005)

Když dva dělají totéž, není to totéž. Zatímco studio Ealing natočilo v roce 1955 výbornou britskou komedii s velkým šarmem, bratři Coenovi vykradli téma a spáchali podprůměrnou šaškárnu. Šve mě to o to víc, že mám tvorbu Coenů velice ráda a většinou nezklamou. Tady mě asi nejvíc namíchlo, že se pod to podepsali a neuvedli původní scénář, byť je nad slunce jasné, že ho prachsprostě opsali. Přivřela bych oko, kdyby se to aspoň trochu povedlo, ale takhle ...? (15.10.2020)

Mám rád oba filmy - s Guinnessem i Hanksem. Každý je něčím jiný a určitým způsobem specifický a proto bych je, jak tu mnozí dělají, nesrovnával. Atmosférou a humorem mě jednoznačně víc pobavila Coenovic verze. Skupinkou zlotřilců a mistrnou situační komikou jsem byl více nadšen u původního dílka. Postava profesora byla ovšem zahrána na výbornou v obou verzích - sofistikovaný, lehce trhlý Hanks může být bezpochyby s Guinnessovým slizounem minimálně srovnáván. Oba jsou prostě a jednoduše dokonalí. (17.04.2009)