Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (644)

plagát

Rambo: Do pekla a naspäť (2008) 

Sly se vrátil, aby oživil Ramba a ukázal nám, že i v důchodovém věku to není obyčejný, americký turista, který se jen shodou okolností pohybuje na horké půdě. Stallone i v pokročilejším věku dokazuje, že na to má, ale ruku na srdce: zase nemusí předvádět nic fyzicky extra náročného. Ze tří filmařských postů, které si zde Italský hřebec vyzkoušel, z toho nejlépe vychází Stallone-režisér, který dokáže chvilku kolébat nádhernými scenériemi, aby se pak vytasil s monstrózní řežbou, kde můžete vidět více utržených údů než v kterékoliv drůbežárně. Stallone-herec si vystačí se dvěma pózami. 1) klidný stařík, který pronáší věty typu: ,,Seru na svět" 2) nemilosrdný stroj na zabíjení. A asi nejhůře je na tom Stallone-scénárista. Když Sly odmítne pomoci dobrodincům s léky a vzápětí změní názor díky pětiminutovému pomrkávání fešné blondýny, tak jsem se silně plácal do čela. Navíc je to opět to samé v bleděmodrém. Největší slabinou filmu je asi to, že celý snímek působí jen jako trochu větší jednohubka, které obsahuje jenom předehru a jeden velký boj. Žádná gradace. Celé mi to uteklo tak rychle, že jsem si říkal jestli náhodou nesleduju pilot nějakého seriálu. Nikdy bych nečekal, že to řeknu, ale tady to chtělo delší stopáž. Přesto jsem se po letech vrátil do doby, kdy byl pro mě Van Damme nejlepší herec a obdivoval jsem herce, kteří uměli během minuty vyprázdnit jakýkoliv zásobník, i když po formální stránce to nejsou 80.léta ani náhodou.

plagát

Votrelci vs. Predátor 2 (2007) 

My si s klukama dáváme sraz v tělocvičně, nebo na hřišti, abychom se utkali ve fotbálku. To dredovaný fešák a vetřelci si dávají sraz rovnou po celém městě a fotbal zrovna nehrají. Předem přiznávám, že první díl jsem nedokázal dokoukat, takže se vyvaruji jakéhokoliv srovnání. Bratři Strausové se hned od začátku projevili jako velicí fanoušci obou sérií a dokázali natočit několik scén hodně se podobajících scénám z předešlých filmů a navíc to všechno zabalili do povedeného vizuálního kabátku. Například okolní les mi neustále evokoval Jurský park. Ale problém je v tom, že celému filmu chybí totálně atmosféra a celé to působí jen jako sled scén, které měly být strašidelné, ale nejsou. Oba bratři neměli vůbec žádný zájem o rozvoj svých postav, tak vybrali jen pestrobarevnou paletu různých lidí a začali je nemilosrdně vybíjet. Takže je docela logické, že žádné postavě nelze fandit, nebo se s ní dokonce ztotožnit. Třeba já fandil celý film Predátorovi. Ve finále je to tedy hezky vypadající akce, které chybí jakákoliv atmosféra či scénář.

plagát

Povodeň (1998) 

,,Než velkou vodu, to radši vyhořet," prohlašuje moje prababička a asi ví, o čem mluví, protože bydlí pět metrů od Labe a skoro každý rok zachraňuje svoje slípky před vodou. Povodeň je velice originální akční snímek, který v první řadě zaujme svojí stylizací, kdy si to hrdinové rozdávají po pás ve vodě. V druhé řadě snímek zaujme vydařeným scénářem, který si dokáže pohrát i s minimem postav a nabídnout hromadu dějových zvratů, které přicházejí rychlostí přílivové vlny. Navíc má film Morgana Freemana, který se sice se svým výkonem nepřetrhne, ale charisma má na rozdávání. To Slater je na tom opačně. Snaží se, seč mu síly stačí, ale není to ideální herec pro tuto roli a to říkám i když ho docela žeru (hlavně v Pravdivé romanci). A pochválit ještě musím perfektní kameru. Tenhle deštěm zmáčený film sice není moje nostalgická slabina, ale poctivý akčňák to rozhodně je.

plagát

Hitman (2007) 

Tak se nám holohlavý zabiják konečně dostal na stříbrné plátno. Sice jeho pleš nehází slavné odlesky na všechny strany, ale katastrofa to také není. A to hlavně díky docela slušné akci, která je slušně komponovaná. Kamera a vizuální stylizace jsou na dobré úrovni, jenže je brzdí střih, o kterém když řeknu, že je chaotický, tak budu ještě mírný. Režisér Gens se vůbec nesnažil dodržovat časovou kompozici. Takže člověk musí pořád přemýšlet, proč má Hitman najednou v ruce dva meče, když v předešlém záběru měl jen jeden. Tuhle zkratkovitost bych u akčních scén ještě bral. Chápal bych to jako snahu o udržení tempa, ale režisér to dělá i v klidných scénách. Olga Kurylenko je tu jen, aby ukázala prsa a přesvědčila nás, že hezký holky můžou startovat i po sucharech. Nejlépe z toho nakonec vychází všemi zatracovaný Timothy Olyphant, na kterého jsem si jako velký fanoušek hry dokázal celkem rychle zvyknout. Naopak nejhůře odvedenou práci předvedl pan scénárista a možná by si zasloužil, aby po něm šel taky nějaký ten holohlavec. Příběhu chybí jakákoliv logika a scénář během 100 minut nedokáže odůvodnit existenci některých postav. Odkazů na hru tu také není moc (děti hrající Hitmana, pár převleků, schovávání mrtvol, gumová kachnička), když bych mezi ně nepočítal Olyphantovu chůzi a v momentě, kdy režisér abdikuje na snahu předvést tichou akci, kterou se hra proslavila, a roztočí velká jatka (Neříkám, že se mi to ve hře nestávalo. Prostě se něco zvrtlo a byl z toho Mortal Kombajn) tak jdou všechny naděje na věrnou adaptaci k šípku. Přesto kdybych na film nahlížel jako na obyčejné akční béčko (a né jako na adaptaci oblíbené hry), tak bych musel ty 3* dát a nakonec tak taky činím.

plagát

Minority Report (2002) 

Nebyla by to nuda, kdyby si lidé zacpávali nos ještě dříve, než by jste si uprdnuli (možná že jedinci trpící plynatostí tento pocit znají) a dívky by na vás vrhaly pohoršené pohledy, ještě dříve než by jste je stihli pohledem svléknout? Určitě byla. v Minority report dokázal Steven Spielberg skloubit akční sci-fi blockbuster s noirovou atmosférou a hromadou etických otázek (Je člověk, který zločin nespáchal skutečně vinný?) ,kterými nějak neotravuje a ani se vám nesnaží vnutit jednostrannou odpověď. Je to prostě na vás. Kromě toho servíruje všechno ve velice zdařilém vizuální podání, kdy triky a především kamera stojí za velikou pochvalu. K tomu se docela předvedli Cruise i Farrell. Takže Vitasonův pohled do křišťálové koule říká: 4*

plagát

Zabijaci (1995) 

Na první pohled by se mohlo zdát, že zde Antonio Banderas divoce přehrává, ale to je opravdu jen mylný dojem vyvolaný tím, že akční veterán Richard Donner obsadil do hlavní role Sylvestra Stalloneho, který potvrzuje fakt, že mu pomalu hrozí důchod i svou pěknou vestičkou, kterou nosí každý druhý děda. Stallone zde totiž nasazuje zhruba tři výrazy a je tak ďábelským Banderasem odsunut do pozadí. U mě to dokonce došlo až tak daleko, že jsem vždycky fandil spíše fešákovi ze Španělska. K Julianne Moore můžu říct jen, že je to snad jediný film, kde mi přišla přitažlivá. Jinak jsou Nájemní vrazi celkem příjemně natočený film, kdy střih má slušnou kadenci, akce je napínavá a nápaditá a člověk se při dlouhé stopáži nezačne nudit. Takže jsou to celkem zasloužené 4*

plagát

Muž bez tieňa (2000) 

Představte si, že šplháte na nějakou horu, která je alespoň o dva metry vyšší než Říp a vaše oči se celou dobu upírají k bodu, který vypadá jako vrchol. Když už se tam po pracné námaze doškrábete, tak zjistíte, že je hora přece jen o něco větší a vás ještě čeká šplhání. Když se dostanete na druhý vrchol, tak zjistíte, že vás čeká třetí. Přesně takhle působí závěr filmu, kdy Verhoeven až přehnaně parodizuje hororové zmrtvýchvstání hlavního záporáka. A to je asi tak moje jediná výtka k Muži bez stínů, protože některé logické chyby mu jsem ochoten odpustit za dobrou atmosféru, akci, sympaťáky Brolina a Bacona a vývoj hlavního (anti)hrdiny. Pánové, ruku na srdce, kdo z vás by jako neviditelný alespoň jednou (samozřejmě omylem) nezabloudil do dámských sprch?

plagát

Zákony Brooklynu (2007) 

Jo Brooklyn. Nejdražší parcely. Nejčistší ulice. Ideální místo pro život:-) Zákony Brooklynu se snaží podobně třeba jako Scorseseho Mafiáni pomocí voiceoverů postav žijících v mafiánské čtvrti ukázat organizaci slavné firmy, která si říká Mafie. Jenže k tomu používá postavy, které jsou v hierarchii mafie naprosté nuly, takže je všechno posouváno jen z doslechu (rozhodně nečekejte velké přestřelky) a film se tak zaměřuje na vývoj možná schématických, ale sympaticky napsaných a zahraných postav, ve kterých jsem v některých momentech poznával sebe a své kamarády. Zákony Brooklynu jsou docela příjemná, komorní gangsterka, která se asi nejvíce blíží De Nirovu Příběhu z Bronxu, ale na jeho kvality úplně nedosahuje.

plagát

Freejack (1992) 

Představte si, že by třeba nějaký vědec vymyslel kapesní, multifunkční laser a místo toho, aby za něj dostal Nobelovku a poskytl ho lidem ku prospěchu věci, tak by si s ním doma porcoval bifteky, aby je nemusel pižlat nožem. Podobně na mě působí využití námětu pro Freejacka. Samotná idea společnosti, která cestuje do minulosti, aby kradla lidská těla těsně před smrtí a pak je prodávala v budoucnosti boháčům, kteří mají sami na kahánku a chtějí si ještě prodloužit pobyt na modré planetě, mi připadala velice originální a zajímavá. Jenže film tento motiv využívá jen tak okrajově a snaží se béčkově a přímočaře bavit. Je to veliká škoda, protože je to opravdu maření skvělého nápadu. Jenže kromě zvučného hereckého obsazení a již zmíněného nápadu nemá film co nabídnout. Akce je tu poskromnu a navíc je mizerně natočená. Za zmínku snad jedině stojí honička, během které si hrdina stihne poklábosit s pronásledovatelem (,,Jak mi to jde?"- ,,Není to špatný."). Jagger je tu zřejmě jen pro slavné jméno a několik hlášek. Estevez je sympaťák, ale nemá moc co hrát a Hopkins se tu objeví všeho všudy dvakrát. Takže to by bylo k hercům a já jdu shánět předlohu od Sheckleyho, kde byl ten super nápad snad více rozveden.

plagát

Hviezdna brána (1994) 

Dalším, kdo přispěl svojí teorií do soudku nazvaného ,,Vznik Pyramid", byl Roland Emmerich se svým opusem Hvězdná brána, který má rozhodně zajímavý námět, který tu ovšem není moc rozveden, ale tím nechci říct, že by byl následný seriál lepší. To rozhodně ne. Jenže tento námět je zabit schématickým a prvoplánovým scénářem, který chce za každou cenu bavit, ale překvapivě nenabízí velké množství akce. Místo toho stojí film na povedené výpravě (jen ty pouštní zvířátka vypadala, jakoby se sem zatoulala z Hvězdných válek), na svoji dobu skvělých tricích, výborné hudbě a slušném Kurtu Russelovi. Hvězdná brána je zřejmě nejlepší Emmerichův film a jeden z těch příjemných akčňáků, na které se vždy rád podívám. Tak proč nezatajit dech a neprojít tou vodní hladinou do jiných světů?