Zlatí úhoři

Milujem láskavý humor Rudolfa Hrušínskeho a Vladimíra Menšíka, a v tomto snímku sa stretli obaja, no čo viac si môže divák priať? Majstri majstrov. A navyše tu je všetko v smutnom protiklade podčiarknuté tou trpkosťou, ktorú so sebou prináša vojna - humorné, vtipné, no pritom zároveň i smutné a tragické. Tiež sa mi páčila tá metafora rieky, pekne to do pointy zapasovalo. Silný nadpriemer. 85/100 (17.10.2018)

Co napsat o tomto skvostu, když už jsem napsal komentář ke Smrt krásných srnců? Platí to v nemenší míře i u Zlatých úhořů. Tyhle dva filmy si hýčkám, mazlím se s nimi a žárlím na každého, kdo jim dává vysoká hodnocení :))) Nedělám mezi nimi zásadní rozdíly, první je více o „povedeném tatínkovi“ a druhý o rybách a řece. Přesto se do role Lea Poppera hodí typově více bonvivánský Karel Heřmánek, i když ho zahráli oba - i Vladimír Menšík více než famózně. Oba filmy jsou nahořkle veselé, nasládle smutné, nesmírně dojemné a …moje (11.05.2008)

Tak tu je zase pekne vidieť ten klasický český prístup. Takmer až rozprávková poetickosť rozprávania, plná svojráznych figúriek, stále hraných tými istými hercami v kontraste niečoho strašného, čo od začiatku očakávame. Nie som si istý, či toto je látka priamo pre Kachyňu, ale keď napísal scenár, tak asi vedel, čo robí a veľa ľudí tým oslovil. Predchádzajúca charakteristika mi viac ale sedí k Menzelovi. Film je uvádzaný ako dielo pre deti a mládež, no mne to prišlo depresívne tak akurát na dospelého. Nie podaním, ale tým, čo sa vo filme odohráva. Ako dieťa by som tento film vidieť nechcel a ani som ho nevidel. Keď Kachyňa a ryby, tak u mňa víťazí spolupráca s Heřmánkom. (09.05.2014)

Ota Pavel patří již dlouhá léta k mým nejoblíbenějším autorům. A jeho nezapomenutelným poetickým i realistickým způsobem popsané příhody jeho mládí (podobně jako u "Smrti krásných srnců") dovede nesmírně poutavou formou převést do filmové podoby právě jen Karel Kachyňa. A spolu s perfektním výběrem ústředních hereckých postav a hlavně nezapomenutelných hereckých výkonů (Hrušínského, Menšíka, Mikoláše ("Prdelky") i dalších) vzniklo dílo, které oprávněně patří ke klenotům tehdy československé kinematografie stejně jako dílo Oty Pavla patří ke klenotům československé literatury. Přesto, že Heřmánkův tatínek a Vančurové maminka ve "Smrti krásných srnců" jsou rovněž nezapomenutelní, u mne těsně na body celkově vede toto komornější televizní zpracování Pavlovy předlohy. Sportovní terminologií (Ota Pavel měl sport také nesmírně rád) možná v technické hodnotě (příběh) vedou "Srnci" ale v uměleckém dojmu a celkově pro mne "Zlatí úhoři". (24.05.2017)

Hezky pribeh ktery je pekne zfilmovan, ale vzhledem k tomu, ze znam predlohu, tak nemuzu jit na plne hodnoceni. Knizni predloha byla v urcitych castech pro vetsi dramaticnost prepracovana coz me trosku zklamalo. Ale pokud bych nebyl hnidopich a knihu neznal, tak by to byl takovy hezky a uprimny pribeh. Jsem rad, ze postavu Proska Kachyna zachoval do Smrti krasnych srncu zase Hrusinskemu, ktery je v teto roli excelentni. Zato musim rict, ze jak mam rad Mensika tak Hermanek me jako otec sedi vice a vice me prirostl k srdci. Cistych 80% více nedam kvuli knize. (12.05.2008)