Vančura

Pro mě osobně nemalé zklamání. Tohle společné dílo partičky přátel a kolegů spjatých s divadlem Semafor mi přišlo protivně prostinké, skoro až přiblblé, byť řada podobností s tradiční italskou operou buffa svědčí o větší promyšlenosti, než by se na první pohled mohlo zdát. Zásadní je, že DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA v podstatě nemá s klasickým filmem nic společného, a nemá proto smysl se zde nějak pokoušet hodnotit herecké výkony, kameru, střih, apod. Po formální stránce je toto dílko svérázným tvarem, který má asi nejblíže k muzikálu, a kde jsou na prvním místě jednotlivá pěvecká čísla. V tomto smyslu lze o této televizním inscenaci tak nanejvýš konstatovat LÍBÍ / NELÍBÍ, v závilosti na individuálním vkusu a osobní (ne)nakloněnosti semaforské poetice. A ta mě osobně zrovna v této podobě bohužel příliš neoslovila, většina písniček mě iritovala svými texty i pěveckým podáním, které se často pohybuje na hranici mluveného slova (což působí dosti afektovaně). Z průměru všech protagonistů vyčnívá pouze Hana Hegerová, zbytek mi tone už krátce po zhlédnutí v zapomenutelné šedi. Čistě osobně mě i zamrzelo, že jsem zde nenašel žádné charakteristické stopy Formanova režijního stylu, a celkové provedení na mě působilo příliš odtažitým a teatrálním dojmem, z něhož je na hony cítit doba vzniku. Pokud bych měl volit podobnou dobovou podívanou, vždycky raději sáhnu po muzikálu Kdyby tisíc klarinetů, který mě baví neskonale víc.

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Maria Puza, která mě zcela nadchla. Dokonce natolik, že si ji osobně cením ještě víc než autorova slavnějšího Kmotra - Sicilián je vážně skvělá kniha. O to smutnější je, jak tragicky byl tento vynikající text zfilmován - tahle adaptace je zcela hrůzná. Z bohatého děje Puzova románu nezůstal kámen na kameni, kromě jmen postav a základních dějových motivů bylo z předlohy vyškrtáno v podstatě vše, a ten zbytek byl odporně přežvejkán, znásilněn a nepochopitelně debilně překroucen. Zůstalo dysfunkční torzo, zoufale neschopné vyprávět nějaký příběh - ten film je k zbláznění statický, nudný a děsivě diletantský. Je vážně s podivem, jak je možno zprasit tak dobrou předlohu, a údiv ještě roste s ohledem na přepálenou stopáž - natočit film dlouhý skoro dvě a půl hodiny, v němž se toho stane tak málo a kde z předlohy nezůstalo skoro nic, to už musí být pořádná dávka smůly, aby na svět přivedla takto nezdařený film. Vysloveně trapas je pak už jen samotné obsazení Christophera Lamberta do hlavní role - och, vždyť ten béčkový (ne)herec je zde nejenže mnohem starší než jeho literární postava - on je tak příšernej, že si chce člověk rvát vlasy z hlavy z toho, jak ten idiot posouvá tenhle film kamsi do roviny bezděčné komičnosti coby parodie sebe sama! Tento film je odstrašujícím příkladem filmové adaptace, která potěší snad jen docela příjemnou hudbou, jinak je to celé děs, jemuž radím z dálky se vyhnout, ale vážně!

Hodnotit tento film v rámci žánru je jediná cesta, která vznik takové úchylárny může ospravedlnit. Osobně tomuto typu filmů vážně neholduji a konkrétně tento mi přijde skoro až zvrácený, nechutný a vrcholně zlý. Mluvit v souvislosti s tímto filmem o jeho "fanoušcích" či "kultu" mi přijde téměř bizarní, než aby se to schovalo za okřídlené "sto lidí, sto chutí", ale s tím holt nic nenadělám. Skutečnost, že jsem osobně zhlédnutí tohoto neblahého snímku prožil jako soukromé divácké peklo, nutně neznamená, že jiní v tomtéž nenajdou nemalé uspokojení, byť to podle mě hraničí s jistou cynickou zvráceností. Podobné pocity jsem naposledy prožíval snad jen u Záhady Blair Witch - způsob, jakým tyto filmy gradují, osobně shledávám téměř nesnesitelně drásavý, a vlastně se divím, že na to vůbec vydržím koukat. A v skrytu duše i pošetile doufám, že se tím nějaký chorý mozek nebude jednou inspirovat - nemůžu si pomoci, ale existence podobných filmů podle mě zavání otevřenou Pandořinou skříňkou.

Podle mě jednoznačně "nejslabší" část celé kmotrovské trilogie, byť ono slovo záměrně píšu do uvozovek. Osobně mám k tomuto filmu celou řadu výhrad a jejich společným jmenovatelem je především fakt, že tento film nemá s původní stejnojmennou předlohou ani jejími dvěma staršími adaptacemi v podstatě nic společného. Vzhledem k dějovému posunu v čase o mnoho let dopředu a absenci knižní předlohy jsem se i při druhém zhlédnutí neubránil jistému zklamání. Ta tam je neopakovatelná retro atmosféra jedničky i dvojky. U trojky se jedná o ryze filmový počin, nikoli adaptaci, kvůli čemuž jsem se v komplikovaném ději docela ztrácel, nemaje oporu ve znalosti předlohy, jako u zmíněných starších snímků. Osobně prostě nepovažuji vatikánskou dějovou linku za příliš šťastnou, a stejně tak bych se asi i postavil na stranu kritiků hereckého výkonu Sofie Coppoly. Naopak nejvíc mě zde baví Andy Garcia - dokonce víc než zestárlý Al Pacino, jehož postava mi zde už nepřijde tak zajímavá jako dříve. Celkově si tak nějak myslím, že kdyby tento film nikdy nevznikl, byl bych asi raději, ale pokud už zde je, vykašleme se na to srovnávat ho stále s jedničkou a dvojkou, a přiznejme, že v rámci žánru je to bez debat stále nadprůměrný film a velký divácký zážitek.

Po druhém zhlédnutí nemám problém prohlásit, že kmotrovská trilogie jeví jasnou sestupnou tendenci. Ano, do dvojky se sice nalilo víc peněz, je temnější a epicky rozmáchlejší, ale osobně mě už tolik neoslovila jako původní Kmotr, věrně se držící stejnojmenné Puzovy předlohy. Tyto výhrady ale konstatuji s rezervou, samozřejmě je dvojka stále famózní mafiánský biják, který navzdory předlouhé stopáži uchvacuje svým zpracováním a bezchybnými hereckými výkony. Snad jen pro svou náklonnost k v jistém smyslu skromnější a autentičtější jedničce nemohu s čistým svědomím prohlásit, že by se mi dvojka líbila stejně, ale vzato kolem a kolem, asi jen těžko lze tomuto filmu vytýkat něco jiného než právě tu dvojku v názvu, která to celé v mých očích už tak nějak a priori degraduje. Takto stále za mě 5 hvězd, byť subjektivně slabších než u jedničky.

Lze snad k tomuto filmu napsat něco jiného, než pár osobních postřehů? Osobně jsem celou kmotrovskou trilogii poprvé zhlédl před necelými 7 lety. Vzpomínám si, že mě tehdy překvapivě příliš neoslovil Marlon Brando v titulní roli - byl jsem nesvůj z jeho dikce, byť typově své postavě bezesporu odpovídal dokonale. Naopak jsem bezmezně propadl obdivu vůči Al Pacinovi - to on mě na celém Kmotrovi nadchnul nejvíce, a jeho postavu jsem na celém filmu osobně shledal tím nejzajímavějším. Vážně mě baví, jak film ukazuje neodvratnost jeho osudu, kterému se z počátku bránil. Spolu s vystižením vztahů mezi kmotrem a jeho "přáteli" považuji toto za to nejzajímavější na celém filmu. Myslím, že Kmotr není žádnou oslavou světa gangsterů a mafie, on je mnohem spíše sociologickou studií fungování jistých zločineckých struktur dané éry, aniž by byly postavy vystaveny nějakému hodnocení, či dokonce morálnímu odsudku. Jinak k tomu, jak se režisérovi podařilo zadaptovat stejnojmennou Puzovu předlohu pro filmové plátno, lze podle mě skutečně jen těžko co namítat - toto je filmová adaptace, která se nejenže vyrovná kvalitám předlohy, ale možná ji i předčí. Alespoň takový je můj soukromý dojem, po druhém zhlédnutí a druhém přečtení románu - vedlejší dějové linky byly sice osekané, ale duch předlohy byl vystižen s velkou pokorou a věrností. Těžko hledat lepší ukázku skutečně geniální filmové adaptace - toto je film, který mám osobně nesmírně rád a hluboce obdivuji mistrný způsob, jímž je natočen. Podívat se kdykoli znovu na tento film rovná se malému filmovému svátku. Nemluvě o skvostném soundtracku Nina Roty, jejž si čas od času pouštím, vždy zcela okouzlen tou úžasnou hudbou. To přece nemůže být náhoda, že tolik lidí tento film vynáší do nebes.

Och, tenhle film je vážně... strašný. A s původním Psychem by neměl být vůbec spojován, protože jen parazituje na jeho proslulosti. Psycho III je zoufale dysfunkční v budování nějaké atmosféry, děj je unyle statický a nikam negraduje, a nesympatičtí herci jen podtrhují celkovou ubohost scénáře i neschopné režie. Tohle je hodně pokleslá podívaná - v tom negativním slova smyslu. Anthony Perkins to musel natočit po totální ztrátě soudnosti a Hitchcock se musel obracet v hrobě.

Musím říct, že jsem byl na tenhle film strašně zvědavý, protože mi už jen samotná myšlenka natočit sequel navazující na původní Psycho - a to dokonce při obsazení postavy Normana Batese stejným hercem - přišla směšná. Opět jsem se ale přesvědčil, že není radno poddávat se předsudkům a že by se k filmům mělo přistupovat s čistou hlavou a otevřenou myslí. Osobně se mi tenhle film totiž vážně líbil. Och - samozřejmě, že nesnese srovnání s Hitchcockovým Psychem, ale mezi námi - to se dá říct nejen o tomto filmu, ale v podstatě o čemkoli, co bylo kdy natočeno. Nevidím důvod, proč tenhle film a priori shazovat jen proto, že původní Psycho nemůže nikdo překonat. Tak nemůže, a co má být? Za sebe nemám problém prohlásit, že mě tenhle horor vážně bavil: a paradoxně částečně i kvůli těm tisícům a jednomu odkazu na původní Psycho, které jsou zde dovedně roztroušené. Anthony Perkins je zde perfektní, stejně tak Meg Tilly, na kterou se velmi dobře kouká. Líbila se mi i kamera, hudba a hromada skvělých fórů, na které se tady dá narazit. Obecně mám slabost pro horory z 80. let, protože si myslím, že to byla zlatá éra pro tenhle žánr, který se oprostil od naivity hororů dřívějších dekád a současně se ještě neutopil v záplavě krve a komerce, kterou přinesla 90. léta, se všemi těmi pitomými Vřískoty, apod. Psycho II vyloženě trpí komplexem toho, že vzniklo ve stínu svého slavnějšího předchůdce, ale osobně mi to nebrání dát mu 4 hvězdy.

Vcelku zábavná oddychovka, která mě mile překvapila. Sice mě iritovalo vědomí, že je celý námět postaven na vědeckém nesmyslu, kterých je ostatně tento film plný, ale čert to vem - u tohoto typu filmu je asi vznášení podobných výtek malicherné. Film jsem viděl na ČT2 v příšerném českém dabingu - začíná mě vážně srát, jak je čím dál těžší narazit na jediném koukatelném českém kanále na film v původním znění. Mimochodem nelíbí se mi ani český titul filmu, který podle mě nevystihuje zcela věrně ducha filmu ani význam anglického "limitless", ale co už. Děj pěkně odsejpá, herci jsou výborní, taktéž kamera, hudba i střih, a závěr mě vyloženě nesmírně potěšil. Snad ještě poznámku závěrem. Vyloženě zhnusen jsem byl ze scény, v níž se hlavní hrdina napije krve chlápka - kterého chvíli před tím zabil - aby do sebe dostal vytouženou drogu. Musel jsem si u toho hned vzpomenout na jinou scénu z filmu Lovci hlav, v níž se hlavní hrdina pro změnu schová po hlavu do hromady sraček v latríně, aby se skryl před pronásledovatelem. Musím říci, že mě podobné momenty poněkud zneklidňují, protože se obávám, zda neindikují určitý posun v prolomení něčeho, co by dříve bylo nemyslitelné. V obou případech to má stejný průběh - nevěřícně koukáte na to, jak se vyvíjí děj, a začíná vám docházet, co asi přijde, protože tomu VŠECHNO nasvědčuje, ale pořád tomu odmítáte věřit a říkáte si, to přece nejde, aby se napil té krve nebo aby se schoval do těch hoven, a voilà - vážně k tomu dojde. Kristebože, tohle by přece ještě před pár lety vůbec nebylo možné a vážně se mi to nelíbí. Méně je někdy více.

Fascinující, jak může film, který má přes dvě hodiny, být v podstatě celý o hovnu. Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Och bože, musím se do budoucna naučit v telce lépe vyvarovat podobným kravinám - je tisíc lepších způsobů, jak zabít tolik času.