Vitason

,,Natočeno podle skutečných událostí." Ano děti, první světová válka opravdu byla, ale s tím dalším si už nejsem tak jistý. Flyboys je velice kýčovitý film, který vrší jedno klišé na druhé o americkém dobrovolníkovi, který se během první světové války přihlásí do francouzského letectva a spadne z nebes, aby naučil jednu hezkou Francouzku pár anglických slovíček.Flyboys mají štěstí, že všechny ty kýčovité a patetické momenty (stíhačky vyjíždějící z mlhy) jsou vyváženy hezkou vizuální stylizací, charismatickým sympaťákem v hlavní roli, Jeanem Renem v roli vedlejší a elegantně natočenou akcí. Takže ani tolik nezamrzí, že milostná dějová linka film spíše jen brzdí, ale on si i tak dokáže udržet solidní tempo a dvě hodinky se s ním dají přežít celkem bez úhony. Flyboys je přeslazená limonáda, ze která vás zuby zřejmě nerozbolí, ale příště si zřejmě necháte načepovat něco jiného.

Pevně věřím tomu, že když úchyl Paul Verhoven hrdě představoval svým producentům, co se stalo s jejich 105ti miliony, tak si všichni začali trhat vlasy hrůzou (i ti co je měli nastřelené). Protože Starship Troopers není film pro amerického diváka, protože si utahuje z jeho společnosti přes pubertální, školní lásky jako vystřižené z Beverly Hills (číslo znáte) po výcvik v armádě. K tomu používá propagační videa, která se vyrovnají těm nacistickým a uniformy vojáků svojí barvou a střihem také připomínají uniformy Hitlerova skautského oddílu. Ovšem nejvíce Vehoven zesměšňuje zažitá klišé podobných filmů jako například: není to hlavní hrdina, kdo dostane záporáka, hrdina také nepochází ze Spojených států. Nejheroičtější, jinak skvělá hudba Basila Poledourise, hraje právě v momentě, kdy vojáci dostávají nejvíce na prdel. Navíc Verhoven obsadil všechny role béčkovými herci a dal tak větší důraz na dobré efekty a vykreslení fašistické společnosti budoucnosti, kde aby se člověk stal plnoprávným občanem, tak musí projít vojenským vymýváním mozku.

To si takhle jednou vybírá Nicholas Cage v obchodě novou paruku, když mu začne vyzvánět jeho Nokia (no zaplatili mi no) a na druhém konci je režisér Lee Tamahori s nabídkou zahrát si ve filmu podle povídky Philipa K. Dicka. ,,Páni, to je ten co napsal Romeo a Julie?" zeptal se naivně Cage. ,,No skoro," odvětil nervózní režisér-,,Fajn, alespoň předvedu nový vlasy." Slovo dalo slovo a oba se sešli na natáčení snímku Next o chlapíkovi, který vidí vše o 2 minuty dříve (chtělo by to vidět něco málo přes 90, aby mohl sázet na fotbal). Vždyť je 120 vteřin málo, dalo by se říct, ale i tak mu to stačí, aby se vyhnul letící kulce, facce a nebo prožil dokonalé rande. Herci jsou v čele s Cagem, který nosí Hanksův účes, nevýrazní. To samé platí o efektech (minuly se tak o 10 let) a hudbě. Přesto má Next svižné tempo a trvá jen příjemných 96 minut, což se zajímavým námětem vytváří celkem příjemnou podívanou, která si 60% zaslouží.

Rtuť v teploměru se již několik dní pohybovala nebezpečně vysoko a dusno už začínalo být nesnesitelné. S kamarády jsme měli dvě možnosti, jak ono horko řešit. Buď vyvalit pupky někde na koupališti a očumovat holky, nebo se schovat pěkně v chládku klimatizovaného kina. Vybrali jsme si druhou možnost (holek tu bylo také dost, jen na ně v té tmě není vidět:-) a vyrazili jsme na nový příběh zjizveného hrdiny (teď nemluvím o Tomáši Savkovi). Rovnou říkám, že jsem se na nového Pottera moc těšil. Důvody jsou jednoduché: a)všechny knížky jsem četl b)tyhle komerční snímky mi nevadí. Jenže obavy následovaly mé očekávání v přímé úměrnosti. Děsilo mě jen samotné jméno režiséra, protože tenhle chlapík zatím udělal jen pár filmů pro televizi. O to je větší překvapení, jak si s touto látkou tento sympaťák poradil. Příběh je sice značně osekán, ale základní kostra a atmosféra jsou zachovány důkladně. Režisér se nesoustředí na velkolepé ukázky různorodých efektů. Místo toho nabízí vývoj postav, pomalu zvyšuje napětí a nabízí velké emoce (škoda jen, že moment, který by měl být emocionálně nejsilnější, tedy úmrtí jedné z hlavních postav vyšumí trošku do ztracena, protože ona postava nemá moc prostoru a po její smrti se příběh rychle posouvá k dalšímu momentu-snad to není spoiler, přece jen Rowlingová anoncuje do předu vybíjení svých postav). Čtvrtý díl tak Fenixův řád nechává daleko za sebou, protože Ohnivý pohár připomínal zběsilý videoklip, který lidé bez znalosti knihy neměli šanci pochopit. Yates skvěle graduje napětí až do dech beroucího finále. K tomu mu pomáhá výtečná kamera, herecký ansámbl (na štěstí bylo málo Hermiony), ze kterého nejvíce překvapila Imelda Staunton. Helena Bonham Carter také potěšila, ale u ní pořád marně doufám, že se k sérii dostane její drahá polovička. Fenixův řád je velice povedená část čarodějových eskapád, která překonává předešlou část a skoro se vyrovnává té Cuarónově.

Když může být David Bowie králem ve městě skřetů, tak Ozzy Ozborne by mohl být králem v pekle, Michael Jackson v mateřské školce a Dan Nekonečný...No tak to je lepší nevědět. Labyrinth je velice svěží fantasy pohádka přesně v duchu Nekonečného příběhu. Takové filmy vznikaly snad jen v 80.letech. Jedná se o vizuálně zajímavý film. On samotný labyrint je velice strohý (rozčilovaly mě na něm jenom ty třpytky) , ale na maskách a loutkách obyvatel labyrintu se autoři vyřádili (asi nejvíc se mi líbil červík). Zřejmě je to jeden z filmů, které studoval i Tim Burton. Labyrinth je zajímavý tím, že hlavní roli zde stvárnil populární zpěvák David Bowie, který hraje celkem sympaticky, ale rozčilovaly mě jeho hudební výstupy, neboť se nejedná o muzikál a jeho písničky působí samoúčelně a jsou násilně zakomponovány do děje. Tím ale nechci říct, že by jeho hudba byla špatná. Naopak napsal pro film pěkné písničky, díky kterým je film ještě zajímavější. Jen od scénáře Terryho Jonese jsem čekal víc. Sice tu je několik dobrých vtipů, ale čekal jsem větší srandu. Zub času se na této osvěžující pohádce, která na štěstí moc nemoralizuje, podepsal méně než by se dalo čekat.

Fantastic four byl docela zlomový komix, co se týká vývoje postav. Byl tu manželský pár, sourozenecká dvojice, hrdina, který své schopnosti vysloveně nenávidí (není divu, když s tím ksichtem může jedině do rádia) a hlavně superhrdinové nenosili žádné masky a užívali si tak publicity, i když na těsný kostýmek se nezapomnělo. Na filmu je velice sympatické, že snaží jít ve stejném duchu, protože prakticky celý snímek se zabývá přerodem hrdinů v superhdiny a jejich vypořádání se svými schopnostmi, i když závěrečný boj s padouchem nesmí chybět. Vše je okatě zaměřeno na mladší publikum a tak také hodlám film hodnotit. Fantastic four považuji za svěží vítr v záplavě temných komixů, který má slušné efekty (když nepočítám Mr. Fantastica, ale létající a rozcupovaná auta jsou fajn), celkem sympatické herce (na Jessicu se skvěle kouká a Chris Evans docela překvapil) a hloupým scénářem, který se dětem musí líbit.

Před dávnými časy, v předaleké galaxii (pravda je to teprve 27 let) pošeptala světlá strana síly Georgovi Lucasovi do ouška, že v pozici režiséra svůj světelný meč moc dobře neovládá a tak mladý režisér přenechal svoji židličku Irvinu Kershnerovi, který příběh přitemnil a stvořil tak zřejmě nejlepší dílek z hvězdné skládačky. Poprvé je do příběhu zakomponována milostná linka a v to ve velice roztomilém provedení, kdy se Han Solo neustále pošťuchuje s Leiou. Luke mezitím podstupuje výcvik pod trochu senilním Yodou. Scénář je už klasicky celkem slabý, ale Star Wars by měly být posuzovány spíše jako celistvý příběh dvou generací, které se podíleli na politických změnách v celé galaxii. Přesto scénář přináší spoustu akce (nejraději mám tu úvodní na planetě Hoth), poznávání temné strany síly a sem tam padne i nějaká ta hláška. Ovšem ,,I love you-I know." nemohlo být myšleno vážně. Triky jsou skvělé. Hudba od Johna Williamse také. K tomu podali herci dobré výkony a tak mohl kult pokračovat do finále...

Proč by nemohly stroje milovat? Já vím, že můj počítač mě tajně miluje, hlavně po té co jsem ho posledně elegantně přetížil a dostal tak od opraváře nový harddisk. Každopádně AI není agitací za citu schopné stroje, ale je to film o hledání lidské duše a samotné lidské podstaty, tak jak jsme zvyklí u Kubrickových filmů. Ale k velkému Stanleymu mi tento film vůbec nesedí a řekl bych, že je dobře ,že AI skončila právě ve Spielbergových rukou. Jedná se o velice srdceryvný snímek o stroji toužícím po lásce a lidském bytí. Film kopíruje příběh Pinnocia a na tento příběh se také velice často odkazuje. Davidova touha stát se člověkem ho přinutí udělat téměř cokoliv v čemž mu pomáhá sexrobot v dobré kreaci Juda Lawa. To vše je oděno do zajímavého ztvárnění světa budoucnosti (zatopený New York nemá chybu). Efekty jsou také výborné (Stan Winston odvedl opět skvělou práci) a v neposlední řadě i Haley Joel Osment podal velice dobrý výkon. A Teddy bear mě naprosto okouzlil. Zatím jsem od Spielberga neviděl špatný film.

Žil byl jeden úchylný mládenec, který neustále sledoval horory. Říkejme mu třeba Eli Roth.Léta plynula a Eli dospěl v muže trpícího zastydlou pubertou. Jednoho dne usoudil, že je na čase dostat se k filmu, protože již má vše možné nastudováno. Jenže kde chybí talent, tam ani trenér Kotrba se svými znalostmi nic neudělá. Po Cabin Feveru se Eli vetřel na jeden Hollywoodský večírek v kostýmu číšníka. Shodou okolností se zde nacházel Quentin Tarantino (taková náhoda to nebyla-jinak by tam Eli nešel). Teď už to chtělo jen vyčkat na ten správný moment. Ten přišel o několik piv později. Konečně se mohl s Quentinem dát do řeči a sdělit mu svůj úžasný nápad na film o malé zemičce někde blízko Ruska, kde si můžete zabít svého Američana. Tarantino svolil a vytáhl nějaký ten peníz ze své peněženky. Film vydělal, takže druhý díl na sebe nenechal dlouho čekat. Hned v úvody Roth rekapituluje předešlý díl a to je hned první bota, kterou udělal, protože si lidé opravdu mohou vzpomenout o čem že to bylo a pochopit, že druhý díl je úplně stejný. S jedinou změnou, že tentokrát nejsou lákáni sexu-chtiví mládenci na slovenské kozy, ale dívenky na slovenské lázně. Scénář je naprosto nulový a hloupý. Děti z mateřské školky by snad napsaly stejně dobrý. Sice by v jejich verzi dostal hlavní roli velký králíček a místo kulek by vzduchem létaly kostky ze stavebnice Lego, ale úroveň by byla obdobná. Snad jedinou novinkou je nakouknutí do životů úchylných zabijáků a řízení jejich organizace. Dražba nic netušících dívek je snad kromě popravy malých gipsíků jedním z nejlepších momentů snímku. Na druhou stranu tak zabijáci přicházejí o určité tajemno a získávají tak mnohem lidštější rozměr. Zabijácké duo je velice sympatické a hned si všimnete, že se jedná o lékárníka ze Zoufalých manželek a nevěrného exmanžela nóó ze stejného seriálu. Známých tváří tu člověk pozná více. Například uvedu Viktora Kruma z Harryho Pottera nebo MIlana Knažka coby šéfa zvrhlé organizace. Co se týče nechutností, tak Eli důrazně přitlačil na motorovou pilu a nabízí třeba řezání lidského penisu, ale narozdíl od prvního dílu to bere s mnohem větším nadhledem, takže jsme se s kamarády královsky bavili. Sice jsme byli jediní, kdo se v sále smál, ale určitě ty parodické prvky nechápali ostatní v kině, než že bychom my měli nějaký zásadní problém:-) Vždyť co by jiného mohl být fotbal s lidskou hlavou než pokus o vtip. Stejně tak si myslím, že se Slováci nemusí cítit dotčeni ztvárněním jejich země, neboť se podle mě jedná o utahování si z americké omezenosti. Hudební repertoár vybral Roth z českých a slovenských luhů a hájů, kde nakombinoval lidovky s hip hopem, sice je to sympatický pokus, ale moc nevychází a hudba né vždy pasuje. Přesto dávám 2*, protože jsem se dlouho u filmu takhle nenasmál.

Američané (však víme, ten nejlepší a nejúžasnější národ na zemi) mají celkově zajímavou historii, kterou bych se až tolik nechlubil. Scorseseho snímek vypráví příběh z počátků města New Amsterdam pardon New Yorku, kde se všechno důležité odehrávalo ve čtvrti Five Points, kde se střetávalo pět ulic a vládly tu různorodé gangy a nad tím vším byl předchůdce Al Capona Will Cutting, který zabil toho nesprávného taťku, takže Leonardo DiCaprio podniká cestu za pomstou, kdy se dokonce stane jeho přítelem (trošku ohrané to ano). Příběh se odehrává pár let poté, co v Bostonu proběhlo slavné koupání čaje, takže během občanské války. Osobně Scorsesemu nemůžu uvěřit, že má New York rád, protože svoje město nikdy neukazuje v moc hezkém světle, ale jeho vizuální podání je dech beroucí a první desetiminutovka je velice strhující, ale pak se děj velice zpomalí a je pro Scorseseho typicky utahaný. Sice považuji Scorseseho za jednoho z nejlepších filmařů vůbec (toho Oscara jsem mu strašně přál a pak jsem ho náležitě oslavil), ale tenhle chlapík nemá soudnost, když má film sestříhat. Gangy by se daly klidně zkrátit o půl hoďky. Herecky jsou na tom skvěle. Daniel Day-Lewis ve své roli vysloveně exceluje a DiCaprio je jako vždy skvělý. Cameron Diaz to sice sluší, ale je tu spíše do počtu a potěší Liam Neeson (v další ze svých mnoha rolí mentorů hlavních hrdinů). K tomu hraje velice dobrá hudba a snímá to skvělá kamera a když připočtu titulkou písničku od U2, tak k dokonalosti chybí opravdu jen to zkrácení.