HonzaBez

Na základě hudby z tohoto filmu sestavil její autor Václav Trojan stejnojmennou 20minutovou suitu o 8 částech, která má v duchu námětu rokokový nádech (viz třeba část Dostaveníčko).

Ačkoliv se má děj filmu odehrávat na zámku Duchcov, filmaři k tomuto účelu využili lokace na zámku Štiřín.

Ústřední melodii z filmu natočil v sedmdesátých letech český trumpetista Václav Týfa a melodie se pak poměrně často vysílala v tehdejším vysílání Československého rozhlasu.

Film se částečně natáčel na Kokořínsku. Hned v úvodu jsou vidět siluety hradu Kokořín, záběrem na věž tohoto hradu i celá inscenace končí.

Výpravné scény tohoto televizního filmu se natáčely na hradě Křivoklát.

V úvodu čte syn hlavního hrdiny (David Prachař) známý monolog lišky („Správně vidíme jen srdce, co je důležité, je očím neviditelné.“) z knihy „Malý princ“ od Antoina de Saint-Exupéryho.

Kromě originální filmové hudby Jana Budaře zní v pohádce i několik známých melodií vážné hudby: Árie „Nessun Dorma“ z Pucciniho opery „Turandot“, árie „É lucevan le strela“ z Pucciniho opery „Tosca“, „Tanec komediantů“ od Bedřicha Smetany, 2. věta (Jaro) ze Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho, Allegro z koncertu č. 3 Es dur pro lesní roh W. A. Mozarta.

První díl inscenace se natáčel mj. v interiérech zámku Boskovice.

Natáčeno v interiérech i exteriérech zámku Krásný Dvůr.

Autorem textu písně „Bylo čtvrt a bude půl“ od Václava Neckáře, která ve filmu zazní, je Eduard Krečmar.

Jako jakási ústřední melodie zní ve filmu árie „Lascia ch'io pianga“ („Nechte mě plakat“) od Georga Friedricha Händela z opery „Rinaldo“.

Scéna, kdy příslušník Veřejné bezpečnosti vede Emila Malíka (David Švehlík) za majorem Bedřichem Reicinem (Jan Hájek) z Hlavní správy obranného zpravodajství, se natáčela v interiéru někdejšího sídla ÚV KSČ (dnešní budovy Ministerstva dopravy).

V interiérech budovy někdejšího sídla ÚV KSČ (a dnešní budovy Ministerstva dopravy) na Nábřeží Ludvíka Svobody se natáčely scény odehrávající se v sídle pražského gestapa.

V pozadí opakujícího se úvodního záběru k jednotlivým oddílům tohoto filmu je vidět zříceninu hradu Děvičky.

Určitou pikantností je, že Adrian Jastraban, který v minulosti hned dvakrát (Havel – 2020, Dubček – 2018) ztvárnil postavu Alexandera Dubčeka, v tomto filmu sehrál roli Dubčekova politické rivala a nástupce v nejvyšší stranické funkci Gustava Husáka.

Část filmu tvůrci natočili na podzim 2021 v ukrajinské Buči.

Italský text písně, která ve filmu opakovaně zazní, napsala Zora Ulla Keslerová, někdejší manželka Petra Hapky. Ten píseň složil a poté i nazpíval.

Dokument byl natáčen v prostorách Národního muzea, Ministerstva dopravy (včetně prostor protiatomového krytu a tzv. Husákova bytu), Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a zámku Loučeň.

Příslušníci Státní bezpečnosti jezdí v seriálu automobilem značky Lancia Beta.

Jak vyplývá již ze samotného názvu seriálu, důležitou roli zde hrají automobily. Pokud jde o samotnou značku Volha, objeví se zde modely GAZ Volha 21 (auto, podle kterého si Standa Pekárek vybral své krycí jméno u StB) a Volha 24. Narazíme zde ale i na několik „škodovek“ (Škoda 1202, Škoda Octavia Combi, Škoda 1000 MB, Škoda Garde) a dalších značek ze zemí socialistického bloku (Tatra 613, Warszawa, Wartburg 311, Moskviče 407 a 412). Nemohou ale chybět ani „zánovní“ auta ze západu (Citroën DS, Renault 16, Mercedes-Benz).