Svet pod hlavou

Vaz tomu láme paradoxně převzatý formát. Protože hlavně ve druhé polovině se tomu daří fungovat jako "dobovka" podvratně se vymezující vůčí normalizačním seriálům – těm se vysmívá, zároveň docela dovedně opakuje jejich familiérní tón. Ani tady by neškodilo víc logiky a míň tlačení na pilu. Třeba hudební polo-citace Pitavalu spíš zbytečně sráží temně sarkastický tón, spojený s postavou Plachého. Čím víc se Svět pod hlavou soustředí na 80. léta a čím méně vpouští dovnitř hodně nezvládnuté delirické světlo, tím přesvědčivější je. Vlastně se mu úspěšně daří něco, čeho si vážím. Vůbec to není seriál o totalitě a totálním podmanění lidského vnímání ideologií, ale o oportunismu a kořenech kapitalismu 90. let, všech těch drobných i větších kompromisech a podrazech, které hlavně na Severu Čech vedly ke vzniku šíleného post-soc skanzenu. Svinské chování se rodí paralelně ke stranickým strukturám. Praví, kovaní soudruzi, jsou spíš užiteční idioti, kteří nechápou, že o komunismus už dávno nejde (Kroupova naivní víra v postavu Zemana). Jenže veliká témata, která se tu otevírají (v první polovině udavačství, ve druhé pak vzestup oligarchie), nakonec visí na dost tenké větvi fantasmagorického motivu kómatu / cestování časem. Katarze je tak hodně mlhavá a jasně ukazuje, kde má tenhle seriál svoje limity. Myslím, že kdyby se býval obešel bez lidských sirén a tajemných světel, mohl to být takový veřejnoprávní gamechanger. (08.03.2017)

Původně jsem toho Neužila fakt nežral a samozřejmě jsem ho viděl o parník za Trojanem, ale díl od dílu se mi ty jeho sarkastický hlášky pronášený útrpným výrazem zamlouvaj víc a víc. Samozřejmě, že za původní britskou předlohou tahle česká jobovka o ten parník zaostává taky, ale oproti Britům máme jednu výhodu - socialismus. Kappa. (04.02.2017)

Solidní překvápko. Body za nečernobílé ztvárnění totality, v níž tentokrát SNB není jen extraktem komicky tupé hmoty, nýbrž hezkým koktejlem osob, jejichž motivace osciluje někde mezi přesvědčením, vlezdoprdelismem, strachem a prachsprostou zmasírovaností. Většinou je to přesně tak hořce humorné i bolestné, jak být má. Neužil, Kopta a Budař jsou ve svých rolích přesvědčiví a totéž platí pro Trojana, byť u něj zůstává škraloup ze strany scenáristů (přerod není dvakrát věrohodný). Dobové rekvizity a atmosféra potěší - kór když je člověk srovná třeba s ohyzdnou nažehleností filmu Probudím se včera. Největší fatalitou pro mě paradoxně zůstává linie s "cestováním v čase", která je poněkud navíc a poněkud... stupidní. Klidně bych si dal dobovku s prostřihy do budoucnosti účinkujících postav - výsledky i následky by zůstaly prakticky identické, byť by se musely některé dějové linky nahradit. (16.10.2022)

Smutná Dagmar je smutná. Čekala jsem, jak se autoři vypořádají s příběhem o ze zásady pasivním hrdinovi - nemůže nic dělat, protože je vyroben z mlhy. Bohužel se s tím nijak nevypořádali. Kromě povinných psycho scén a rutinního připomínání výchozí situace se propojení mezi minulostí a současností příliš netematizuje a tak nemám dojem, že by ten časový rámec byl vůbec potřeba. Hrdina si neprošel žádným očistcem, celou dobu dělá pochybná rozhodnutí a na konci není ani moudřejší, ani dospělejší. Alespoň z mého úhlu pohledu. A smutná jsem proto, že díly Smrt špiona a Rodinná záležitost mi přišly povedené. Žel, v kontextu velkého plánu nebo spíš absence velkého plánu zaniknou nad rozčílením z mdlého a nepropojeného vyústění. Přijde mi, že bylo mnoho prostředků vyčerpáno na to, aby to vypadalo přesně jako osmdesátá léta, a příliš málo na plán, o čem to má vlastně být. (07.03.2017)

Mimořádně vydařený počin, na české poměry přímo neskutečně. Vzorem byla britská série Life on Mars, která čerpala napětí z rozdílného přístupu k ženám a menšinám v současnosti a ve čtyřicet let staré minulosti. Česká verze nabízí drtivější rozdíl, i když doba, do které český hrdina putuje, je nám časově bližší. Změna režimu má mnohem silnější dopad na příběh i charaktery. A je to moc dobře, ukazuje hodně z toho, na co někteří zapomínají: policejní zvůli, zločiny, u kterých se musíme ptát: tohle vážně někdy bylo trestné?, /ne/vypořádání se s minulostí (moment, když najdou na pozemku chaty kostru s prostřelenou lebkou, evidentně pozůstatek z raných poválečných let: „Náš region má slavnou minulost.“/._____ Hrdinovo pátrání po minulosti vlastní rodiny je mnohem životnější a pro něj zásadnější, než je tomu v britské předloze. Výborně napsané charaktery, po dlouhé době jsem v české tvorbě viděla chlapy a ne nějaké utrápené chudinky, co se furt nimrají ve svých mindrácích. A to včetně záporných postav, které jsou sice hnusné, ale chuděrkami by je nikdo nenazval. Obstojí i detektivní linie. Perfektně jsou zvolené kostýmy i hudba.___ Ivan Trojan je samozřejmě klasa jako vždy, ale překvapivě dobře utáhl svoji postavu i Václav Neužil (mimochodem, vlepil tam jeden z nejvíc sexy polibků, které jsem v českém filmu viděla). SPOILER Možná mohli mysteriózní rovinu trochu víc znejistět, lépe by vyznělo, kdyby zůstalo nejasné, jestli se hrdinova pouť časem neodehrává jen v jeho mozku. (07.07.2017)