Vitason

Oblíbenec bratrů Coenů- John Tururro usedl s jejich tichou podporou na režisérskou stoličku, aby natočil kontroverzní muzikál a povedlo se mu to jen z části. Lépe řečeno ta část ,,kontroverzní" jakž takž vyšla, protože po sexuální stránce je film docela otevřený, ale nečekejte žádné orgie. O sexu se tu spíše jen mluví. To muzikální část je horší, protože se v podstatě o žádný muzikál nejedná. Hudba byla zvolená dobrá, ale k čemu to je, když víte, že jsou to písničky někoho jiného a herec, který by jí měl v ten moment zpívat otevře pusu na jedno slovo z dvaceti? Za pochvalu rozhodně stojí herecké obsazení nadrženou Kate Winslet začínaje a nevěrným Jamesem Gandolfinim konče. Kolem a kolem je to docela zajímavý film s hezkými písničkami, skvělým hereckým ansámblem a několika vizuálními nápady, které jsou velice zajímavé, ale po celou dobu se zřejmě nezbavíte lehkého pocitu nudy a podezření, že je to celé tak trochu nedotažené.

Ona: Problémová školačka. Mezi její největší záliby patří zatahování školy a kouření na chodbě hledá ochránce, který by jí pomohl pomstít se. On: tichý milovník květin, mléka, starých filmů a zbraní hledá svůj cíl, který má zneškodnit. Tihle dva by si určitě na podobné inzeráty vzájemně neodpověděli. Přesto ,,prozřetelnost“ svedla dva lidi, kteří by se maximálně pozdravili na chodbě, dohromady. Luc Besson nabil tento film skvělou akcí (úvodní přestřelka se mi možná líbí víc než ta závěrečná), skvělými herci (Reno, Oldman a mladičká Portman podávají skvělé výkony) a přihodil k tomu nádech lolitkovské romance a nechal děj poklidně plynout až do dojemného konce, který nějakou tu slzičku určitě vyloudí. Rozhodně se jedná o nejlepšího Bessona. Škoda jen, že se mu nepodařilo prosadit víc Lolitkovských motivů.

Ten malý ostrůvek tam za kanálem La Manche nepatří jen hezky učesaným fotbalistům, špatnému počasí a Harryho Potterovi, ale i gangsterům, se kterými by jste si určitě čaj o páté nedali. Ve své druhé gangsterce dokázal Guy Ritchie omezit škálu pestrobarevných postav a díky tomu podal mnohem srozumitelnější příběh. Je jen na vás do jaké míry to budete brát za plus nebo mínus. Snatch je svižná krimikomedie, která nešetří skvělými hláškami (nedívat se s českým dabingem!!), černými vtipy a skvělými postavami: ať už je to gangsta Jasona Stathama, zloděj Benicia Del Tora či žvatlavý cikán Brada Pitta (jen mě zarazilo, že britští gipsíci nejsou vůbec opálení). K tomu nutno podotknout, že film má i perfektní stylizaci, kterou vytváří hlavně hudba a parádní kamera a střih. Přesto se mi Lock, Stock... líbil víc. Možná je to tím, že jsem ho viděl dřív, těžko říct...

Edward odložil nůžky, aby mohl místo keřů řezat do nastavených krčků. Sweeney Todd je typickým filmem Tima Burtona, kdy tohoto svérázného tvůrce cítíte z každého záběru. Tim typicky pro sebe podává příběh s perfektní výpravou, dobře stylizovanými postavami (Burton je na okraji společnosti doma asi jako já v nejbližší hospodě) a atmosférou hustší než měsíc prošlý jogurt. K tomu ještě přihodil velice povedenou kameru (takový průlet Londýnem nemá chybu). První dvě třetiny filmu, během kterých do vás Burton buší vybroušený černý humor, jsou možná pomalejší, ale to jen proto, aby připravily živnou půdu pro dechberoucí finále. Sondheimova hudba je velice fajn a když začne melodie trošičku pokulhávat, tak to zachrání skvělé texty písní. Sice mám asi stejné hudební vzdělání jako tužka, která leží přede mnou na stole, ale Deppův zpěv mi nepřišel špatný. Největší pochvalu si zaslouží Helena Bonham Carter, která toho poctivě odehrávala a odzpívala ze všech nejvíc. Škoda jen že Alan Rickman nedostal více prostoru. Pro mě je to jasná pětihvězdičková záležitost. Dlouho jsem si z kina neodnesl takový zážitek.

Další z variací na téma hrátky s mrtvou tkání tentokrát podle Lovecrafta a vůbec né špatně. Re-Animator v první řadě sází na budování atmosféry, která ale na moji osobu neměla moc velký účinek, pomocí skvělé hudby a nechutných gore efektů, které nabízejí agresivního několikrát zlámaného kocoura či uříznutou hlavu, která do svého těla vysílá příkazy k ošahávání spoutané dívky a závěrečná bitva v márnici stojí opravdu za to. Obrovskou výhodou Re-animatora je, že se kromě samoúčelné snahy znechutit může opřít o herecké výkony. Hlavně se jedná o Jeffreye Combse, který si svého šíleného doktora Herberta "Oživím tu mrtvolu i kdybych tě měl zabít" Westa vychutnává a za pochvalu stojí i Bruce Abbott. Re-Animator je poctivé hororové béčko, které rozhodně stojí za pozornost.

Můžete mě nutit, abych vyběhl tu nejvyšší věž, nebo se díval do té nejhlubší propasti a stejně nezměním názor na to, že je Vertigo silně přehodnocený film. Sir Alfred Hitchcock sice dobře vykresluje mysteriózní atmosféru, aby pak přišel dějový zvrat o síle Rockyho pravého háku. A ano navíc k tomu přibalil zajímavou zápletku. Jenže ta zase nemá takovou sílu, aby utáhla celé dvě hodiny. Takže většina filmu vypadá jen jako rozplizlá romance dvou narušených lidí, kdy se každý chová podivně, která má drtivou většinu času nudící efekt. A nejvíce mě rozčílila animovaná noční můra. Přesto je Vertigo skvělá řemeslná práce s jistojistou režií, povedenou hudbou a zdařilými výkony Jamese Stewarta a Kim Novak, kteří vtiskli svým postavám opravdovou hloubku.

Podíval jsem se na to během zkouškového období jenom proto, aby mi film dal nějakou radu, jak získat lepší známky. A už vím, jak to udělat. Stačí si sehnat labilního spolubydlícího a chytrou taktikou ho dohnat k sebevraždě. Problém je, že nebydlím na koleji. Takže bych se jedině mohl pokusit dohnat k sebevraždě svoji sestru, jenže jsem si na ní za tu dobu tak nějak zvykl (možná to zkusím na nějakém plyšákovi, který jí patří:-). Takže mi asi zbývá plán číslo dvě a to znamená: učit se. Mrtvý na univerzitě je průměrná teenagerská komedie, která nabízí několik zajímavých postav (paranoik přesvědčený o tom, že jde po krku Bill Gates) a pár černých vtipů, ale rozhodně nečekejte nějakou salvu smíchu. Za pochvalu stojí to, že se film vyhýbá samoúčelnému nechutnému humoru, ve kterém se utápí spousta bratříčků.

Možná že ani sami tvůrci netušili, jak bude podtitul Vyhlazení trefný, protože hned prvních pět, kdy zjistíte, že Raidena a Sonyu hraje někdo jiný a kdy Johnnymu po první ráně zakroutí krkem, je totální vyhlazení všech diváckých nadějí. Vyhlazení se snaží o jakýsi příběh, který je ovšem stejná vata jako v obyčejném pornofilmu, akorát vás mezihry nenavádí k sexu, ale k bitkám, takže koncepce prvního dílu je docela dodržena, ale v jedničce ta bezpříběhovost působila roztomile. Bitky jsou dle mého horší než v prvním díle a některé kostýmy byly až směšné. O efektech nebudu radši ani mluvit. K prvnímu dílu mě váže nostalgie. Ke dvojce vůbec nic. Hvězdička za main theme, song od Scooteru a půvabnou Kitanu.

Dolph Lundgren měl zřejmě jako jediný to štěstí zahrát si po boku konkurenčních hvězdy akčního filmu té doby. Nejdříve si to rozdal v ringu se Slyem a po něm přišel na řadu Van Damme. Jen škoda, že zrovna ve filmu, který se mi moc nelíbil ani v době, kdy jsem kop z otočky považoval za největší projev hereckého umu a přál jsem si, aby Van Damme dostal Oscara. Asi to bylo tím, že je Univerzální voják docela ponurý a né zrovna velkolepý. Odnese to jen jeden autobus a pár domů. Prostě když si to začnou rozdávat dva nemrtví vojáci, tak se člověk moc mrtvol nedočká. Ani příběh, který trochu připomíná Terminátora (žena na útěku před ,,strojem"), se ve své podstatě omezuje jen na přemístění se z bodu A do bodu B. Ještě je škoda, že závěrečný souboj trochu vyšumí do ztracena. Za pochvalu stojí hudba a akční scény. Univerzální voják je přes všechny ty moje kecy příjemné akční béčko, které se nebojí brutálnějších scén.

Lucio Fulci si určitě říkal, že by nebylo špatné seslat na vždy mlhavé městečko zvířecího zabijáka, který má devět životů, ale já se prostě nedokážu bát něčeho, co má ztěží tři kila a devítiletá školačka to je schopná poslat mohutným nákopem přes celou místnost. (Jo nemám kočky rád. Jsem pejskař:-) Problém je, že kromě hororové složky nefunguje ani nulový scénář, který je zajímavý asi jen tím, že se hlásí ke klasikovi Poeva formátu. Věřím tomu, že se scénáristovi určitě začaly z podlahy ozývat podivné zvuky jako výčitka svědomí. Fulci se tedy snaží navodit atmosféru až nechutně se opakujícími detaily na oči, které ovšem také nefungují. Pochválit můžu jedině hudbu. Ta byla parádní. Černá kočka je naprosto zbytečný horor, který je na Fulciho překvapivě umírněný.