JASON_X

Bizarní divnofilm o podivínství, šílenství, psychických anomáliích, metafyzičnu a superschopnostech, zabalený do lákavého obalu rádoby kúlového kyberpunkového comicsu, ale v jádru nezajímavý a nudný. Hlavně proto, že nezajímavá a nudná byla jeho hlavní postava, dívčina s prdelním účesem a neurčitým fejsem v rozpětí 20 až 40 let, která mě vůbec nebavila a tudíž mě nebavily ani její monology, dialogy, nebo roztříštěné osobnosti, a bylo mi celou dobu úplně fuk, co se s ní i okolo ní děje a jak celý ten galimatyáš nakonec dopadne. Na druhou stranu forma filmu je vizuálně dost pohledná, a taky se v něm objeví dvě hezké holky (Eliza v kostýmku a nahatá Ashlynn, která trpí zajímavou fóbií z oblečení), no a v bezvýznamné pidiroli se pro zajímavost mihne ještě i Rádž z Big Bang Theory.

(Jen tak na okraj - nejedná se samozřejmě o století devatenácté, jak se chybně píše v anotaci, ale dvacáté.) Ačkoliv tu má tahle fajnová oddechová psychokrimi tak nízké hodnocení, já si ji kupodivu skvěle užil. Kupodivu proto, že její vizuál je televizní, její ruční kamera mizerná a Eliza, herečka to sotva průměrná, se na svou roli typově příliš nehodí. Ale na druhou stranu má takovou okatou a roztomilou tvářičku, ráda chodí bez podprsenky, a navíc chovám sympatie k podivínům, mimoňům a jiným nestádním jedincům, a přesně taková její postava nervově labilní a halucinující policajtky je. Bavila mě i temná a neveselá atmosféra, některé emočně vypjaté scény (nemocnice, kostel), a nadmíru mě potěšil i pesimistický závěr. Klasickou stabilní kameru a víc prachů na casting, režii a výpravu, a mohla by to být pětihvězdová záležitost.

Ta slabá třetí hvězda je spíš jenom za žánr, protože tahle nenáročná blbůstka mě příliš nenadchla. Potenciál filmu byl sice více než slušný (mimozemsky mutující zákazníci řádí v obchoďáku), ale bohužel scénárista asi neoplýval přílišnou tvůrčí fantazií. Z téhle zápletky se totiž dalo vytřískat mnohem víc humoru i nechutností. Ale scénář je hodně slabý a dialogy i hlášky jsou většinou spíš mdlé a rozpačité, nežli vtipné. Z herců mě bavil snad jen tlustý černý manažer a sympatická katalánská Ivana. Největším kladem filmu jsou tak myslím jen masky vředovitých hnusáků, a ještě mrzutý medvěd-plyšák Dennis, připomínající mi depresivního robota Marvina ze Stopařova průvodce.

Zábavná záležitost. Většinu času jsem se chechtal, neb stupidita děje, dialogů i amatérština "hereckých výkonů" jsou přímo smrtící. Film obsahuje minimálně pět kurevsky velkých WTF momentů (většinou souvisejících s "logikou" v jednání postav), jedno klišé se vrší na druhé, obsah rozhovorů vám nemilosrdně požírá mozkové buňky (scénáristu tipuju na prodělanou frontální lobotomii) a po celou dobu ještě trnete, že potácející se a dýchavičný Dolfi dostane každou chvíli infarkt. K dobru lze filmu přičíst snad jen to, že "bojové scény" (eufemismus pro hloupé a choreograficky mizerné rvačky) jsou natáčeny beze střihu a zrychlení, takže sice vypadají hrozně, ale působí aspoň jakž takž realisticky. Za telenovelický epilog s tlustou mexickou rodinou a Adkinsovou Aljaškou jsou i ty moje dvě hvězdy až příliš milosrdné.

Pro oživení paměti jsem ještě předem znovu zkouknul britskou verzi z roku 2009. A tohle je úplně jiný film, a nejenom scénáristicky. Věrnost literární předloze posuzovat nemůžu, neb ji neznám, ale tipnul bych si, že starší verze je knížce/knížkám bližší (druhá povídka). Ale tahle nová americká variace jede i v úplně jiném stylu, trochu odlehčeném, více televizním, přípomínalo mi to celou dobu nějaké ty softhorrorové TV seriály typu Příběhy ze záhrobí apod. Ale jelikož mám právě takovéhle odlehčené softhorrorové televizní filmy v oblibě, bavily mě Knihy krve 2020 stejně, jako temnější a "serióznější" Kniha krve 2009. Nejvíc mě samozřejmě zaujal milý postarší pár pana kutila a oduševnělé paní zahradnice, kteří rádi pronajímali ve svém vymazleném domečku pokojíčky, moc miloučké.

Ale jistě, ponížená a znásilněná Matka Země a nasraní duchové Indiánů a wendigo podobný blá blá blá otřepaný řečičky... Ale to nic nemění na tom, že tohle je  jeden z nejlepších horrorů, jakej jsem za posledních pár měsíců viděl. Celým filmem se nese těžkomyslnost, ponurost, neveselost, počasí je nevlídný a pochmurný, všechny postavy se tváří děsně nešťastně a depresivně a vyprázdněně a nesou si s sebou nejrůznější traumata, nebo mají nějaký děsivý tajemství... Dokonce i děti, který mě v horrorech skoro vždycky hrozně štvou, protože už to pak s nima nejsou žádný pořádný horrory, jsou tu nezdravě vyhlížející, bledý, vyhublý, s hlubokejma očima... Takže z horrorovýho hlediska je všechno naprosto perfektně stylový. A když k tomu připočtu i pečlivou pomalou kameru, prostředí mýho oblíbenýho americkýho severozápadu, vyzrálou Keri Russell, no a když pominu/prominu nechtěně komický a retardovaný Keriin závěrečný duel s wendigem, je moje hodnocení snad naprosto jasný.

Levné, brakové a přitom slušně zrejžované béčko jak má být. Fiktivní země, tajné vědecké zařízení, žoldáci, mutanti, falešná krev, uspokojivá filmařina i výprava, dobrá akce (tedy až na Chloe v akci)... Jenom ten týpek, který hrál "juniora" Marshalla, a který tak urputně a "vtipně" hláškoval i se smrtí na jazyku, teda v krvi, v tom hrát nemusel. Nebo ho měli vodkráglovat hned zkraje. Ale jinak naprostá spokojenost, ideální mozkovýplach na všední den po večeři.

Každý aspoň průměrný mobil má už dneska více či méně kvalitní stabilizaci videa, ale filmy se neustále tvrdošíjně točí skákajícími kamerami bez stabilizace. Schválně. Ba navíc se jimi ještě schválněji co nejvíc hýbe a třese a zoomuje a švenkuje, aby byl výsledek pokud možno co nejvíc trhaný, tedy "nervní" a "autentický". A tenhle film je toho bohužel extrémním příkladem. Říkám bohužel, protože bych mu býval z fleku napařil plný počet, podobné syrové psychárny zbožňuju. Nervové zhroucení a propuknutí manické psychózy v přímém přenosu. Psychika ústřední postavy (excelentní Whishaw!) je stejně jetá a vyšinutá, jako kameramanovy pracky. Takže hodně. Bohužel.

Obstojně deviantní zápletka, taková odlehčená a zároveň sofistikovanější variace na lidskou stonožku. Až mě to skoro taky bolelo. Mimochodem mohli na tom být ale oba ještě hůř, třeba kdyby se jim chtělo na velkou... Nebo kdyby jeho přišili k nějakému starému chlupatému pupkáči, to samé ji. Nebo ke zvířeti... ehhh, hrůza to do detailů domýšlet, prokletá představivost! Body navíc za zajímavou pointu a nečekaný závěr. Silné čtyři, Španělé opět zaváleli.

Nabokovova knížka mě kdysi docela bavila, ale její zpracování už zdaleka tolik ne. Ani kdysi poprvé, ani teď podruhé. A vinu na tom má jen a pouze obsazení role Lolity nesympatickou kobyloidní dívčinou, která jelikož opravdu nevypadá na dvanáct, tak o to vehementněji svou roli přehrává. Její kreace diblíkovité holčičky s rovnátky je z mého hlediska naprosto odpudivá, ne přitažlivá... což je možná taky dáno tím, že nejsem pedofil. A i když Ironsův jemný kultivovaný pervert i Griffithové matka "kráva" jsou postavy výborné, i když finále v Quiltyho domě je zábavné a působivé, co naplat, ta divná holka mi film prostě znechucuje.