Šumná města

Určitě dnes nejsme státem, který jde ostatním ve střední Evropě příkladem..Na druhou stranu se můžeme pochlubit kulturou a historií, která daleko předčí mnohem větší státy na celém světě..Jedním znakem naší kultury jsou také naše města a díky Davidu Vávrovi máme příležitost nezapomínat na naše "poklady"... (13.02.2007)

Na tento seriál se vždy rád podívám. Mám rád dokumenty, kde se něco nového dozvím a toto je zrovna jeden z nich. Ve většině dílů mě přinesl o městech takové informace, které jsem vůbec nevěděl. A to dokonce i v díle o Domažlicích ( díl se točil z balónu ), ve kterých bydlím. Navíc seriálu strašně dodává na hodnotě inteligentní humor Davida Vávry. (25.02.2015)

roztomilé osvěžení dokumentární tvorby o české architektuře, D. Vávru to očividně baví dělat, hraje si se slovy i s celkovou formou jednotlivých dílů (včera -20/10/2008 - jsem viděla díl o Chrudimi, kterou divákou prováděl s vlastní loutkou - mini Vávrou, dokonce v navlas stejném oblečení:)) Šumná (tedy krásná) nejsou jen česká města, ale i tento dokument, proto plný počet... (21.10.2008)

Famózně vymyšlený koncept a skvělá realizace dělají z tohoto, v podstatě naučného, seriálu jeden z vrcholů tvorby České televize v poledních letech. Vávra, klátící se svým nezaměnitelným způsobem (ve chvílích, kdy nepoužívá nějaké přibližovadlo) od domu k domu, aby odborníka i laika poučil o tom, že i moderní architektura může být krásná, je tím nejlepším průvodcem jakého si můžeme přát. (11.06.2007)

ŠUMNÁ jsou jedním z nejzdařilejších televizních děl z pomezí publicistiky a popularizačního žánru. Zvolená forma, zpravidla invenčně obměňovaná, rozvíjí pionýrsky-průkopnicky ten prvek kulturního dědictví, který byl dotud známý jen jako výčtový termín - genius loci. Historie našich měst ani zdaleka není pražskou nebo brněnskou nebo ... v tom výčtu velkých a větších českých měst by se jistě dalo pokračovat. Zjistit, že schopní lidé žili v minulosti v řadě míst, že jejich krása se zdaleka neomezuje pouze na středověkou historii, ale přes novověk sahá mnohdy až do nedávné současnosti, není nikdy od věci. Skutečnost, že v pozadí se skrývá sklepácká poetika, pohybující se na hranici truchlosměšného a tragikomického, je v tomto šťastném případě dalším povzbuzením nejen pro Sklep, ale i pro střední a mladší generaci. Pořad tohoto rozsahu a dosahu nemá v půlstoleté televizní historii obdobu právě tak jako v českém dokumentárním filmu. Aniž bych chtěl nesebekricky nadsazovat, hledal bych pro jeho výrazovou původnost srovnatelný kontext v polohraných dokumentech BBC (srovnatelný proto, že v konkrétném uchopení jsou oba pořady nebo typy pořadů naprosto nesrovnatelné; mj. i tím je dána míra jejich výrazové původnosti). Lze si přát jedno: využít relativního mládí protagonistů jádra jeho tvůrců a mapu českých měst a dalších historických sídel, která byla tak nadějně započata, postupně, krok za krokem, dokončit. (01.06.2008)