JASON_X

Ne že bych se chtěl chlubit, ale na Islandu jsem byl taky na pozorování velryb bývalou velrybářskou lodi, no a probíhalo to tedy úplně jinak... Vlastně až na to, že jsem taky žádnou velrybu pořádně neviděl, jenom nějakou tu velrybí ploutev. Ale to nevadilo, byla to hezká plavba. Jen na lodi nás bylo nejmíň čtyřicet, měli jsme plovací vesty, pod nimi outdoorový ohoz a ne jeansy a kabáty, mezi turisty nebyli žádní ožralí Arabové ani charismatičtí černoši a hlavně - nikdo nás nechtěl během plavby zabít. A to je myslím škoda, protože hru na zabíjenou bych si s onou praštěnou islandskou rodinkou klidně zahrál. Stará bába, hrbatý degen a jen jeden relativně "normální" chlap, ovšem poněkud sešlý a dýchavičný, takže naprostá brnkačka, určitě bych je jednoho po druhém hravě dostal hasičskou sekerou nebo harpunou. A to by byl potom teprve pořádnej biják, a ne jako tahle podivná, nedomrlá a málo záživná vyvražďovačka! A jedna technická námitka - myslíte že je reálné, aby kapitán lodi, navíc starý zkušený mořský vlk, ledabyle pustil kormidlo a šel čumět na palubu, co se to tam k čertu děje?

Tak jenom stručně, budu se zase opakovat. Scénář i casting je super, kamera stojí za naprostou vyližprdel. Spousta skvělých gagů, třeba s amputační kauterizací, nebo s dalšími dvěma archetypy Hrdinů (kteří v téhle trilogii zpravidla nemívají dlouhou životnost). Ale zároveň třeba i příšerně otravná scéna se zběsilým blikáním v závěru. A do toho ještě kamera stále skáče a skáče a skáče... Největší žánrový přínos Feastů spatřuju v tom, že přišly s vcelku originálním typem monster, která se nejenže snaží zabít a sežrat všechno, co jim přijde do rány, ale snaží se to zároveň i divoce osouložit, bez ohledu na pohlaví nebo živočišný druh. A jejich sperma vyvolává opravdu bleskurychlé těhotenství završené bleskurychlým porodem. A musím ocenit i to, že scénárista diváka neprudí nějakým absurdním vysvětlováním toho, odkud a proč se ona monstra vlastně vzala. Prostě jsou najednou tu a je třeba je pozabíjet dřív, než zabijou ony nás. A tečka.

Nerad se opakuju, ale co se dá sakra k tomuhle jiného napsat, než že je tu opět další zajímavé a zábavné béčko, které je opět brutálně domrvené skákající a vyzoomovanou kamerou. Stejný nešvar jako u prvního dílu. A oproti prvnímu dílu má ještě dvojka i o něco slabší děj, který je sice epičtější a bombastičtější a snaží se diváka zahltit všemožným bizárem a nechutnostmi, ale místy na mě tahle snaha působila trochu křečovitě, a celkově mě prostě komornější jednička bavila víc. Ale byl jsem rád, že dostala prostor postava Mámy Harley (i když jaksi nepřímo, skrze její sestru-dvojče), ocenil jsem odvahu tvůrců nechat v americkém filmu sežrat batole, no a nejvíc mě asi pobavila scéna, ve které dědek barman tluče svými stařeckými pěstmi blondýnu, aby jí ve finále ještě ukousl ucho. No a až na samém konci jsem potom zjistil, že je to de facto jen první část dvojfilmu, což mě trochu nasralo. Ku.va si s náma divákama hrajou na nějakýho zku.venýho Pána prstenů, nebo co?!

Poklesle béčkový skvost! A to mi hnil dlouhou dobu na exteráku, protože jsem myslel, že to bude jakási bizarní poloamatérská pitominka. A ona je to zatím výstavní prvoligová "rodriguezovina"! No nic, tak sice pozdě, ale přece. Skvělé postavy, skvělé dialogy, skvělý scénář, skvělá monstra, skvělý Henry Rollins v růžových teplácích, až potud čistokrevná pětihvězda. Ale bohužel byl můj zážitek z filmu notně pohnojen (jako už obvykle) divokým střihem a hlavně skákající vyzoomovanou kamerou, která v kombinaci s mizerným osvětlením přizabila zhruba polovinu záběrů. Takže nakonec "jen" nějakých 80%, ach jo. Věčná škoda, protože tenhle kousek by jinak patřil na piedestal vedle třeba From Dusk Till Down, nebo podobných kultovních fláků. Z množství skvělých gagů, hlášek a postav (z nichž mnohé bohužel vůbec nedostanou šanci rozvinout svůj velký potenciál), mě asi nejvíc pobavila scéna hrdinského proslovu Hrdiny, který byl poněkud netradičně zakončen.

Tak vám řeknu, že ta šeredná sociopatická čarodějnice mi byla mnohem sympatičtější, než slečna Laura Dokonalá - všeobecně oblíbená a milovaná, vynikající studentka, majitelka okouzlující tvářičky a stovek přátel na Facebooku nebo na čem, no prostě děsivé, nelidské monstrum. A taky mě krkala tím, jak pořád na něco zhypnotizovaně zírala do mobilu nebo do noťasu a stále cosi rozklikávala... Sakra kdyby ty krámy všechny povypínala a šla radši někam na špacír do lesa, nebo k vodě, nebo třeba aspoň do parku, tak ani nebude vědět, jestli ji někdo tentononc... cyberstalkuje, že jo. A taky bych rád viděl, jak by v reálu po ráně nožem do břicha ještě x hodin pobíhala sem a tam, pche. Ale jinak celkem povedená duchařina z prostředí facebookové generace. A líbily se mi taky všelijaké ty "gothické" malůvky. Silné tři.

Moje fascinace pokleslými žánry byla bohužel ukojena jen zčásti. Vcelku zábavné a sympatické postavy, příjemně mozkovýplachová hudba, vlastně příjemně mozkovýplachový i celý scénář, několik povedených scén a gagů, spousty více či méně vtipných bonusů na závěr, a hlavní hvězda filmu - povislý Hajzlhóf - řádí jako neřízená střela a srší cynickou sebeironií, hodně mě bavil... Ale to hlavní, to, o čem tenhle film měl být, o čem sliboval být, se jaksi nekonalo. Nebo někoho z vás snad uspokojilo ono ubohoučké finále v bazénku s pár mrtvolkami a s triky za pár šlupek? Sakra ten aquapark měl být na břehu jezera a ve vodě tisíce lidí, tohle fakt nemělo šťávu ani grády. A evidentně ani velký rozpočet. Sharknada strkají Piraně hravě do kapsy!

Po čase jsem zase viděl nějaký slušný thriller, bez zbytečné vaty a omáčky, skvělá práce. Tři hlavní ženské role dostaly tři fakt pěkné kočky, jedna pořádná svině, druhá křehká krasotinka, no a ta třetí se umí parádně řezat se stativem od kamery. Ale ještě víc se mi líbil můj oblíbenec Josh Stewart, kvůli kterému jsem se taky na film nejvíc těšil. Nezklamal, myslím že jeho starší (vlastně už o hodně starší) brácha Sean Penn by to před pár lety nezahrál líp. Příběh záživný, přímočarý, bez všelijakých scénáristických serepetiček, jen se nemůžu zbavit pocitu, že se z něj mělo vytáhnout ještě trochu víc krve i napětí, to by mu určitě neuškodilo. Třeba mě mrzelo, že nebylo vůbec vidět, jak vypadají ciferníky rozšmelcované tím velkým stativem. Taky se sousedem si mohl Josh trochu víc pohrát. Prostě na režiséra několika dílů ultrabrutální série SAW je tohle celkem limonáda. No a zamrzelo mě i jedno trapné a provařené superklišé v závěru - tak tedy vážení, můžu vás ujistit, že benzín od hořícího vajgla chytá jen v amerických filmech, v práci jsem to už x-krát zkoušel. I když ho hodíte třeba přímo do benzínu, udělá to jen "psss" a je po ptákách, tedy po ohni. A proto taky spousta drsňáků, kteří zároveň nejsou socky, do něj radši hodí rovnou celýho zippáka, to funguje spolehlivě.

Nechtěně mě pobavilo, že ve Vilniusu je údajně tolik mladých a bohatých a sexy Američanů a Američanek, pařících na tolika sexy večírcích, ačkoliv naprostá většina Američanů by nejenže nedokázala (ani přibližně) najít nějaký Vilnius na mapě, ale navíc o něm (ani o nějaké Litvě) nikdy v životě neslyšela. Vzápětí mě pobavila scéna s prostoduchou buchtou obdivující "úžasně staré" podobizny na stěnách, které evidentně maloval nějaký druhořadý mazal na zakázku filmového štábu za pár babek. A při následující vrcholně trapné scéně s pokérovanou čůzou (bezkonkurenčně tou nejotravnější postavou celého filmu) už jsem nad filmem zlomil hůl, zařadil ho mezi dementní amatérskou popcornistickou rádoby mondénní sračku (přesněji mezi NEZÁBAVNOU dementní amatérskou popcornistickou rádoby mondénní sračku), a jal se ho s odporem proklikávat. Bezostyšná imbecilita scénáře, i těch několika málo dialogů, které jsem při proklikávání zachytil, mě vrcholně urážela. Jen LaSardovi to se skalpelem slušelo, ale to stačí tak na jednu slabou hvězdu.

Možná teď ze mne mluví jen momentální subjektivní nadšení a dobrá nálada, ale Tales of Halloween je možná nejlepší povídkový film svého žánru, který jsem kdy viděl. Prvotřídně mi sedla jeho forma i obsah, kterými mi připomněl všelijaké ty odlehčené, mládeži přístupné televizní horrorové cykly, na které jsem se kdysi v bedně rád dívával. A i když některé příběhy možná byly "jen" na čtyři (třeba ten s Leatherfacem a ufounkem), celek skvěle drží pohromadě, a díky krátkým stopážím jednotlivých povídek a absenci jakýchkoliv mezititulků (šťastný to nápad) si po celou dobu udržuje slušné tempo trashmetalového bubeníka. Mám teď skoro chuť navléknout si nějaký přiblblý halloweenský kostým a pobíhat celou halloweenskou noc ulicemi nějakého amerického prdelákova, spolu s místními stejně vyparáděnými a přiožralými vidláky. Skvělá zábava, 90%. Nejlepší povídka - určitě ta třetí, Trick, už jen kvůli její nečekané pointě.

Tedy ne že by tahle komedie nebyla vtipná, nebo že byla málo vtipná, ale její styl humoru není úplně můj šálek kávy. Ale když se zrovna neřešily všelijaké homosexuální vztahy, byly tam celkem dobré gagy i hlášky a občas jsem se i s chutí zasmál. Film jsem dal na doporučení a jeho hereckou partičku (kromě Franca) neznám a příliš mi nesedla, v tom taky asi spočívá ta moje vlažná reakce. Zklamala mě Rihanna, že tak rychle zahučela do díry, zato výborná byla Hermelína z Pottera, škoda že nedostala větší roli mezi těmi užvaněnými kašpary.