Lupes

Animovaná divočina, animovaný pes, animovaný kýč? To by snad nebylo nejhorší. Nejstrašnější je opět příběh. Možná by nerdi mohli zvednout zadek od monitorů a ... ne, skutečné setkání s realitou Klondiku konce 19. století po nich chtít nelze, sociální realitu i etnicitu postav tvoří podle toho, "na kterých životech záleží" a sníh, divočinu, psy a další reálie znají nejspíš jen z internetu a Walt Disney animáků ... Ale kdyby dokázali alespoň dojít do knihovny a půjčit si Jacka Londona... jenže, on je to román, nikoli komiks, obrázků málo a musíte umět číst. Ale kdo dneska čte, že? A navíc to má hodně stránek.

Málem plný počet hvězd, protože těch několik málo podrazů v režii Kim a Jimmyho stojí za to. Sérii nyní spíš ubližuje narcos dějová odbočka, takže dle mého přibližování k nekriticky zbožňovanému sequelu paradoxně celé sérii neprospívá. Měl Jsem Jimmyho rád jako skautského bojovníka za staroušky, vlastně mě baví i jako Saul, jen nepotřebuji tolik módní kartelové prostředí. ****

Tohle je celkově návrat k úrovni první série. Závěr myslím předznamenává i nový restart a ještě lepší sérii čtvrtou.

Třetí nejlepší díl série. Po nedostižné jedničce a akčně přímočaré a strhující čtyřce je tohle docela důstojné rozloučení. Proč důstojné? Pomohlo oproštění od osmdesátkových happyendů, inspirace jinými staroušky i uvěřitelnější motivace k akci. Zájem o "vlastní" rodinu však zároveň umožnil proslovit několik "filosofujících" mouder, při kterých marně pátráte, co tím chtěl autor říci. Bohužel. Zklamání přináší i závěr, který nenaplňuje probuzená očekávání. V boji na půdě kartelu má akce sílu a přináší pocit ohrožení, dává tak vzpomenout na samotné počátky série. Jenže závěrečná nad-dimenzovaná příprava předznamenává jen nudné vybíjení, které by navíc uneslo namísto několika osobáků celé náklaďáky plné zlosynů. Maně tak zavzpomínáte na těžkou kulometnou palbu v závěru IV. Povzdechnete, zívnete a říkáte si, jestli to celé nebylo nějak zbytečné. *** P.S. Na textu distributora je vidět, že je tvořen či překládán, aniž by film někdo reálně viděl. "Dcera jeho dávného PŘÍTELE"?! To jako fakt?

Hrozivá zívačka, Bůhvíproč navržená na tolik Oskarů. Povrchní uchopení problematiky, aneb opět jen fascinace formálními vizuálními symboly bez syrovosti, opravdovosti i souvislostí. Příběh bez zápletky i překvapení. Nekonečná variace mafiánského Forresta Gumpa, ze které je cítit senilní ohlížení za dějinami, které už nikoho nezajímají. Rozumím Martinovi, chápu, že se vyrovnává se stářím i dobou svého života. Taky to dělám. Ale tři a půl hodiny? Kdyby se to sestříhalo na hodinu, stejně by to bylo nekonečné. A to i pro ty, kteří jiné než americké dějiny neznají. Ach! Už zase!! Watergate, Zátoka sviní, Dallas a JFK... Nira i Al Pacina je mi líto. Na plátno už neměli lézt. Především v mladším podání svých postav jsou opravdu špatní. Pokud jste při Heatu nedýchali napětím, bude pro vás nyní nekonečně smutné pozorovat ztuhlou mimiku, ztrátu hereckého výrazu i pohybových schopností obou protagonistů. A tak zbývá jen samotný závěr. Ten je fakt skvělý. Stárnoucí Kmotr na vozíku ve vězení? Mafiánský předák v důchoďáku?? Samota, čekání... Za ten závěr **.

Tomuto filmu trochu ubližuje doba natočení. Mohlo to být obrazově více sirové, reáliemi věrohodnější, hrdinové méně načesaní a umytí. Ale na svou dobu zobrazuje film násilí i válku velmi otevřeně a bez příkras. Lidově zploštělé podání třicetiletého konfliktu je sice jak od stolu české hospody, nicméně autoři chtějí představit žoldáky, kteří mají na rukou krev, a nezabíjejí pro víru či ideály, ale pro jídlo, sex či potěšení. Ale nejde jen o vojáky. V příběhu není dobrých lidí, jen více a méně hloupých či zlých. Andělsky nevinný vzdělanec je snad jediným, kdo by mohl reprezentovat skutečný hlas Boží. Jenže i on má nakonec na rukou nevinnou krev. Filmu prospívá i nečekaný "sedmičkový" zvrat, z dobové fresky se stává málem western, aby skončil nenaplněnou love story. Až potud to má bezpečně na 4*, jenže pak se do toho vloží politická prohlášení a rádoby moudré filosofování tvůrců. Cynismus si padává ruku s oportunismem a ústy velícího vraha hledá se viník v církvích, náboženství či Bohu. Ostatně ve stejném duchu tu sere moudra mnoho zdejších komentátorů. A tak se nám už 17. stoletím (!) šíří ateistická prohlášení a trochu se zapomíná, že vinen je člověk jako takový, protože si hloupost a pýchu nese v každé době i postavení. Ať už v 17. či 20. století, války a lidskou tupost produkují stále stejní zmr*i, jen místo za kazatelnou je dnes mnohem častěji potkáte u klávesnice a na diskusních fórech.

Asi nepatřím mezi ty zapřísáhlé "znalce", kteří to nejdřív četli, pak to viděli v několika verzích, aby tu nakonec šířili zasvěcená moudra. Já si pitominy a oddechovky většinou opakovaně nepouštím, a tedy jsem byl mile překvapen. Ale že bych si "oddychl", to ani náhodou. Neznalý pointy i příběhu jsem se postupně víc a víc ošíval, jako rodič se užíral a uhýbal pohledem. Prst jsem z vypínače nakonec sundal. Škoda, měl jsem ho před závěrem použít. Konec byl totiž prvoplánovitě krvelačný, jednoznačně identifikoval dobré a zlé, zkrátka tak, jak to mají zombie diváci rádi. To už je takový "královský" modus operandi. Ale zůstat u pouhých emocí, otázek a nejistoty, byla by to skvělá varianta biblického Lazara. I tak, asi díky svému otcovství, s odřenýma ušima ****.

Neustálé srovnávání s E.T. je dáno nejen Spielbergovou produkci, ale i dobovým zasazením, dětským hrdinou a jistým druhem nevinnosti. Z těchto důvodů se nabízí srovnání, jehož výsledek ukazuje hloubku současné (a Abramsovy) povrchnosti. Jasně, technologie umožňuje natočit vykolejení vlaku efektně (a nerealisticky), počítačová animace pak vykouzlí hrozivého emzáka i nezvladatelnou válečnou vřavu splašené vojenské techniky. Vše ovšem na škodu. Tam, kde Spielbergovi stačil kostým, baterka, umné skrývání s postupným odhalováním se díváme na další (!) verzi Vetřelce, pravda, kvůli očnímu kontaktu s lidskýma očima. Dobroserství je další klišé současnosti. A tak nám pan režisér servíruje tolik žádané hrozivé monstrum pojídající lidi jak housky na krámě, aby k němu zároveň zahořel sympatiemi a porozuměním a odsoudil ty zlé bílé vojenské mozky. To, že vědce s největším porozuměním pro necitlivě vězněného emzáka hraje herec černé pleti, to beru už jako samozřejmost. To, že to nemá logiku, vlastně už taky. A tak mi na závěr vrtaly hlavou jen dvě otázky. 1) Co tady onoho empatického emzáka se super-schopnostmi (např. složit fešnou kosmickou loď ze starých praček) tak dlouho zdržovalo? 2) Proč se já blb díval na film od člověka, který spolehlivě zabil i takový nepotopitelný Titanik jako Star Wars?

Body si zaslouží jen za realistickou vizi budoucnosti bez sci-fi hámotin typu skoků v časoprostoru. A ačkoli nejde o tolik moderní dystopii, nejedná se ani o optimistický příběh. Všudypřítomné pohroužení jedinců do vlastního vnitřního světa a neustálá mechanická tematizace subjektivních emocí jsou neveselou vizí světa extrahovaného z individualismu facebookové současnosti. Úskalí filmu tkví (jako obvykle) v absenci silného příběhu, propracované zápletky, překvapivého rozuzlení i ztotožnění se s hlavním hrdinou. Chyba je ve scénáři, a proto vás zdánlivě slibná oidipovská odysea za srdce nechytne. Vystřihnete-li navíc hlavní motiv filmu (tipuji tak cca 10 min především ze závěru), zbude vám sled volně pospojovaných historek představujících vizuálně reálnou vizi budoucího světa. Jenže to je na celovečerní biják jaksi málo. Za (z)klamání diváka proto jen **.

Tohle je prostě podmanivá věc. Holého a Valachův herecký koncert, silný hudební motiv, režijní vedení, minimum střihu a panoramatická kamera... Navíc i "ukryté" vztahové drama mezi postavami, ze kterých se jedna na plátně vůbec neobjeví! :) S dětmi i bez dětí se na to dá koukat i dnes, byť se ta doba nikdy nevrátí. A na místě hájovny je už určitě vyvoněná chalupa, kde už se nežije, ale machruje.