Vitason

,,Sakra. Kde to jsem? Kdo je ta žena? Ona je fakt mrtvá? A kdo vlastně jsem?" takhle nějak vypadají myšlenky Johna Murdocha, když se probudí v ledové vaně, jejíž voda bodá jako nože a vedle něj leží ženské tělo, ze kterého pomalu vyprchává lidské teplo. Navíc po něm jde mimozemské, holohlavé bratrstvo "Naval nám tu paruku!", které vládne zvláštní mocí s jejíž pomocí si upravují okolní svět. Takže když potřebují záchod, tak se jim zjeví kadibudka. Dark City je stejně ponuré sci-fi jako Blade Runner. Celý film se odehrává ve tmě, takže lidé ve městě nemají ani šanci se opálit, ale i přes tmu vyniká velice zajímavé vizuální ztvárnění, které je podpořeno dobrými efekty a herci v čele se skvělým, udýchaným Kieferem Sutherlandem. Jen ta Jennifer mi spíš připomínala tu žábu, co bloudila v Bowieho Labyrintu a ne tu sexy kočku z pozdější dobu. Každopádně tahle herečka bude neustálým tématem pro hádky s mým tátou, jestli je to hezká herečka nebo ne:-) To vše je režijně dobře zvládnuto a příběh vás ve příjemně krátké stopáži dokáže napínat až do překvapivého finále. Podobné filmy: Matrix (1999), Total Recall (1990), Blade Runner (1982)

Jeli jste někdy ve výtahu, kde byla dvě zrcadla proti sobě a viděli jste v nich svůj odraz tak stokrát až se vzdaloval do neviditelné podoby? Tak přesně takhle působí eXistenZ, protože jeho postavy se připojí do hry, kde se zase připojí do hry až pomalu ztrácí svojí osobnost. K tomu používají konzoly, která vypadá jako genitálie nějaké velryby a já bych jí spíš použil při otravě alkoholem na zvracení než na hraní her. Všem je jasné, že když na režisérské stoličce seděl David Cronenberg, tak konzole nejsou jedinými nechutnostmi (vnitřnosti, prostřílené hlavy) ve filmu. eXistenZ mohl být velice chytrý film, který má sice skvělý námět, ale je zabit tupým scénářem. Film nás varuje před nebezpečím virtuální reality, ve které se můžeme ztratit a trávit zde více času než ve skutečnosti. Když si uvědomím, že se již dnes v Koreji otevírají kliniky pro závislé hráče, tak je toto téma velice aktuální. Třeba si jednou svoje Segy, Playstationy a Nintenda budeme taky strkat do páteře.Podobné filmy: Třinácté patro (1999)

Díky Mexiku máme tequilu, nachos, široké klobouky a poslední dobou nás tahle země zásobuje i dobrými režiséry. Jedním z nich je bezpochyby Guillermo del Toro, který od začátku koketuje s hororem, což dokazuje i ve svém posledním filmu pohádce Faunův labyrint, který má hororových prvků více než je zdrávo. Kdybych tento film viděl jako malý špunt, tak bych se minimálně na týden musel vrátit k plínkám a do dneška bych zřejmě koktal. Vždyť tady chlapíka ubijou lahví od piva (sice vím, že alkohol škodí, ale do dneška jsem si myslel, že jen pomalu ničí játra), je zde amputace nohy, chlapík s očima na rukou (s tím by se dalo vidět věcí :-). Všechny tyto krutosti se odehrávají na pozadí ještě krutějších událostí druhé světové války, kdy Falanga válčila s partyzány. Tento příběh dokázal del Toro namíchat pomocí skvělého vizuálního looku, který trochu připomíná Bratry Grimmy od Terryho Gilliama, povedenými efekty a maskami, ale nejvíce zaujme skvělá odvedená kamera. Všichni herci byli dobře typově obsazeni a výkony podali také kvalitní. Ač má Faunův labyrint pohádkové prvky, tak dětem bych ho nepouštěl. Podobné filmy: Tideland (2005), Labyrinth (1986), Nekonečný příběh (1984),

Všichni známe Čapkovu Pohádku o pejskovi a kočičce a epizodu, kdy tahle dvě zvířátka společně pekla dort a dala do něj televizi, křeslo a koberec a přesto byl hrnec stále poloprázdný, proto kočička došla pro lopatu. ,,Ale o lopatu si polámeme zoubky," namítl pejsek. ,,Já vím," odpověděla kočička, praštila pejska lopatou po hlavě a zapekla ho dortu, tak takhle nějak působí Zpívající detektiv jako šílený, žánrový spletenec o spisovateli, který trpí vážným onemocněním kůže a několik měsíců na lůžku mu způsobilo, že mu několik vláčku v hlavě začne jezdit opačným směrem a začal mít problémy s rozlišováním snu od reality. Jsou zde prvky komedie, drama, muzikálu a dalších, které se okatě přebíjejí ač by samostatně mohly fungovat skvěle. No jen jako komedie by film neobstál. Na druhou stranu snímku nelze upřít velká porce originality, které jde bohužel ruku v ruce s nečitelností. Takže jediné, co se dá pochválit jsou hudební výstupy a hvězdný a dobře hrající herecký ansámbl v čele s přesvědčivým Robertem Downeyem juniorem. Podobné filmy: Nauka o snech (2006), Hudson Hawk (1991)

Žil geniální vědec Totenkopf, který papal hodně Eintopf, spolužák Hitler už ho nebavil, a tak ďábelský plán připravil. Z robotů měl armádu, z nepřátel dělal hromadu, ale jeden pilot se mu postavil, a do boje s ním vyrazil...No tak to by snad stačilo. Svět zítřka je velice dobře natočené retro, které svým staromilským střihem připomene Star Wars, příběhem trochu Indianna Jonese, ale nabízí i spoustu jiných vychytávek. Musím říct, že dětinské zobrazování rádiového signálu a letadýlka na mapě mě úplně dostalo. Příběh je zasazen do meziválečného období, které funguje jen jako kulisa pro klasické sci-fi alternativní lidské minulosti. Podobné situování mám moc rád, ale je škoda, že se takových filmů točí málo, a nebo dopadnou jako Liga výjimečných. Technicky je film zvládnut dobře. Jenom je škoda dobarvení, které někdy působí nevěrohodně a i Gwyneth mi v něm přišla několikrát trochu umělá a film by vypadal lépe černobílý. Herci jsou sympatičtí a před modrým plátnem i obstojně hrají. K tomu ještě musím pochválit trošku naivní příběh, ale tahle naivita k této stylizaci vysloveně patří a za zmínku samozřejmě stojí fajn efekty a vyplývá mi z toho absolutní hodnocení.

Byla teplá, letní noc. Velký mrak zakryl měsíc a do tmy se schoval i dům Stephena Kinga, ten si toho nevšímal a znuděně vyťukával na svém psacím stroji abecedu, jen aby se nenudil. Z ničeho nic se ozval zvonek. Když se dveře otevřely, tak Stephen zjistil, že za nimi stál Martin Bursík, který pronesl lámanou angličtinou: ,,Ahoj, Já jsem Bursík. Já vedu stranu Zelených a chtěli jsme vás poprosit pane Král...King jestli by jste do nějaké vaší povídky nemohl dát skrytou reklamu na naší stranu. Za odměnu vám tady nechám mojí ekologickou Škodovku. Nebojte se o mě, jako správný ekolog dojdu do České republiky pěšky." Když dořekl tuto naučenou frázi, natáhl před sebe ruku s klíčky ke svému vozu. King začal přemýšlet: ,,Auto. Abeceda. Auto. Abeceda. Auto. Radši napíšu nějakou eko-blbost a budu mít autíčko, než se tady nudit."-,,Já to beru." King ihned zasedl zpět ke stroji a napsal příběh o vesnici, kterou začne ovládat zvláštní síla pocházející z mimozemské lodi a lidé se začnou měnit. Tomu všemu kraluje zelená barva (velice otravná zelená). Film podle této povídky se snaží složitě vykreslovat charaktery a vztahy lidí na vesnici, ale jediný výsledek je, že film je zbytečně dlouhý (tři hodiny) a to je nehorázně moc, protože film trpí nulovou atmosférou. Herci jsou také nic moc. No vlastně i scénář, kulisy, efekty a samotné finále je vysloveně trapné. P.S. Jestli vám bude hudryhudry tvrdit, že viděl tento film, tak lže, protože většinu času viděl jen polštář, kterým jsme ho s mauricem mlátili (ano je mi 19 skoro 20), ale mlátit kamaráda polštářem je pořád lepší, než sledovat tento film. 1* dávám hlavně, protože si odpad! stále šetřím.

S mauricem jsme v půjčovně vybrali čtyři videokazety s filmy natočenými podle Stephena Kinga. Půjčovna celkem ochotně přepsala tyto kazety za 210 korun do našeho vlastnictví. Pak už stačilo počkat až nebude kralovat zrovna nejlepší počasí, vychladit pár pivek, přibrat hudryho a náš soukromý Kingfest mohl začít. Prvním filmem byla Noční směna vyprávějící o americkém, nevzdělaném buranovi, který přijel do té nejzavšivenější díry na americké mapě, aby se nechal najmout despotickým majitelem prádelny. Jenže násilný vlastník není ten, kdo vládna ve sklepeních místní textilky, protože ta jsou okupována stovkami krys majících zde svojí královnu, která vypadá jako nemanželské dítě Batmana a obří krysy. Noční směna je velice špatně natočené béčko a je to škoda, protože film má dobře obsazené role (hlavně majitel a lovec krys), vystavění scén je působivé (jen mě rozčilovala ta kouřová mlha ve sklepeních), ale co na plat, když je to celé mizerně natočené, herci nic nehrají, gore efekty stojí také za pendrek a o scénáři nebo dialozích se nedá vůbec mluvit. Film spíše pobaví než vyděsí, ale za tu srandu mu dávám 2* Jako reklama na Pepsi dobrý:-)

Za Sólokapra musí Peter Jackson Woodyho Allena nenávidět, protože chystá film o duchovi, který ovlivňuje vyšetřování své vraždy a Sólokapr je o duchovi, který ovlivňuje vyšetřování séria vražd. Náhoda? Každopádně se mi tento příběh o studentce žurnalistiky, která pátrá po sériovém vrahovi s pomocí užvaněného kouzelníka, velice líbil. Překrásná Scarlett Johansson přejímá klasickou Allenovu roli, kdy hraje prostořekou neurotičku a samotný Allen hraje ,,překvapivě" prostořekého, starého neurotika. Obě postavy jsou si opravdu velice podobné a když se pak vydávají za otce s dcerou, tak jim nelze nevěřit. Hugh Jackson se svojí úlohou aristokrata vypořádal celkem slušně. Jen mě chvílemi štvalo, že jsou všechny postavy trochu přihlouplé, přece jen tam mohl vystupovat někdo chytřejší. Výběr hudby se Allenovi povedl. Stejně jako scény se smrtí. Musím uznat, že Londýn Allenovi zatím sluší. Jednu hvězdičku přidávám za Scarlett v plavkách:-)

Simpsonovi byste vytvořili tak, že byste zavřeli Walschovi a Adamsovi na tisíc let do jedné místnosti, tam je nechali vzájemně křížit a výsledek natřeli na žluto. Tahle "klasická" americká rodinka musela bavit lidi po celém světě skoro 20 let, než si směli obléknout filmový kabátek, ve kterém právě teď přicházejí do našich kin. Tak jak si naše oblíbená rodinka vylepšila svůj kabátek tolik obnošený seriálem. Tak v první řadě jsou to logické prvky, které musely Simpsonovi postihnout na stříbrném plátně. Délka filmu je jako čtyři seriálové epizody, ale film svojí kadencí vtipů hravě předčí čtyři náhodně vybrané epizody, protože vtip přichází skoro každé půl minuty. Trailery od začátku signalizovaly, že žluťásci zůstanou hezky oškliví ve 2D, ale to není až tak pravda, protože animace je kvůli velkému plátnu mnohem detailnější (hlavně pozadí), ale i postavy jsou mnohem lépe animovány. Také přibyly filmové prvky jako průlety kamery. A logicky i trochu silnější příběh (tak musí utáhnout čtyřnásobek času), který ovšem vychází z obehraných témat jako: Homer je idiot, Homer něco zkazí, Líza se zamiluje, Bart řeší svůj vztah k otci a je tam i trocha té ekologie:-) Tenhle film si budu muset pustit ještě několikrát, abych si našel ten opravdu nejlepší vtip. Zatím jako hodnocení volím nummer fünf.

Teď vám popíšu, jak si představuji výrobu scénáře k Hudsonu Hawkovi. Všechny osoby a události jsou smyšlené. Podobnost s reálnými osobami je čistě náhodná. Takže producenti vzali Shanea Blacka, vysvlékli ho do trenýrek, přivázali ho k židli, kde mu nechali volnou jen pravou, nebo levou ruku (prostě tu, kterou píše), nařídili mu psát jen hlášky a pozvali na něj německého mučitele. Mladý scénárista tedy psal hlášky a gagy a když už si myslel, že to stačí, tak se zeptal: ,,Tak neměl bych teď načrtnout příběh?" Němec zakřičel: ,,Nein, schreibe hlášken," a popálil Blacka zapalovačem na ruce. Scénárista tedy vymýšlel dál jen různé vtipy. Těsně před tím než omdlel vysílením mu producenti vysvětlili, že příběh nepotřebují, protože jim všechny ty zvraty vysvětlí Willis na place...No Shane Black scénář k Hawkovi nepsal (to vím jistě), německý sadista na něm nespolupracoval (v to doufám), a nikomu nebylo během výroby ubližováno (snad), ale celé to opravdu působí jen jako laciný útok na vaše bránice, kdy ten groteskní humor a zpívání písniček je opravdu přehnané. Tvůrci zřejmě zvolili takový nadhled, že zapomněli jaký žánr vlastně točí. Ústřední herecké duo je fajn. Skoro všichni ostatní herci přehrávají. Hudson Hawk vám možná vykouzlí občas úsměv na tváři, ale zároveň nad ním budete kroutit hlavou.