Recenzie (1 216)
Zajtra to roztočíme, miláčik...! (1976)
"Tak ty mu říkáš Macku?!?" Peterka tady válí jako o život a jeho Kája je boží. Parádní je i Kopecký v roli dalšího výtečníka Nováka, stejně jako obě hlavní ženské představitelky. Baví i vykutálený novákovic synáček v podání Luďka Soboty - hlavně jeho návrat z báru je super. Film sice trochu zavání komunální satirou, ale je natolik vtipný, že to mírné soudružské moralizování přebije. A ono to možná bude tím, že maloměšťák maloměšťákem zůstane nehledě na vládnoucí režim.
Stopárov sprievodca po Galaxii (2005)
Tenhle film mě přivedl ke knižní předloze a tou negoval sám sebe. S odstupem času to již není taková pecka, jako při první projekci, ale pořád mě ten suchý a propracovaný humor baví. Wogoni, vorvaň, nepravděpodobný pohon, Marvin, závěrečný animák...
Sully: Zázrak na rieke Hudson (2016)
Obdivuhodné. Z tak krátké - byť dramatické - události, kdy vše klaplo a dobře dopadlo natočit 96 minutový film, který vás ani na chvilku nepustí, je majstrštyk hodný velikánů. Že k nim Eastwood i Hanks patří si uvědomujete každou minutu filmu. Precizní a poctivá filmařina, silný scénář od Todda Komarnickiho a perfektní herecké výkony. Vedle Hankse je parádní i Eckhart se svým málomluvným co-pilotem. Vlastně není ani moc co o tomhle filmu psát, ani mu co vytknout. Snad jen tu hlášku, kterou tady někdo již zmiňoval "ti nejlepší z neyorčanů" - ta dost tahá našince za uši.
Pamiatkári (2014)
Památkáři jsou zajímaví spíš jako dokument o jedné ze stránek války, než jako nějaká buhvíjaká filmařina. Dokonce bych řekl, že vzhledem k takovému obsazení, je to takové upachtěné a plytké a potenciály, které tohle téma i shluk hereckých es mělo, jednoznačně vyplýtvané. Na pěst je úplně zbytečná "konfrontace" s Rudou armádou. To snad nebylo nutné, ne? Nicméně, není to film špatný a dokážu si představit, že jej ještě v budoucnu budu chtít vidět.
Božská Florence (2016)
V duchu filmu bych měl dát plných pět a za rohem se smát, jak to bylo (pod)průměrné. Ale ono vlastně nebylo. Ústřední herecká trojice Grant - Streep - Helberg předvádí famózní výkony, které až dojímají. Film je na první pohled stavěn bezdějově a povrchně, ale pod hladinou plave dost filozofických, existenciálních a etických otázek, na které se bude vnímavý divák snažit odpovědět a u nichž se mu to v jednoznačné rovině pravděpodobně nepodaří.
Profesionáli (1977) (seriál)
Když jsem byl malý, dělali jsme si s kamarády průkazky CI5 a hráli si na Bodieho a Doyla. Vždycky jsem fandil spíš Bodiemu. Když jsme poprvé přiletěl do Londýna, byl jsem nadšený, že architektura předměstí je přesně taková, jaká byla v Profesionálech. Dětství holt člověka formuje. Snad proto mám tenhle seriál tak rád a myslím, že v akčním žánru pořád patří k absolutní špičce.
Bláznivá strela 33 a 1/3: Posledný trapas (1994)
Trojka Bláznivé střely je sice ve srovnání s oběma předchozími díly již trochu vyčichlá, ale pořád je to palba. Nejraději mám předávání Oscarů, ale záběry z kliniky nebo z vězení jsou také super. Dnes již klasika, která nezklame.
Vykúpenie z väznice Shawshank (1994)
Pamatuji, že k první projekci jsem byl značně nedůvěřivý... filmů o věznicích již bylo natočeno spoustu a v tomto žánru nelze objevit nic nového. Ale opak byl pravdou. Nesmírně lidsky a civilně vyprávěný příběh, který dojme snad každého. Neuvěřitelné. Výborný je i dabing, kde bych vyzdvihl zejména Jiřího Hálka, který přemluvil Brooce a který vypadá úplně přesně jako jeho filmový představitel James Whitmore. Film, který klame tělem, nevypadá na to, ale dostane vás.
Lola beží o život (1998)
Neuvěřitelně svěží, nápaditý a živý film. Nálada berlínského předměstí doplněné příchutí alternativnosti zdejší mládeže. Nečekané zvraty a úhly pohledu, skvělá hudba, měnící se výrazové prostředky. Franka Potente s červenými vlasy běžící po ulici jsou obrazem, který hned tak nezapomenete. Viděno s odstupem několika let a stále stejná pecka!
Bláznivá strela 2 1/2: Vôňa strachu (1991)
Pamatuji si, že jsem byl kdysi v kině na premiéře a odcházel jsem usmátý k smrti, což se mi do té doby nikdy nestalo. Ultimátní masakr s výbornými hláškami, řekl bych, že mnohem víc rafinovanějšími než v jedničce. A nejlepší milostná scéna všech dob. Zajímavé je, že v jejím případě paroduje Jerry Zucker sám sebe, protože scénář k Duchovi je rovněž jeho dílo.