Lupes

Zachraňuje to humor, zápletka slabší, vylučovací metodou je vrah jasný velmi rychle. Stran lokace ovšem jeden z nejlepších dílů, sídlo oběti je přímo vystřiženo z Vávrových měst. Pro architekty povinné.

Tohle je výborná Poirotovka! Je přítomno dostatek podezřelých, v kontrastu s vánočním očekáváním tu atmosféra pěkně houstne, nechybí humorné prvky Herculova soukromí ani zábavný vztah s Jappem. Okořeněno navíc u Agathy neobvyklou záhadou zamčeného pokoje. Absurdní pojetí Vánoc včetně nostalgického koloritu svátků minulosti... paráda. Škoda jen příliš odhalujícího příběhu oběti v úvodu filmu.

Zajímavé na zápletce je snad jen soukromí slečny Lemonové. Ta chuděra má nápadníka! Tentokrát vystavěno na humoru, odpočinkový díl, žádný zázrak.

Velmi vzácně se shoduji s hodnocením ostatních. Není to špatný thriller, ba v s přibývající záplavou těch špatných vlastně velmi dobrý.Jasně, zápletka i sled náhod v závěru je přitažený za vlasy a slizoun záporák klasicky postižený lobotomií, nicméně více jak polovina filmu vás udržuje v napětí.... A mít takovou uječenou puberťačku v kufru, taky by mi asi hráblo.

Perfektní a komorní vztahový propletenec, vše v intencích nejlepší poirotovské tradice. Dokonce i závěrečné kolečko dýchá jistou bezútěšností, neb obvyklé (a nelogické) přiznání bez důkazů je sice přítomno, ale nemá tentokrát kýžený efekt. Minulost navíc nelze vrátit, nic nelze odčinit ani potrestat. Nečekaně temný závěr lze jen pochválit, jsou však jiné vady na kráse. První je již zmiňované pachatelovo přiznání. Druhou a větší je soudobá ideologie. A tak, kde se vzal, tu se vzal, naprosto zbytečně, ale musí tam být: zamilovaný a něžný homosexuál. Kvóty naplněny. Myslím, že Agatha se už nejednou obrátila v hrobě. Až to budou točit v Hollywoodu, přibude i Afroameričan.

Po letech (a) utrpení z nejnovějších dílů série jsem vzal tento "úvodní" počin stárnoucího autora na milost. Kdysi kritizovanou "dětskost" vyvažuje logický a ucelený děj a dobře napsaný příběh... ostatně, k pradávným mytologiím patří vždy trochu té pohádkovosti. Navíc to oceníte, pokud se na film chcete dívat se šestiletým synem. Vlastně jsem to s ním opět po letech prožíval, jeho očima to byla pecka a motiv Formule 1 v závodu kluzáků je natočen fantasticky. Nechybí humor, a byť se to blíží komediálnímu žánru, hravě to strčí do kapsy rádoby temné autory mileniálů, kteří se berou smrtelně vážně a přitom nedají dohromady uvěřitelnou zápletku (natož vztahy či emoce). Velká škoda, že pak přišel od Lucase veliký průšvih...taky ho budu muset synovi pustit. Ach jo.

Velmi vadnoucí úroveň mého nejoblíbenějšího seriálu podtrhuje i tento díl z poslední série. Mezinárodní a nepolapitelný zločinec vraždící zcela nesmyslně, policie všech zemí v akci, švýcarský alpský hotel plný zločinců... ne, bohužel nejde o 007 Jamese Bonda, ale o Hercula Poirota, jemuž je vlastně takovým políčkem do tváře. Faktem je, že do prostředí mezinárodní špionáže jej už v knižní předloze zatáhla sama jeho stvořitelka - řešila tehdy své rozpadající se manželství a docela obyčejně potřebovala peníze. Možná i proto nechala Poirota opět zasněně hledět na Veru Rossakoffovou, která je sice oproti svému prvnímu entrée o mnoho výstřednější, ale stále pramálo inteligentní. Zápletka této epizody by se pak dala parafrázovat slavnou replikou "Mistře, neměl byste tam nějaký nepovedený obraz?".

Poirot má bohužel tentokrát pravdu. Mnoho povyku pro nic. Zbytečná fraška, málo uvěřitelná, o to současnější. Thriller za každou cenu, včetně pohřbu Poirota, jemuž nikdo nevěří. A efektní závěr, včetně bomby. Útěchou je snad jen to, že literární předloha je tentokrát ještě horší a spíš než Agathu Christie připomíná Iana Fleminga. Zlaté krásné doby jemných psychologických fines a vztahových propletenců...

Aneb jak umělecký záměr převálcoval přirozenost. A kterak temperament pohřbil myšlenku. Z kdysi právem opěvovaného stylu dnes spíš bolí hlava, zrcadlový opak současné filmařiny by mohl hluboké myšlenky rozdávat, leč forma je značně ušmudlaná. A jako každý extrém je i tento ve výsledku protivný. Kusrturicova dechna je příliš, epoch je příliš, moralizování je příliš, přehrávání je příliš. Na chvíli se tak zastavit, přestat se pitvořit, nechat vyznít nevyřčené, prohlédnout si načrtnuté skicy... Jenže ono se pádí dál a dál. A když se doběhne do války let devadesátých, čiší z toho natolik prvoplánovost i autorova touha kázat, až ho chcete jugoslávsky teatrálně zastřelit. Máte ho zkrátka po krk.

Výborný scénář a zápletka, které bohužel režie poslala do kytek. Trochu víc výpravnosti, lepší výběr herců-padouchů (hlavně obsazení Abrahama do role Sarumana je vrcholně trapný přešlap) a především méně pitvoření, vtípků a infantilnosti, a byla by to nejlepší porevoluční pohádka! Ach, kdyby se to uchopilo za vážný konec! Závěrečný turnaj mohl být dramatickým vrcholem! Jenže Janák je Janák. A pohádky ve věku ušišlaných vzorů se mají dle něj poznat jen podle "nadsázky" a "humoru". I ten zde ovšem absentuje (i když scéna u rybníka je fakt skvostná). Za obrovský potenciál (byť nevyužitý) ***