Inozuka

Komorní konverzačka s bizarními a surovými rysy aneb konečně Tarantino dodal film, který se od něj čekal resp. odpovídá tomu, co sliboval. O Hanebných panchartech hovořil jako o válečné řežbě, o Djangovi jako o spaghetti westernu a ani jedno nebylo to, co avizoval. Teprve s Osmi hroznými dostál svým slovům a nabídl western odehrávají se na jednom statku, kde jde převážně o dialogy a odhalení zrádce mezi přítomnými. Takhle je fim nastavený a takhle funguje. Vtipu je tam dle mého názoru trochu míň než v jeho předchozích filmech, ale napětí dostatek a ač se film dal možná sestříhat, ani trochu nenudí. Vynikající jsou exterierové záběry (Ježíš) a samozřejmě Morriconeho hudba. Herci bez diskuze skvělí, rád jsem byl zejména za Kurta Russella a Michaela Madsena. Ale tak nějak tomu celému něco málo chybí.... takže dělím osm dvěmi. UPDATE 2018: a po další projekci k dělenému počtu ještě jednu přidávám - ten film je fakt dobrý a vrátil Tarantina v mých očích na stupínek vítězů.

Jsem hodně zklamaný. Proč ksakru nikdo nedokáže natočit tak realistický a promyšlený film o tankistech jako byla třeba Ponorka o německých námořnících? Proč je vyplýtvaná hezká výprava se spoustou dobové techniky na takovou hovadinu jako poslední půlhodina tohoto filmu. Přijde mi to trochu jako československá Tanková brigáda - ta snad nakonec i přes silnou bolševickou propagandu Fury válcuje. Hodně velká škoda. Ty tři hvězdy dávám za prvních 60 minut - i když ta vykrádačka Velké červené jedničky hned na začátku mi přijde také trapná...

Když odhlédu od projekce lidských vlatností do chování zvířat je tenhle film doslova geniální. Perfektně postavený příběh, hravost medvíděte i drsná příroda všechno hraje do karet tvůrcům a nedokáži si představit, že by jim na to někdo neskočil. Moc se mi líbilo i finální rozuzlení příběhu a jeho poslelství. Jak Annaud dokázal zrežírovat medvěda Barta, bych ještě pochopil, protože to byl herecký profík, ale jak to k sakru dokázal s tím medvídětem je mi záhada. Nádherný a milý film.

Nekutečná chujovina. Jediné, proč se na to dá alespoň jednou koukat jsou hlášky Iron Mana (ta s tím Kissákem je zvlášť dobrá), jeho tričko Black Sabbath, fešné upnuté černé uniformy na Scarlett Johansson a Cobie Smulders a pár vizuálně hezkých záběrů ... na 143 min žalostně málo i na popcornový komiksák.

Za komoušů jsem byl na tomhle filmu v kině a nedivím se, že jej tehdy promítali. Nicméně na první pohled "komunistický" film ve skutečnosti právě komunistické strany shazuje jakožto politikáře myslící jen na vlastní zájmy, ale to tehdejší vládní garnituře asi moc nedocházelo. Film naopak upozorňuje na snadnost nástupu totality a proti staví obyčejné lidství. Oba hlavní hrdinové se totiž svoji necítí ani v jednom z bojujících táborů a chtějí být především slušní a starat se o sebe. Voskovec a Werich při vypravování příběhu jasně odkazují na Chaplina a jeho sociální grotesky a většina gagů si uchovala hodně z tehdejšího vtipu. Spolu s Hej rup můj nejblíbenější film téhle dvojice. Krupp Essen!

Nevím, ale autoři zřejmě došli k závěru, že politický thriller musí být zakonitě nudný, jinak že tomu nebude nikdo věřit. A tak se i stalo. Naomi Watts a Sean Penn hrají pěkně, ale co je to naplat, když ve filmu není žádné napětí. To jak s jejich hrdiny establishment zametl je sice mazec, ale nějak mi to bylo jedno a líto mi jich nebylo. Vyplýtvaný potenciál...

Až na tu poslední scénu na letišti Argo směle aspirovalo na pět hvězdiček. Tím zbytečným tlakem na typické americké "v poslední vteřině" film v mých očích krapet klesl. Malinko jsem v Argu viděl i okopírovaný můj oblíbený trhák Vrtěti psem, ale naštěstí jen chvilku a pak šel film svou cestou. Příběh byl dobře a originálně vystavěný a takový civilní - žádný zázrak (kromě toho již jmenovaného), žádní super a neohrožení hrdinové. Ale civilní příběh a civilní herectví. Vládnou John Goodman a Alan Arkin. Skvělé.

Způsob vyprávění obšlehnutý z amerických bijáků (mimochodem dohnaný do absolutní zrůdnosti), průměrní herci, až parodické scény a výrazně zjednodušující děj. Na Lídu Baarovou se sice dá koukat, ale podruhé tento film asi bude chtít vidět jen málokdo. Výprava je sice chudší, ale není zas až tak strašná - snad kromě pitomého použití dobových záběrů Berlína a celkem se mi film líbil i po kostýmní stránce. Táňa Pauhofová není sice špatná a snaží se, ale co naplat, má tu smůlu, že není Baarové moc podobná, což jejímu výkonu dává punc nevěrohodnosti. O Křížovi a Markovicsovi se radši nebudu vyjadřovat, oba jsou spíš parodií svých postav než jejich obrazem. Z herců obstál snad jen Burkhard a Dlouhý, kteří jsou výborní a totéž by se dalo říct i o Hubovi, kdyby jeho role milujícího a dobráckého správňáka nebyla už asi desátou v pořadí.

Pamatuji jak jsem na tom byl coby student maturujícího ročníku v kině a tehdy jsem si říkal jak tomu starochovi mohli sežrat, že je to mladej kluk. Teď po čtyřicítce zase úplně rozumím Víťovým eskapádám a tak nějak mě to táhne do toho domova důchodců: "Nikdy se nevrátí, vzpomínka mládí, ze všech vzpomínek ta nejhezčí..." Jinak i nyní tenhle film zůstává pořád vtipnej a hláška "Vyzobaná slunečnice" v mém slovníku doslova zdomácněla... Výborné jsou také záběry tehdejší nonkonformní mládeže na ulici: metloši, punkáči...

Kdysi jsem viděl první řadu a moc mě bavila. Myšlenka přenést Sherlocka a dr. Watsona do současného Londýna mi přišla v té době originální a zábavná a vskutku mě těch pár prvních dílů bralo hodně. Pak jsem tenhle seriál z objektivních důvodů přestal sledovat a zahlédl až nějaký pozdější díl, který mi přišel dost mimo mísu a přitažený za vlasy. Tak jsem si řekl, že zkusím po nějaké době zase dát tomuhle britskému seriálu šanci a kouknu na delší formát. Upřímně, asi tak do poloviny mi to přišlo jako dobrá a vtipná podívaná, pak se ale autoři vydali na cestu podivného dějového slepence a umělé spojování viktoriánské Anglie se současností. Právě v téhle chvíli mě začal tenhle film štvát a stejně tak ve mě zabil chuť sledovat i nějaký z následujících dílů nové řady. Škoda...