Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (viac)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (702)
Ne, tohle hodnocení neříká, že Slavnosti sněženek jsou špatný film. Je to film nadprůměrný, ale… Hrabalovská poetika, kterou by si každý měl přebrat podle sebe je tu tlačena do strnulých forem nedávajících pocit sebemenší svobody, slovní repliky jsou místy nuceny k nesmyslné efektnosti, ironie dostává depresivní nádech a celý děj se topí v trpkosti, která na mě tentokrát nedělala vůbec dobrý dojem. To jen pár důvodů k tomu, proč tohohle „filmového Hrabala“ nemám příliš v lásce. ()
Další typicky český film, ani nijak veselý, ani myšlenkově nijak příliš hluboký. Zase taková "menzlovka", která si hraje na něco víc než je. Film je v podstatě o žranici a chlastání (a rivalitě) myslivců, ani závěrečná scéna s umírajícím "Hanzlíkem" tomu nijak už nemůže pomoci a zvednout laťku o něco více...Hrabalovské pábení na mne nijak nezabírá. ()
Hrabalova poetika přetrvá věčně... Velmi pomalý začátek se brzy promění ve sled humorných minipříběhů, které jak praví obsah, mají reálný základ. Některé hlášky zlidověly a dodnes je vidíme a slyšíme všude kolem nás i na sociálních sítích. Spor mezi šípkovou omáčkou a zelím asi nelze nikdy pořádně rozhodnout :-) ()
Když někdo umí, tak prostě umí a to platí jak pro literární předlohu Bohumila Hrabala, která uvedla v život bodré panoptikum chatové kolonie v Kersku, tak pro snímek Jiřího Menzela, který znovu potvrdil svůj vytříbený talent pro konverzi kvalitní literatury do kvalitního filmu. Co funguje Hrabalovi díky slovu, funguje Menzelovi díky precizní práci s obrazem, scénářem a herci. Nádherný film, poetický v tom nejpoetičtějším slova smyslu. Jaromír Hanzlík ve druhé osudové rolí... ()
Možno som posledný "čechoslovák" nad tridsať, ktorý túto klasiku videl až teraz, 30 rokov po jej vzniku, takže nemám na ňu žiadne príjemné nostalgické spomienky, ako napríklad na Vesničko má, středisková. Film na mňa pôsobil už značne retro a tento pocit nebol príliš príjemný. Nečítal som nič od Hrabala a od Menzela som videl iba povinné minimum, takže kvality tohto diela asi nedokážem plne doceniť. Česi (a slováci) na "vesnici" sa radi nažerú, vypijú si, zaspievajú si a pobijú sa. Holt takí sme boli, sme a budeme, ale mňa toto ironické figúrkárčenie a ukážka typického čechíčkářství z dôb minulých už dnes príliš nebaví. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (37)
- Postava akademického malíře Junka (Ferdinand Havlík) je inspirována skutečným umělcem Václavem Junkem (1913–1976), který měl v Kersku chatu. (navabaca)
- V den, kdy se natáčela scéna s kancem, zemřel sovětský prezident Leonid Iljič Brežněv. (M.B)
- Před natáčením filmu musel Jiří Menzel povinně absolvovat několik školení. Ideolog KSČ Pavel Auersperger jej poučoval, jak má zpracovat současnou látku, aby neurážela rodnou stranu a socialismus. Další politruk z vnitra ho zase školil ohledně podoby správného "esenbáka". (raininface)
Reklama