Inozuka

Ach jo, to je zase průser. Mohl to být pěkný příběh o commandos, norském odboji i technologickém radarovém souboji Anglie a Německa za 2. světové války a v jednotlivostech to chvíleme i tak funguje, ale jako celek je Čas hrdinů neskutečný propadák, kterému ránu z milosti dá jen nepřirozeně useknutý konec. Nemohu si pomoct, ale pomalu nabývám jistoty, že i přes neskutečné technické možnosti, již dnes není snad nikdo natočit solidní a nepřepálený film z druhé světové...

Komorní novinářské drama, které přes svou dlouhou stopáž funguje skvěle. Když si představíte, že jádrem filmu jsou v podstatě jen dialogy v kancelářích, restauracích a kavárnách, případně telefonáty tamtéž, je potřeba smeknout nad tvůrci, že dokáží udržet napětí až do konce. O vlastním tématu úchylů v kněžských rouších samozřejmě panuje v Čechách trochu jiné povědomí, než v zemích kde je katolická církev víc na koni, ale i tak dokáže film rozsahem odhalených obtěžování malých farníků dost šokovat. Umím si představit, že v USA po uvedení mírně poklesl počet ministrantů... Herecky je to doslova koncert a těžko někoho vyzdvihnout, celá ústřední banda to válí na jedničku.

Netradiční pohled do světa vrcholového sportu v ČSSR osmdesátých let. Možná, že to mohlo být ještě drsnější a možná, že mohla režisérka zvolit ke svým hrdinům trochu komplikovanější závěr. Ale i takhle dost dobré. Fair play si mě získal svou civilností a tím, že ač nastoluje vážná témata a má někdy sklon ke schematičnosti, nedá se mu upřít hodně originální pojetí. Judit Bárdos zvládla svou roli skvěle a potvrdila, že její úspěch z Domu nebyla jen náhoda. Civilně přirozená byla tentokrát i Geislerová a dvojice Malý a Bareš předvedla svou obvyklou polohu pořádných zmetků. Tihle dva asi už do smrti budou mít smůlu a číšníci jim budou tajně plivat do polívek.

Kachyňa byl génius v tom, jak dokázal z obyčejných lidských vlastností, citů a potřeb vykřesat maximum a postavit na nich zcela banální příběh. Kráva je pak čirou esencí jeho filmařského umění - syrová, tvrdá a přesto citlivá a dojemná. Snad pokaždé mě tenhle film dojme - a to jsem vcelku dost cynická bestie. Smekám až k zemi... PS. teprve nyní po x-té projekci jsem s všiml, že policajta hraje můj oblíbenec František Peterka. Body navíc!

Tímto filmem Forman pro český film objevil dvě výrazné postavy: Jana Vostrčila a Vladimíra Pucholta. Oba dva tady válí a svým neotřelým způsobem zesměšňují sami sebe. Což samozřejmě chce trochu té odvahy. Film je trochu nesourodý, ale obsahuje pár nezapomenutelných scén, vedle všech, kde účinkují oba zmínění kabrňáci, ještě třeba pronásledování zloděje... Skvěle odpozorovaný život. Myslím, že každý, kdo se dokáže vrátit do své puberty, musí alespoň na chvilku poznat sám sebe.

"Tak a teď sis ho rozbil..." Dokonalé propojení sociálního poselství a vtipu. Žádná křeč, ale komediálně pojaté vážné téma odcizení ve vztazích, moci peněz a drsnosti kapitalismu či by se dalo také říct duchovní cvičení na téma jak dosáhnout štěstí. Richard hraje skvěle, tak jak jsme všichni zvyklí, výborně mu sekunduje jeden z největších slizounů francouzského filmu Michel Bouquet. Jako děti jsme samozřejmě tomu spratkovi záviděly všechny ty hračky, ale teď již vím, že jsme měly mnohem víc...

Když jsem viděl poprvé, byl jsem z tohoto filmu úplně paf a nemohl pochopit, jak to ti dva chlapci mohli ksakru napsat. Po nějaké 10 repríze jsem jejich fintu prohlédl - vzali nosný příběh geniálního kluka bez ambicí a načetli si pár encyklopedických hesel - ale to nic nemění na tom, že tenhle příběh i film je jedním slovem geniální. Mám ho strašně rád a nikdy nepřestávám žasnout nad civilním Robinem Williamsem, jehož role je s jeho pozdějším životním údělem a koncem až myticky propojena. Dobrý Will Hunting nemá prostě chybu...

Pamatuji si, že jsme na tomto filmu byl jako dítě s rodiči a nevím, jak moc jsem mu mohl rozumět. Nicméně nejvtipnější momenty jsem si pamatoval... Veselé velikonoce jsou postaveny na šarmu Jean Paula Belmonda, Marie Laforet a Sophie Marceau a jejich vzájemné nahrávačky a shazovačky fungují naprosto perfektně. Co ale film posílá ke dnu jsou bezúčelné akční scény, kdy Jean Paul chtěl ukázat, že ještě nepatří do starého železa, a když už se na ty karamboly vypráskalo tolik peněz, dostal režisér nápad, pár z nich ještě pustit opakovaně... Tam tahle skvělá konverzační komedie dostává dost hrubě na frak. A vyjímečně se nepovedla ani hudba. Takže u mě ztráta dvou hvězdiček...

Pěkně ponuře natočený film o jedné z nejfascinujících postav tuzemské kriminalistiky. Pochopitelně, že na "popularitě" Olgy Hepnarové hraje fakt i to, že to byla mladá a podle některých fotografií i vcelku pohledná žena, ale i to, že svůj čin pojímala ve filozofické a existenciální rovině. Film se snaží seč může svět Olgy Hepnarové popsat a některé z jejích pohnutek vysvětlit, leč ne úplně se mu to podaří. Zbytečně moc tlačí na pilu u sexuálního tápání, již méně vysvětluje její proměnu ve vězení a následnou snahu se z činu vykroutit. Jednoznačné plus pro film sbírají absence hudby (výborný nápad), černobílý formát a to, že se autoři nesnažili vše shodit na minulý režim. No a samozřejmě Michalina Oslzańska, která předvádí úžasný výkon - že by Český lev? Vynikající je i Martin Pechlát jako Olžin přítel Mirek - kdo viděl režisérův dokument Všechno je sračka, musí smeknout jak se Pechlátovi podařilo tohoto půlblázna vystihnout..

Hodně zjednodušující pokus o zmapování rockové historie. Z jednotlivých stylů jsou vybrány jen některé kapely, které jsou často spojeny do dost nesourodého celku ... např. Black Flag a REM. V jednotlivých dílech chybí naprosto zásadní kapely (Beatles, Motorhead, Slayer, Doors, Dead Kennedys....), což mi přijde jako opravdu zarážející. Dá se na to koukat, ale celkově spíš povrchní a slabé...