Posledné recenzie (1 306)
Smrť krásnych srncov (1986)
"Podívej to je nádhera, ta ladnost, kam se hrabe Josefína Bakerová, vidíš ty oči, úplně jak lidský, jsou krásnější jak lidský“ Své kouzlo tento filmový přepis povídek Otty Pavla určitě má. Karel Kachyňa si byl vědom, že dvakrát člověk nevstoupí do téže řeky, a proto je tento snímek, i přes týž námět, svým charakterem o dost jiný než jeho televizní Zlatí úhoři. Zvláště ta první část filmu je možná až moc bujará a rozjařilá, ač musím uznat, že Karel Heřmánek (jak ho moc nemusím) je zde vskutku luxusní... Fišerova filmová hudba se opět dokáže velmi umně přizpůsobit charakteru filmu a tak zvláště ty taneční rytmy ala tango nemají rovněž chybu.
Zlatí úhoři (1979) (TV film)
„Běžte, plujte až do Sarkasovýho moře…" Přestože jde v případě tohoto Kachyňova prvního zpracování povídek Otty Pavla "jen" o televizní počin, musím říct, že mi svou poetičností a lyrikou přijde možná i krapet kvalitnější než Kachyňův pozdější film Smrt krásných srnců. Odpovídá tomu i charakter hudby Lubomíra Fišera. Nic naplat Kachyňa byl vážně "hotovej umělec " a tenhle film "to je koncert, jako Kubelík"
Stretnutie v júli (1978)
"A na svatební cestu pojedeme do zoo.." ;) Film se "strašným numerem" Tomášem Holým snad nikdy nemůže být špatný. I zde řádí jako "ďábel", nad něž "žádné pozemské zákony neplatí". Dospělácká dvojice Kolářová - Kaiser je poněkud nesourodá, ale ta proměna "staré, utahané a nerudné" učitelky v zamilovanou holku se Daně Kolářové vážně povedla. Kachyňova režie zrovna moc výrazná (snad kromě závěrečné karnevalové scény) není, letní atmosféru ten film ale určitě má. Naprosto vynikající je hudba Zdeňka Lišku, která svou nápaditostí i intenzitou krásně graduje právě v oné závěrečné karnevalové scéně.
Posledný denníček (56)
Po stopách největšího Čecha aneb má cimrmanovská "jízda"
Nechci říct, že bych byl až do nedávna tvorbu Divadla Járy Cimrmana (DJC) zcela nepolíben. Ale naživo jsem byl u "Cimrmanů" na Žižkově (až do letošního března) jen jednou a z TV záznamu viděl jen asi pět dalších jejich her. Znám pak sice pár všeobecně známých hlášek (např. typu "V Českých Budějovicích by chtěl žít každý", "Té lípy se nevzdám" či "My nesmíme ani naznačovat"), přesto bych se určitě nechtěl označovat za nějakého cimrmanovského znalce či fajnšmekra.
Přesto mě před dvěma měsíci můj tým bojovkářů pro náš letošní tábor přesvědčil, abychom se pokusili ten tábor pojmout poněkud netradičně a to po cimrmanovsku. Tábor bude mít název "Zachraňte Planetu aneb po stopách největšího Čecha" a půjde zde o to vypátrat ekologický patent Járy Cimrmana, který by měl pomoct k vyřešení současných palčivých ekologických problémů (spjatých s globální změnou klimatu). Že byl Cimrman rovněž geniální ekolog přitom může překvapit snad jen toho, kdo ještě třeba neslyšel, co si o "Mistrovi" cvrlikají už i v české nebeské komisi: Jan Hus „A v čem vyniká ten Cimrman?” Karel Havlíček Borovský: „Prej ve všem.” Jan Hus: „A kdo to říká?” Karel Havlíček Borovský: „On.”
Abych jel na náš tábor dobře připraven, rozhodl jsem si během posledního měsíce pustit všechny hry DJC a rovněž je náležitě okomentovat. Tady je můj žebříček hodnocení všech patnácti her:
1. České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft
2-4. Posel z Liptákova, Záskok, Dobití severního pólu,
5-8. Akt, Cimrman v říši hudby, Švestka, Dlouhý, široký a krátkozraký
9.- 10. Hospoda Na mýtince, Němý Bobeš aneb Český Tarzan
11.-13. Afrika aneb Češi mezi lidožravci, Lijavec, Blaník,
14.-15. Vražda v salonním coupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy
S tím mým hodnocením jistě můžete nesouhlasit, můžete o tom vést spory, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat...😃😃😃
