Inozuka

Nejvtipnější je, že se vám chce dodat, však oni vám to ty komouši pak také spočítali. Ostatně Sekal by se určitě stal předsedou stranické buňky ve vsi a zakládajícím členem JZD. A to by teprve byla jízda... Ale blahořečme Michálka, že si to takhle nezjednodušil a děj postavil na nehmatatelném nebezpečí zvenku v podobě německé okupační moci za druhé světové války, která však v ději působí pouze jako vzdálený strašák, zatímco konkrétní zlo je spojené především s obyvateli vesnice - ať již v podobě obou parchantů, tak i statkářů. Není z toho veselo a Je třeba zabít Sekala je určitě jedním z nejsyrovějších filmů české kinematografie. Respekt všem polským hercům a z tuzemských hlavně Jiřímu Bartoškovi.

Film, který spolu s Připoutejte se prosím spustil vlnu parodií amerických trháků. Od těch pozdějších se liší tím, že jej ještě točilo vražedné trio Zucker - Abrahams - Zucker a je přímo nadité nezkutečnými hlody, ostatně jako všechny filmy této trojky. Zkrátka kdo umí, umí a plagiátoři většinou stojí za starou belu. Pekelně dobré scény jsou s bobrem, samurajským perem, betonovým pyjem a Tedem, Edem a neviditelným dlouhánem. A parodie Drsného Harryho při rozhovoru Drebina se šéfkou mi plně došla až když jsem viděl tutéž scénu v předloze - akorát bez pointy v podobě herců pouličního divadla.

Stoneův parádní kousek, který "zábavným" způsobem roukrývá pozadí latinskoamerických fašistických režimů a jejich podporu ze strany USA. Co je na filmu veskrze pozitivní je jeho objektivita, ukazující, že obě strany konfliktu - pravicová chunta a levicová gerila - si nemají stran zločinost moc co vyčítat a že ani váleční reportéři mnohdy chtějí jen nějakou tu novinářskou cenu nebo prachy a o dění kolem se zajímají jen kvůli exkluzivitě. A tak z celého toho mumraje vychází překvapivě jako nejlidštější latinskoamerická katolická církev stavějící se na strany potřebných, ať již mají na krku rudý šátek či nikoliv. Herecky zde září zejména James Belushi, Jemes Woods pak předvádí svůj životní výkon.

Tak když už nám Bud Spencer opustil tenhle svět, dal jsem si na jeho počest majstrštyk v podobě Pravé a levé ruky ďábla. Tenhle film považuji za jeden z nejzdařilejších dvojice Hill - Spencer. Perfektní hlášky, špinavá vizáž a pěkně nonkonformní příběh dvou lotrů, kteří ve srovnání s těmi gaunery v oblecích jsou přeci jen ještě správňáčtí a ve svém nihilismu dokáží také občas někomu pomoct - zvlášt' pokud je to v jejich zájmu. Tohle individuaisticko anarchistické poselství je mi hodně sympatické. I když Levou a pravou ruku... znám dost detailně, objevil jsem zase pár detailů, které mi dosud unikaly. V podstatě až teď jsem zjistil, že Bambino je levák a Joe pravák a odtud tedy pochází jejich přezdívky, že Bambinův kumpán je sice v dabingu uváděn jako Weasel - ale správně by mělo být přeloženo Lasička, což podtrhuje svou parádní mimikou... Takže i snad po padesáté jsem si to užil a válel se smíchy. Škoda Buda, ty jeho zabijácké rány pěstí seshora do hlavy mi budou chybět!

Táta byl veliký fanda motoristického sportu, takže mé dětství bylo s formulemi 1 trochu spojené. Pamatuji, že Nikyho Laudu jsme obdivovali pro ten jeho flek po plastice, ale v osmdesátých letech již jeho kariéra končila, takže hlavními hrdiny pro mě byli Senna a Prost, kteří na trati sehrávali podobný souboj jako Lauda a Hunt pár let předtím. Rivaly jsem si tak dost užil a jsem z nich nadšený, přestože dnes už mi tento sport vůbec nic neříká. Hemsworth i Brühl jsou famózní a musí každého posadit na zadek. Jediné, co mi trochu v závěru chybí, je že další rok to Lauda Huntovi zase nadal.. i když by to stálo možná dalších 15 minut, asi by to ve filmu mělo být.

Nevím zda to bylo plánované, ale tak nějak mi z duchovního vyznění filmu vyšlo potvrzení Marxova tvrzení, že: "Náboženství je opiem lidstva." Čili, že boha si lidé vymysleli, aby unikli před krutou realitou bytí. Jestliže tohle poselství bylo zamýšlené, pak je film Pí a jeho život vskutku geniální, pokud ne, tak v tomto směru minimálně úsměvný. Vizuálně se pak jedná o naprosté orgie a úžasem kolikrát budete lapat po dechu...

Na Bumerangu je vidět, že jej napsal člověk, které má prostředí komunistických lágrů pěkně zažité - tedy bývalý mukl. Žádný zbytečný patos, žádné černobílé postavy, syrovost a velice lidský příběh. Atmosféře napomáhá i to, že se točilo v bývalém pracovním táboře Vojna u Příbrami. Film ale stojí a padá hlavně s Jiřím Schmitzerem, který tady předvedl v pravdě životní výkon. Ale i ostatní herci, byť v malých rolích válejí (Goldflam, Krampol, Suchařípa, Dlouhý, Steindler, Holub...). To vše dělá z Bumerangu jeden z nejlepších tuzemských filmů devadesátých let...

Viděno po hodně dlouhé době a jednoznačně musím říct, že ten Rumburak byl naprosto v právu. Král idiot a jeho žena stará bréca mu zbytečně tvrdě dali vyžrat, že nějaký pitoma z říše lidí odpráskne mluvícího vlka, který navíc začne mluvit, až když mu to Majer našije do břicha z brokovnice. Při takovém bezpráví by se zradikalizoval kdekdo... Navíc oba dětští hrdinové jsou děsní parchanti a zasloužili by si, aby s nima někdo pořadně zatočil.

Eastwood si zaslouží respekt, že dokázal z novodobého heroického příběhu vybruslit ze ctí. Jasně, je to velice americké, ale tak nějak si film zachovává i lidskost a střízlivý pohled. Bojové scény vypadají autenticky a jsou pěkně nasnímané. Ta s tím smradem a jeho máti s granátem se zaryje hluboko do paměti. Plusem jsou i, alespoň pro mě, neokoukané tváře, což na uvěřitelnosti rozhodně přidává. A jasně je tam pár klasických kliše válečných film, ale co už ... tak trochu to od takového filmu i čekáme. Nakolik je film podle skutečných událostí nedokáži posoudit, knihu jsem nečetl. Každopádně konec Chrise Kyla je také na první pohled klišé jako blázen a přesto je jeho prostřelená hlava jasným faktem.

Není to až tak rafinovaně vtipné jako famózní Někdo to rád horké, ale přesto z Na titulní straně mám dobrý pocit. Nejsou tu vtipy, při nichž bych se válel smíchy po zemi, ale Wilderův humor je takový hezky cynický a drží člověka ve střehu, aby si domýšlel souvislosti, a to mě setsakra baví. K tomu ta demaskující role novinářů, regionálních politiků a "bolševiků". Herecké obsazení naprosto zničující: Lemmon, Matthau, Sarandon... Čtyři jako vyšité.