-bad-mad-wolf-

Je to taková antiutopie pro chudé. Z filmového hlediska atraktivní a příšerné zároveň. Z na dnešní dobu nikterak vysokého rozpočtu spolkly největší část patrně megalomanské scény televizní show, které jsou zvráceným způsobem opravdu velkolepé a působivé - totéž už nelze říci o zbytku filmu. Úvod ještě budiž, ačkoliv už tady začne prosvítat otravná morální superdokonalost titulní hrdinky. Katniss je od začátku naprosto jasně čitelnou loutkou NE zdejšího systému, nýbrž příběhové tuctovosti. Od začátku je jasné, že za svojí odvahu a morální stoprocentnost sklidí úspěch. Od začátku je jasné, že se stane předzvěstí a symbolem odboje. Od začátku je jasné, že bude miláčkem davu a tím správným rebelem. Průhlednější charakterovou šablonu by člověk pohledal. Budiž slečně ke cti, že jsou její cíle skutečně vznešené, jsou zahrané tradičně skvělou Jennifer Lawrence a nestíhají příliš nudit. Otravnějším faktorem je okatá podřízenost mladistvému publiku. Ačkoliv jsou mladí soutěžící náhodným vzorkem obyvatelstva, všichni jsou za všech okolností krásní, sympatičtí a ten účes drží a drží i po několika dnech v lese - hnidopichům zdar. Chování postav nebudu raději rozebírat, příliš logické a uvěřitelné mi každopádně nepřišlo (spolčení se a radostné povykování několika fracků, totálně idiotská scéna se zaminovanými zásobami, ohavně patetická scéna s holčičkou) a to nejen u nich (co ty ohnivé koule a prasopsi?). Pozitiva Hladové hry přeci jen mají - ti přemýšlivější z náctiletého publika si snad uvědomí, že film nese zajímavý podtext o stavu a hrozbách společnosti, o bezohlednosti mocných, o zmanipulovanosti prostřednictvím médií. Taky říká, že za správnou věc stojí za to bojovat i proti zdánlivě nepřemožitelnému nepříteli. Samozřejmě, není to originální a na dané téma vznikla celá řádka lepších a podstatně propracovanějších děl, každopádně je dobře, že někdo napsal/natočil light version pro děcka. Hunger Games mají solidní příslib do budoucna a jsem osobně velice zvědavý, jak si tvůrci s příběhem odboje poradí (knihy jsem nečetl, ale netvrďte mi, že to nepřijde). Zároveň se bojím, zda se nádherně dvojsečná romance, jež hraje v jedničce nezanedbatelnou roli, nezvrtne v limonádový průjem. Nabízí totiž slušivé dilema, zda je skutečná, nebo tvoří taktickou zástěrku pro oba soutěžící. Bohužel, film je natočen na motivy komplexnější knihy a je to na něm dost vidět. Ne všechno dokázali filmaři vysvětlit/rozvést/vhodným způsobem zjednodušit. Zalátat nedostatečný zážitek z filmu přečtením knihy je sice možné, na kvalitách samotného filmu se ovšem nic nezmění. Závěrem se sluší podotknout, že navzdory předchozím výtkám je film dobře rozvržen a obstojně zrežírován, následkem čehož jsem se nestihl nudit - nezanedbatelné plus.

Příběhy o chrabrosti, cti a morálce kladných hrdinů, kteří tak trochu zlobí (copyright Kirk), jsou sice klišé, nicméně klišé v tomhle žánru stále použitelná. Co na tom, že motivace a jednání hlavních postav dvakrát moc smyslu nedávají. Slabinou je možná až příliš strojová dynamika filmu, kdy se všechno stane přesně v tu chvíli, kdy se to v zájmu efektnosti stát má; příliš šťastnou volbou nebyly ani přepálené patetické momentky („nevěřím, že dokážeš zabít tolik nevinných lidí a pokud ano, zemřu s nimi"), každopádně ta jedna klíčová je ve své podstatě dojemná i vtipná. Nový Star Trek se pohybuje v odlehčených končinách kosmu, což je pro jeho slabosti určitým alibi, soustřeďme se tedy na přednosti: Spocko-Kirkovská chemie opět skvěle funguje a záporák v podání Benedicta Cumberbatche je výborným extraktem neurčitého nebezpečí. Film nejednou cituje a parafrázuje stařičký Khanův hněv, dovolí si vůči němu i jednu drzou kličku (fandové poznají), jinak je ovšem novinka po všech stránkách dostatečně svébytným dílem. Triková, potažmo celá audiovizuální stránka je našlapaná a 3D projekce za svou cenu rozhodně stojí. Nutno zmínit, že velice zábavné je po premiéře druhého filmu opětovné sledování toho prvního – čistě jen proto, aby si divák připomenul, jak se tahle fantasticky fungující sestava efektních postaviček dávala dohromady. O herectví tu nejde; Kirkova posádka je prostě jedním velkým a radostným souborem rekvizit, neuvěřitelně vděčným z tvůrčího i diváckého hlediska. Už jen kvůli nim se na další pokračování vyloženě těším.

Ten pocit, když si ohřejváš fazole, do kastrolu ti spadne pytlík koksu... a pak ti tu třaskavou směs někdo vysype do hajzlu. Pochybuju, že by tenhle punč bral někdo vážně (navzdory konci, kterej si nepamatuju, ale tvářil se smutně, či tak něco), každopádně prča se nekoná a žrádlo taky ne. Vlastně tam byl nějakej velikej samuraj. Nebo samurajskej robot? He? Svýho času kolem tohohle filmu na internetu kolovalo neuvěřitelný množství diskuzí, dohadů a informací - v pozitivním i negativním duchu. Což bylo fajn. Proti filmu byly aspoň něčím zajímavý a nemusely si údajnou atraktivitu pokrytecky cucat v prstu v podobě klišé řečiček o nepochopení. (:

Celý film je snesitelný zhruba stejně, jako úvodní Hulk od Matky Boží.

Pokud se minule do série vloudilo více komedie, teď ji doplnila přestřelená explozivnost. Není to nutně špatně - prohlídka kanceláří autem doplněná sáňkováním na stolku má hodně co do sebe a finální fight s Jetem Li je prvotřídní. Totéž bohužel neplatí pro humornou stránku věci, která opět sází na Pesciho a nový užvaněný prvek v podobě Chrise Rocka, zatímco z kdysi skvělé chemie ústřední dvojky zbyl jen stín. Čtvrtý díl je mnohem více guilty pleasure, než povedená akční kriminálka. Čtvrtá hvězda z nostalgie, kterou mocně vyvolává zejména závěrečné opakování všech známých trademarků...

Stala se z toho komedie. Občas fajn (chodec, pistole na šatně, jizvy), občas méně fajn (pes), každopádně to pořád šlape.

Jedno z nejlepších pokračování vůbec. Adolfoidní záporák, príma bloncka, našlapaný scénář, dekapitace surfovým prknem, strom šprckovník a jedna záchodová scéna, která je doslova bombastická. 10/10

Martin Riggs jakožto labilní hovado s ostrostřeleckým talentem a večerními depresemi v záloze bude už navždy jen jeden. Dokonalá chemie ústřední dvojice - a je úplně fuk, jak moc velkým klišé tohle tvrzení je.

Úvodní monologová půlhodina s dokonale zneklidňující gradací je minimálně na pět pozlacených hvězdiček.

Celkem fajn kopaná. Pokud přežijete několik ohavně patetických chvil s výhružně melodramatickou hudbou.