Kokuhaku

Pro matku skoro dvouleté dcerky je to silná káva, ale ta pomsta je jak víno, to bych ani já nevymyslela :). Uživatel Lazyt k tomuto filmu napsal do diskuze, že "Ten film byl tak úžasný, že od té doby co jsem ho viděl, nevím na co se mám dívat." Já s ním naprosto souhlasím. Po skončení filmu jsem byla skoro až okouzlená, přemýšlela jsem, kdy jsem naposledy viděla něco tak geniálně promyšleného a vymakaného, jak obsahově, tak i vizuálně a nemohla jsem si vůbec vzpomenout. Byla jsem toho filmu vyloženě plná, nic jiného pro mě neexistovalo. Líbí se mi ta jistá odlišnost, zajímavost, kterou pokaždé nabídne asijský film (ovšem ta jistá forma něhy, která se v nich často vyskytuje, tady z velmi dobře známých důvodů pochopitelně chybí). Film nabízí spoustu podnětů k zamyšlení, postupně graduje, odkrývá, v divákovi mění jeho pocity každou chvilku, aby ho nakonec totálně rozsekal. Jen dodám, že herečka Ai Hašimoto, která zde představovala jednu z žákyň, má silné kouzlo a podle mě před sebou i velmi slibnou kariéru. (19.08.2015)

V žádném případě nejde o tuctovou báchorku o pomstě zahalenou do omračující vizuální složky. Zároveň bych ale byl i zdrženlivý v případě opačného tvrzení/hodnocení – že jde snad o jakýsi hluboce promyšlený a autentický portrét soudobé společnosti (nejspíše japonské, nicméně toto téma lze perfektně generalizovat i do ostatních vyspělých zemí). Svým zpracováním jde o věc ryze originální, u které by obvyklé škatulkování a hluboké recenzování mohlo být bezpředmětné, protože (alespoň se tedy tak domnívám) z celého snímku sálá neskutečná energie, dravost a vynikající schopnost využít všechen možný prostor k tomu, aby byl výsledek divácky co nejvíce atraktivní a aby bylo i nějaké té filosofii učiněno za dost. Rozpitvávat dopodrobna jednotlivé zvraty a snažit se přesvědčovat, že „to či tamto“ bylo již trošičku nadsazené, by bylo nespravedlivým a povrchním rýpáním. Pokud se totiž obecně o nějakém filmu říká, že je „dobře natočený“, tak tenhle japonský exemplář by měl být prototypem a vzorem pro všechny „invenční západní filmaře“, kteří chtějí točit chlapácky jako Fincher a zároveň zůstat v jistých ohledech akademičtí (třeba jako některé vybrané Spielbergovy filmy). Neskutečný nářez, při úvodní půlhodince jsem neměl daleko k extázi a to jsem ještě nevěděl, co přijde vzápětí. Není to na 5, ale minimálně na 8 hvězdiček. (19.02.2012)

Mohla to být(ze začátku se to tak tvářilo) dokonalá studie příčin a následků s precizně zmapovanou emoční pavučinou, která mimojiné zkoumá vštěpovanou potřebou"něco dokázat", přemýšlí nad rolí médií a komunikačních technologií v životě teenagerů atd... Místo toho je to jen další složitě překonstruovaný snímek o pomstě zabalený do perfektní kamery a (snad celých 106min)zpomalených záběrů, které ale nemají sílu utáhnout celý film.......škoda. (08.06.2013)

Pro mě nejlepší film z Japonska co jsem kdy viděl. Skvěle zkomponované spojení příběhů několika lidí do jednoho hlavního děje, jaké jsem neviděl v žádném jiném filmu. Nejdřív vidíte film pohledem jedné osoby a všechno vám přijde jasné a relativně jednoznačné. Potom ale to samé vidíte z pohledu někoho jiného a dojdou vám všechny motivy a okolnosti toho, proč jednal tak, jak jednal. Ve finále se pravděpodobně zamyslíte nad tím, jak jsou pravda a spravedlnost a jednosměrný pohled na ně relativními pojmy a jaké okolnosti mohou člověka vést k určitým činům. Navíc je všechno úžasně ztvárněno tak, že jednotlivé příběhy navíc pozvolna doplňují děj, takže se vůbec nenudíte a film vás zcela pohltí. Pro mě naprostá bomba, nenapadá mě co vytknout. 100%. (02.10.2012)

Obrovská škoda, že Confessions je více Drámou než Thrillerem,kdyby se tak nestalo, tak momentálně skáču radostí do vzduchu,bohužel se tak stalo a vznikla dlouho táhnoucí se nudná dráma,která mě nezaujala bohužel ničím, ještě k tomu často ve filmu vypráví monologicky jedna osoba, což vážně nesnesu.. Za mě palec dolů. (29.07.2013)