Korunný princ

Abych nezapomněl okomentovat štědrovečerní pohádku: hmm, co jsem to vlastně chtěl? Ach, ta paměť, ta paměť, to víte už mám své roky, letos mně bude čtyřiadvacet... pokud si pamatuju... heč! Á, už vím, Kryštof Hádek a Pavel Kříž! Po delší době to vyšlo, stvořili nezapomenutelné záporáky! Což však nemohu říci o představiteli titulního hrdiny, Patriku Děrgelovi, on a jeho princ se mně hned po změně kanálu vykouřili, ano, z hlavy. Celkem vzato, měl jsem tu čest s bohužel opomenutíhodnou pohádkou. Repete nehrozí. 55% (02.01.2016)

Nestihl jsem prvních pět minut, a tak netuším, jestli ústřední princ Honza měl stejně vygumovanej výraz jako po zbytek filmu, ale ten vygumovanej výraz rozhodně Děrgel zvládá na jedničku. Kryštof Hádek frajer. Evička vyrostla z role princezny až příliš rychle, si myslím. Kříž a hlavně Abrhám luxusní! Jinak celkem pohodová štědrovečerní prča, která trpí asi jen tím, že tak vygumovaná jako výraz prince Honzy bejt neměla. Zkrátka je vtipný tím, jak je to vlastně tupý. Jo a drak se zoufale nepovedl, jako by ho dělal student prvního ročníku počítačový animace. // 24.12.15 ze souboje "nových" štědrovečerních pohádek vychází vítězně Korunní princ, a to asi nejen tím, že má v každým případě sympatičtější postavy, ale i faktem, že je to přeci jen pořád televizní film, ale ve své podstatě mnohem líp vypadající než tři bráchové, kteří šli o hodinu a půl později na nově. A za to všechno si nakonec po ohromným zklamání v podobě Tří bratrů zaslouží o tu jednu hvězdu víc. (24.12.2015)

Mám tak trochu pocit zmaru. Když se konečně objeví slušný scénárista s originální zápletkou, zhatí dobrý výsledek naprostý diletantismus. Hudba vhodná možná někam na venkovskou zábavu, ale ne k rytířskému klání. Docela bych si lokla toho vína ... (24.12.2015) Co se hudby týče, stojím si na svém. Ten zbytek je celkem příjemný. (27.12.2022) (24.12.2015)

Z čeho by Epstein udělal tři až čtyři unylé pohádky, se tady sype z rohu hojnosti vtipu, nápadu, skutečné neotřelosti a ani chvilku nenudí. Bavily mne všechny ty průpovídky, bavili mne lidé zbavení paměti, zápletka byla dostatečně napínavá, drak úchvatný, a i když se mi nelíbí ani Josefíková, ani Boková, tady mi nevadily ani v nejmenším. Uvěřitelné charaktery (na pohádku), žádné diblíkování, a ostatně ani ten Hádek nepřehrával natolik, aby nebyl současně dostatečný zlosyn - Liška se od něho může učit, jak lze zlouna zahrát i komicky, a přitom mu ponechat zlo. Navíc na sebe vše navazuje, každá rekvizita má své místo, kamera je skvělá (takhle dřív cepoval své kameramany Strach, a i ve scénáři dbal na podobné detaily) i lokace dobře vybrané. Nemám, co bych vytknul, pohádka mne bavila od začátku do konce s výjimkou asi dvou hluchých míst (po drakovi a před turnajem), filmařsky dokonale zvládnuté, rád se na tuhle podívám znovu. A kam se hrabe Gandalf! (26.12.2015)

Jé, jak já se nasmála. Pavel Kříž jako polodementní zámečník Pakosta s vyfoukanou patkou ve službách prince Karla mě dostával do mých artrotických kolen. Všechno bylo tak vtipné a svěží až neuvěřitelné v dnešní době víceméně trapných Troškovin. Skoro bych řekla takový jako cimrmanovský humor, kde každičký detail - slovo, posunky nebo situace jednoho fakt bavily. Neokoukané tváře, docela pěkná princezna, ale co je důležité ... oni všichni uměli hrát. Na tom má samozřejmě svou zásluhu vynikající režie. Příjemný hudební doprovod se středověkým tématem trůnil na tomto pohádkovém skvostu už jen jako třešinka na dortu. Pravda, nemohla jsem si nevšimnout jisté podobnosti čaroděje Kruciata s Gandalfem, takže je jasné, odkud čerpalo scénáristické pero. Ale co ... tahle pohádka je prostě pecka a stojí zato ji vidět. (26.12.2015)