HonzaBez

50. léta očima dítěte. Další ze skvělých filmů těsně po sametové revoluci, u nějž je škoda, že dost zapadl. Nemyslím si přitom, že jde o dětský film, ve smyslu filmu pro děti, spíše o film o dětech na pozadí šílené doby v komunistickém Československu. Tu zde dokumentují nejen vybrané archivní záběry z československého filmového týdeníku, ale jsme s ní konfrontováni v každodenní realitě, kterou Honzík se svou maminkou, sestřičkou a svými kamarády prožívají. Pro mě osobně jedny z nejzajímavějších byly scény spojené s procesem s Rudolfem Slánským (např. přelepování či vytrhávání stránek z učebnic). Ten přitom Honzíkovu rodinu zasáhl i dost osobně. Trošku škoda, že nebylo podáno bližší vysvětlení, jak se z toho Honzíkova maminka nakonec dostala. Samotná zmínka o příslušníkovi StB vyvolává spíše otazníky a nenaplněnou zvědavost. Ale chápu, že pokud má být příběh skutečně vyprávěn očima dítěte, víc se prostě asi ani člověk dozvědět nemůže.

No vida, že to jde, když se chce. Stačilo se zbavit idiotského velitele Sovy a nemíchat více žánrů dohromady. A když k tomu ještě přibyl téměř hororový příběh podle skutečné události, narodila se skvělá detektivka. Luxusní byl nápad, jak dotyčné přimět k tomu, aby se přiznali. Škoda, že takovýchto dílů nebylo v seriálu víc.

V některých aspektech je seriál naprosto výbornej. Skvělé je zejména vykreslení atmosféry doby reálného socialismu. Vynikající je rovněž celá řada hlášek, které v seriálu zazní zejména z úst Ivana Trojana alias příslušníka SNB Martina Plachého. Humor v kontrastu s drsnou dobou, to je ve finále to, co mě na tomto seriálu, asi nejvíce oslovilo. Ale na plný počet hvězdiček to z mé strany není, hlavně kvůli té zápletce ze současnosti a jejímu vyústění v samotném závěru seriálu, které dost postrádalo na uvěřitelnosti (viz můj komentář k závěrečnému dílu). Ale možná to je do jisté míry je i záležitost licence původního britského seriálu. Ten přitom pokud aspoň mohou soudit z některých komentářů (sám jsem ho neviděl) není zdaleka tak silnej, protože neprobíhá v tak drsných historických kulisách. Zdá se tedy, že "kopie" je v tomto případě lepší než "originál". A za to si Česká televize zaslouží přeci jen pochvalu.

Dokud se děj seriálu odehrává v roce 1983, jde o vynikající podívanou, přičemž na rozdíl od minulého dílu nechybí ani humor. Jakmile se ale Filip Marvan probere z kómatu a my sledujeme jeho snahu změnit důsledky svého činu z úvodu seriálu, vše najednou běží až neuvěřitelně hladce a ne zcela uvěřitelně. Na Marvanovi nejsou vidět žádné následky úrazu, probere se z kómatu a hned hurá do akce... Samozřejmě i zde jsou silné momenty (zvláště tem, kdy se Marvan dozvídá, jak to vlastně bylo s jeho parťákem Plachým). Ale celkově je to vyústění prostě až moc idylické. Včetně závěrečné scény s lékařkou z nemocnice. No škoda, čekal jsem možná na závěr trošku větší pecku....ale i tak určitě povedený seriál.

Tak tento slovenský psychologicky laděný film mě pořádně dostal. Je velmi poetický (s řadou hodně působivých záběrů kamery), navozuje úžasnou atmosféru (skvělý je zejména kontrast mezi klasickou hudbou a big beatem) a nechybějí poměrně vtipné hlášky ("Ničemu nerozumí... To je předpoklad číslo jedna" - k tomu, aby se dotyčná osoba stala šéfem) či vtipné situace (viz scéna, kdy otec přemítá nad tím, že jeho syn sice možná není na fyziku, ale má humanitní vlohy, když se rád učí jazyky, načež následuje střih a divák sleduje synka jak hraje a zpívá v bigbeatové kapele). To vše je přitom jen jakýmsi rámcem pro zajímavě vykreslený příběh jednoho krátkého vztahu mezi architektem Andreje a krásnou velmi svobodomyslnou dívkou Wandou. Nejzajímavější je pozorovat to, jak na sebe naráží až trošku přehnaná dominantnost Andreje a neochota Wandy se jakkoliv a v čemkoliv podřizovat. Takovýto vztah samozřejmě nemá jakoukoliv budoucnost, což ovšem neplatí pro film jako takový. Ten má totiž i po více než 50 letech co nabídnout a čím oslovit. PS: Určitou zajímavostí filmu je, že se v něm v naprosto epizodních roličkách objeví populární dvojice slovenských herců Milan Lasica a Julius Satinský, kteří zde přitom hrají sami sebe.

Silné téma a vynikající Ladislav Chudík, kolem jehož postavy se vlastně celý film točí. Velmi zajímavé je sledovat charakterní vývoj této postavy, byť film možná nenabízí tak úplně srozumitelný vhled do nitro této postavy, aby divák porozuměl tomu, jak je možné, že se ze "zbabělce" stává nakonec "hrdina". Zaujala mě postava německého velitele hovořícího lámavou češtinou, která není nikterak černobílá. Jeho snaha skoro za každou cenu ochránit učitele od fatálních důsledků jeho přiznání se může na jednu stranu jevit jako projev jeho lidskosti a humanity. Na druhou stranu možná o to větší vnitřní síla je zapotřebí k tomu odolat tomuto téměř "faustovskému pokušení".

Dech beroucí výpověď o velmi smutné době. Hodně depresivní, ale o to více autentické.

Na svou dobu jistě velmi průlomový film pokud jde o kritiku poměrů v tehdejším socialistickém Československu (viz třeba geniální hláška: "Které jsou dvě etapy vývoje socialismu? Nejdříve jsou potíže růstu a pak je růst potíží!"). Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o hodně dobový film, ovšem to hlavní téma, které tento film zpracovává (otázka míry odpovědnosti vedoucích pracovníků za činnost svých podřízených) je naprosto živoucí a stále velmi aktuální. Vlado Müllera bych ve filmů vůbec nepoznal (mám jej asi až příliš spojeného se seriálem Přátelé zeleného údolí), jeho výkon je však vskutku vynikající. Zaujal mě však i Jiří Menzel coby advokát. Možná sice jedna z jeho typických (trošku naivistických) figurek, přesto ale velmi dobře zahraná.

To se zase jednou páni akademici vyznamenali.... Na rozdíl od většiny, co sledovala Českého lva, jsem měl možnost film Masaryk vidět a určitě (na rozdíl od p. Spáčilové z MF DNES) se mi hodně líbil. Ale to neznamená, že musel nutně vyhrát skoro všechny kategorie. Nemohu si pomoct, ale vypadá to pak, že jiné dobré české filmy taky loni nebyly. Což prostě fakt pravda není.

To si fakt dělá už někdo srandu... naprostá parodie... Některé díly byly ještě ucházející, ale co tam nastoupil velitel Sova, fakt neuvěřitelná blbost.