novoten

Člověk zachaňuje svůj život v šachovém boji proti Smrti, oba hráči spolu mluví skrze mříže a do toho se proplétá (ne)víra v Boha, snaha utéct všudypřítomné tíze života nebo nejrůznější lidské slabosti se zlobou či chtíčem v popředí. Bergmanova reprodukce smutné naděje.

Toporná nadsázka, zmatená akce a vůbec příliš jiná, byť snaživě ironická bondovka. Závěrečná sekvence je na tehdejší dobu a odlehčené tendence odvážná, ale nepasuje sem.

Arnold sedí, tváří se zatrpkle a do omrzení opakuje věty typu "Já tě tam viděl, byl jsi tam, tys to udělal" nebo skáče po džungli a podobné vylomeniny. Jenže zatímco dřív tohle vcelku fungovalo, tady jsem jenom ztrápeně seděl před obrazovkou a zoufal si nad zničením akční ikony. Rozlučkový trapas, který naštěstí o rok později napravil Mostow třetím Terminátorem.

Na dlouhá léta nejlepší Scorsese, životní role ústřední trojky a hned po Kmotrovi nejlepší gangsterka. Mafie snad nikdy nebyla takhle potemnělá a zároveň adrenalinem naplněná.

Žárlíme, podvádíme, pomlouváme, milujeme a žijeme. Rychle, nespoutaně, divoce a riskantně. Díky několika scénáristickým zvratům sice možná malinko předvídatelně, ale jinak silně atraktivně.

Obrovská a těsně po skončení filmu až nerozdýchatelná deprese o závislosti na čemkoli s neskutečnými hereckými výkony ústřední čtveřice. Úžasná Aronofskyho režie plná strhujících vizuálních nápadů dělá ze snímku nezapomenutelné dílo.

Velmi zbytečná krimi, ve které po snadno předvídatelném vrahovi pátrá s buldočí vytrvalostí sedmdesátiletý Eastwood a ještě stihne získat o mnoho desítek let mladší partnerku. Nevěrohodnost vyvažuje nepolevující tempo, ale všechno je i s ohledem na žánr příliš předvídatelné a vizuál podivně sterilní.

Jenom pohledy obou protagonistů by utáhly celý film. Bez debat nejlepší Richard, nejlepší film Francise Vebera a dodnes můj nejoblíbenější francouzský film.

Největší zoufalost, která dělá ostudu výpravným pohádkám z úvodu série. Nesympatický nový muž (??), občasné popírání předchozích dílů a hlavně útrpná nuda, dle tradice roztažená přes dva díly. Pro kohokoli, kdo měl kdysi Fantaghiro rád, ať je tenhle komentář varováním. Pátý díl za žádných okolností nesledovat.

Morálka, bezpečný sex, rodinné hodnoty - a naštěstí i strašně fajn film. Dneska už tu podobný námět byl nesčetněkrát, ale v tomhle případě se mu nedá upřít určité nadčasové kouzlo.