castor

Revolta vůči konzumu i odklon americké mládeže od stávajících hodnot znamenali, že se do zaoceánské kinematografie dostalo několik zásadních prvků. Koncem 60. let vznikly tři přelomové snímky, které se zasadily o změny studiového systému – Absolvent, Bonnie a Clyde a právě Bezstarostná jízda. Bez kompletního scénáře a s nutnou dávkou improvizace tak vznikla tahle nestárnoucí klasika, milník pop kultury, kterak dva přátelé hledají na toulkách po zemi starou dobrou Ameriku. Moderní rytíři silnic však narážejí jen na víceméně nepřátelské komunity. Jenže tady je cesta podstatnější než její cíl. Ultralevný snímek zahodil dosavadní filmové postupy a šlape si to svou cestou. „Svobodná“ kamera legendárního Lázsló Kovácse a už tehdy suverénní Jack Nicholson. V komuně hippies se v dětské roli objevila i tehdy pětiletá Fondova dcera Bridget Fonda. Nutno vidět, milovat to ale zřejmě nebudete!!

Taneční muzikálový mág 30. let vytvořil s Ginger Rogersovou nezapomenutelný stepující taneční pár, který si získal Ameriku. Banální příběhy, úchvatná atmosféra, dokonale sladěné pohyby. I to je Shall We Dance?

Shakespeare ano, do role ponořená herecká legenda Al Pacino jakbysmet, ale spíše uspávající adaptace si mě jednoduše nezískala. Vnitřní svět slavné dramatické látky je jaksi bez života, celkově je to bez tempa i silnějších scén. 60%

Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych Přepadení v L.A. zařadil mezi snímky, o jejichž existenci se příliš neví. Už tehdy (1989) se ale projevovalo, proč občas Michael Mann vypadá mezi jinými akčními režiséry jako architekt mezi zedníky. Atmosférický televizní projekt, kterým si připravil půdu pro o šest let mladšího brášku, ve kterém všechny nešvary doladil a z Nelítostného souboje udělal filmovou událost roku. Nevyhlášená válka losangeleské policie a bandy geniálních zlodějů začíná stejně jako v Nelítostném souboji přepadením pancéřovaného vozu a rovněž se tu prolínají životy dvou mužů. I tehdy si intelektuál Mann výtečně hrál s formou, s ohledem na rozpočet sázel na neokoukané tváře, z čehož nejznámější je bezesporu Michael Rooker (JFK, Cliffhanger)!! 70%

Okolnosti mě přinutily vychutnat si nového Zwicka na velkém plátně. Vděčná židovská otázka, přesto dosud neprošlapaná epizoda běloruských „nosičů šesticípých hvězd“. Trio bratrů zde přijde o rodinu a v lesích, které dobře zná, nachází útočiště proti nepříteli. Osud tomu chtěl, aby se zde postupně vytvořila početná komunita uprchlíků, kteří nechtějí jen slepě přihlížet všudypřítomné smrti (bratři Bielští nakonec zachránili na 1200 Židů). Hrdinství a lidskost se proplétají ve většině Zwickových dramat (Poslední samuraj, Glory, Stav obležení, ale i poslední Krvavý diamant), přesto americký tvůrce vše podřizuje duchu hollywoodských potřeb. Hledá si epická dobrodružství s etickým přesahem a mnohdy se nezdráhá moderních ožehavých témat (naposledy třeba africká chudoba). Je typický spíše kvalitním výběrem herců, námětů a způsobů jejich vyprávění, než-li nějakými zásadními režijními trademarky. Pracuje s patosem, chlapáctvím, epičnem, morálním dilematem.. a většinou je hodně předvídatelný. I když jsem byl k jeho předešlému Krvavému diamantu zbytečně krutý, výše zmíněné v něm fungovalo. V Odporu to ale drhne. Většina scén i linií nejde do hloubky, a i přesto, že mohou dojmout, na kolena je sráží nepřesvědčivost. Nefungují ani možné paralely – vztah Kaina a Ábela nebo putování ve stylu Mojžíše. Závěrečné shledání je navíc podle nejprofláknutějších hollywoodských schémat. Nejsilnější dojem tak zanechají herci, výborný Daniel Craig je odhodlaný, civilní i zranitelný zároveň, jeho rázný a pragmatický a možná herecky přesvědčivější bratr Liev Schreiber zase překypuje charismatem i dobrým srdcem. Velké téma, ale nejlepším filmem Zwicka přesto zůstává Krvavý diamant!!

Jak už to tak bývá, život nabídne leccos. Sympatická tragikomedie vypráví o jednom vykutáleném „nejlepším příteli člověka“, který prochází všemi zásadními změnami ve vztahu mladého páru novinářů. Původně bylo tohle štěně labradora oddálením potomka, záhy se stalo miláčkem všech, i když to dalo pořádně zabrat, protože „likvidátor všeho“ Marley (od Boba) se milému a poslušnému pejsku rozhodně nepodobá. Očekávaně se ale stane plnohodnotným členem téhle typicky americké famílie. Ač je newyorčan David Frankel seriálovým matadorem, filmovou jistotu prozatím postrádá (z průměru ho měla předloni vytáhnout sadistická Meryl Streep a Ďábel nosí Pradu – ale nevytáhla). Tvůrci některé linie trochu odbývají, působí rozutíkaně, jiné jsou psány tak, aby byly až moc dobře srozumitelné. Což je škoda, stejně jako fakt, že tu chybí průkazně hlubší emocionální napojení mezi Marleym a jeho páníčky!! Civilní herecká poloha svědčí jak Jennifer Aniston, tak Owenu Wilsonovi. Tihle dva s přibývajícími roky i dětmi proplouvají mezi jakž takž příjemnými dialogy, novinovým psaním dle měnících se priorit a životními pravdami, občas pobaví, občas citově vydírají. Knižní bestseller (na základě novinových sloupků) se asi musí dobře číst, film mi ale přišel spíše povrchní a uhlazený pro zámořské diváctvo!! Pod kůži se mi dostal tucet jiných, podobně laděných snímků!! Slzy jsem neronil, nebyl důvod..

Co se technické stránky týče, rozhodně nejpůsobivější ČESKÝ film posledních dvaceti let.. PLUS (válečný snímek světového formátu, celkové odhodlání tvůrců, hudební složka od držitele Zlatého glóbu, zvuk, přizpůsobivá a evropská kamera, autenticita dobových reálií, úcta ke zvolenému tématu, zajímavé detaily – mouchy či písek v ranách vojáků, Robert Nebřenský, Petr Vaněk, Martin Nahálka a zejména Michal Novotný, konec bez happy-endu), MINUS (scénář, jehož prázdnota nutí občas diváka ke zlosti, absence nosného děje, africká prostitutka, Radim Fiala, charakterizace postav). Silné *** a velká poklona!!

Tahle kinematografie mě nikdy zvlášť nefascinovala. A vlna asijské romantiky mě ze židle taktéž nezvedla. Inu, řádně propečený hamburger kdesi u stánku se taky nedá jíst denně, ale jednou za čas vás jeho vůně přivábí. A dost možná, že i zasytí. Moment to Remember je další z řady oceňovaných a divácky vděčných snímků, sic je jeho příběh prostinký. Jak jinak. Třídní rozdíly mezi tesařem a dívkou z vyšších kruhů nestojí v jejich vzájemných sympatiích, nicméně bude to choroba, která se stane jejich největší překážkou. Jak jinak. Pranýřujte mě, ale bylo to zbytečně zdlouhavé, se zbytečnými scénami, které se protáhly na ubíjejících 144 minut, průhlednými až nepřirozenými. Jak jinak. Formálně jako vždy něco navíc, potěší i korejská star Ye-jin Son. Zbytek mě mrzí. Zrovna jako těch 89%, co tu tak trčí!! Čekám odplatu.. Jak jinak.

/PRAVIDELNĚ AKTUALIZOVÁNO, SPOILERY/ Cristina, Meredith Grey, Alex, Dr. Derek Shepherd, Izzie, Addison, Dr. Burke.. Televizní ceny Emmy se opět oprávněně třesou!! Sledujeme osudy několika doktorských zelenáčů v prestižní nemocnici v Seattlu, která tvůrcům slouží zejména jako filtr k prohlubování a zamotávání jednotlivých osudů. Všichni do jednoho touží po uznání, po respektu.. Navíc jsou modelovými konstrukty namířenými přímo na divákovy emoce. Lékařské případy zde hrají až druhé housle, ty první se točí právě okolo jednotlivých hrdinů, vztahů. Grey's Anatomy jsou hodně moderním seriálem (s přesně střiženým soundtrackem - ten si udržel laťku i v dalších sériích), zručně kombinují humor, prošlapávají si svou vlastní cestu, kdy místy hodně rezignují na realističnost (s přibývajícími epizodami je to stále více patrné). Řadu motivů a tajemství nechávají dostatečně dozrát a přicházejí s nimi vždy až v tu správnou chvíli. Jedinou výtku tvoří fakt, že by mne mnohdy jen pomocí nějaké informační smyčky zajímaly osudy několika pacientů!! U podobně laděných záležitostí z lékařského prostředí jsem se navíc nikdy tak nebavil ("Spala jsi s mým nejlepším kamarádem na mých oblíbených prostěradlech.")!! Skutečně dlouho jsem se rozhodoval, ale Grey's Anatomy v mých očích sahá (v DUBNU 2007 po dvou sériích) někam pod hranici 90%!! Ale.. BŘEZEN 2008: III. série. Lesk prvních dvou sérií jakoby se vypařil. Grey´s Anatomy se nechvalně opakuje, medicínské anály už nenabízí tak zajímavé případy (spíše už ty opravdu ad absurdum) a osudy našich pěti stážistů už nejsou tak enormně poutavé – stačí si vzpomenout na dřívější osu Meredith – Derek – Addison, Burkeovo postřelení nebo Dennyho Duquetta. U jednoho dílu se královsky bavíte a (ne-lacině) dojímáte, u druhého pak místy umíráte nudou. Když děj opustí brány nemocnice, osudy se rozmělňují, některé už doslova otravují (u mě to odnáší stále stejný posera George O'Malley) a nejednoznačnost jednotlivých postav už silně zavání nevěrohodností. Například takový Alex Karev se jednou zachová jako bezpáteřní krysa, napodruhé pevně svírá dlaň malé holčičky na nemocničním lůžku a v očích nalezneme výraz, který by jí nejradši poskytnul vlastní ledvinu. Očividně tu absentují skutečně prokreslené postavy (jako třeba v Desperate Housewives) a právě bez nich je operativní plocha značně OMEZENÁ!!!!! A pak musejí přicházet divácky vděčné epizody (jako třeba nehoda trajektu, cca druhá polovina třetí série), ve kterých ale divák, co už má něco nakoukáno, musí zákonitě předpovídat děj pět minut dopředu. Takže hodnocení už nemůže být MAXIMÁLNÍ..tj. 80%.. Což je MINIMÁLNĚ škoda.. KVĚTEN 2008: IV. série. Je to jako na houpačce, závěr čtvrté série je totiž opět DOKONALÝ!! Chytrý, vtipný, dojemný i originální. Jak jsem výše avizoval, dozrávají tu nejednoznačné osudy, vrací se stará "tajemství".. Jdeme nahoru.. leccos je odpuštěno, jistá tvůrčí nejistota i absence originality jsou ty tam.. Asi mě někdo vyslyšel:-) DUBEN 2009: V. série. Nad Seattlem se objevují sněhové vločky, úchvatný soundtrack neutichá, další série je tady. A po delší pauze jsem se k našim milým medikům milerád vrátil.. Pátá série si drží nadstandard série předešlé, nenásilně vznikají nové vztahy, některé jsou postaveny před další/nové výzvy (stále depresivní Meredith & na sále chybující Derek; více je vidět Little „Lexie“ Grey a nebude v tom sama), jiné se zbytečně rozmělňují (takový Denny Duquette měl zůstat tak, jak seriál opustil, i když jeho opodstatnění přece jenom přijde - a nebude to zrovna veselé). Poodkrývají se další tajemná okénka (Alex), nechybí typický sexistický (Dr. Sloan – „Hodláte se necudně otlapkávat?“) a morbidní humor (Cristina) i nové postavy (akčními metodami opředený Dr. Owen Hunt). Sečteno, podtrženo, i v dalších dílech si Grey´s Anatomy připravuje výživnou půdu k vyvolání divácké slasti!! Jdeme nahoru.. tj. nad 90%. PS: "Autobusový hrdina" v posledním díle mě vážně dostal!! Dobrá zpráva na závěr: Šestá sezóna má za oceánem premiéru již v září 2009. LEDEN 2010: Šestá série se rozjela ve velkém stylu. Sic stále jede ve stejném tempu a kvalitě, ale milovníci předešlých sérií si na své bezpochyby přijdou. Jedna stálice nás definitivně opustila, s druhou to nevypadá o moc lépe. Navíc i na Seattle Grace dolehla ekonomická recese, přinášející škrty v rozpočtu a hlavně sdružování s konkurenční nemocnicí Mercy West. S tím přichází i nevraživost mezi novými kolegy, přetahování se o případy i o přízeň vedení. Nové tváře opět bez větších problémů zapadly a i oni přispívají k tomu, že osobní životy lékařů začnou převažovat nad těmi profesními. Řada epizod je navíc skutečně lahůdkových: vyšetřování záhadného úmrtí jako od Hitchcocka, Derekův mamutí nádor, šéfův problém s pitím, trojúhelník Owen – Cristina – Teddy, Mark Sloan chce dospět, operace tlustého muže, u kterého jakmile zkusí vstát, nevydrží pod tíhou kotník a hlavně velkolepé finále!! Klobouk dolů, i když „střelec v Seattle Grace“ už je trošičku hodně hollywoodský (SWATka je už desítky minut v budově, ale vyšinutý vdovec páchá zlo dál).. těším se jako malé děcko, co bude dál!! ŘÍJEN 2010: Jsem moc rád, že jsem při nespočtu nových kvalitních seriálů té doby (Ztraceni, Hrdinové, Útěk z vězení, Zoufalé manželky) přesedlal prakticky na jediného koně a tím vítězem jsou právě Chirurgové. Sedmá série začala s ocasem předešlého řádění vyšinutého střelce, trošku to vázne a vzpomíná tak nějak podivně (bez emocí i bez opory kvalitního scénáře), nicméně zhruba od třetího dílu se staří známí zase vrátí do spolehlivých kolejí.. a i nadále panuje spokojenost (opětovné sbližování Lexie a Marka, Shepherdův výzkum Alzheimera, Altmanové manželství, Karev a jeho boj o sto tisíc s umírající fúrií a následně s africkými dětičkami, souboj o šéfrezidenta, pár nových postav) i mírné znechucení (Cristiny manýry a úprky od chirurgie, rozezpívané epizoda při nehodě Callie).. Držíme si nadprůměr!! Na ten spolehlivě navazuje i osmá (ano, už osmá) série, která stejně jako ty předchozí nějak výrazněji nezklamává. Ti, kteří nevydrželi první dvě, tři série, tyhle řádky nemusejí vůbec číst, protože se vydali jinou cestou, než věrní čekatelé na nové díly. A podle mého udělali zatracenou chybu. Už (asi) definitivně dospělí hrdinové si uvědomují, že medicínský program končí, otevírají se jim nové možnosti a pracovní příležitosti. Dohady, kdo smlouvu prodlouží a zůstane, utne závěrečná tragická tečka, která nám vezme hned dva oblíbené hrdiny. Dokonce jedny z nejoblíbenějších. Světlé vyhlídky jsou v nedohlednu. PROSINEC 2012: Ani devátá série nemá důvod, aby byla tou poslední. Je to zásluha především herců, kteří zrají jako víno a pochopitelně scénáře. Pořád si drží neuvěřitelný drive, smysl pro vypointované dialogy, napínavé momenty i dojemné situace. Pesimistický start je ale s ohledem na ukončení předešlé série pochopitelný, jak už to tak nicméně bývá, těžko zalepitelné díry se pokusí alespoň lehce zalátat nové postavy. Samozřejmě tu máme zase několik stěžejních témat - snaha o záchranu nemocnice, úsporná opatření, vztahové třesky (Owen a Cristina, Alex Karev a Jo nebo April, Jackson a Stephanie), nakonec nákup za pět minut dvanáct ze strany samotných čerstvě nabitých milionářů a Nadace Harpera Averyho, dál pak infekce Baileyových pacientů, Greyové Alzheimer, Owenova výjimečná snaha o záchranu rodičů malého pacienta nebo blížící se dokonalá bouře. Kvalita zůstává, dojemné, vtipné i dramatické situace stále těší, o překvapení také není nouze. Finálové (dva) díly opět nabídnou nějakou tu třešničku na dortu (padat letadla nebo střílet do doktorů se nicméně nebude), tentokrát se dá sice snadněji (předvídatelněji) číst mezi řádky, scénáristé si nicméně opět pohrají s nervy diváků (porod Meredith, Aprilino váhání, výbuch autobusu, Arizonina nevěra) a je jen na nich, zda napíšou smrt pro další podstatnou postavu, protože všechny samozřejmě zajímá, jak to dopadne s mentorem celé nemocnice Richardem! Ale o tom až příště. Přesto (neuvěřitelné, čeká nás desátá série) dál platí, co by jiné seriály za takový dramatický potenciál daly?!? DUBEN 2014: Jubilejní desítka skončila!! Některé linie zajímají (Karevovo (s)hledání se s otcem, jeho volba pro novou kariéru, blížící se svatba April a překvapivý svatební výstup Averyho, šéfova rekonvalescence, víc prostoru pro nováčky a jejich osudy), jiné spíš obtěžují (Greyovo-Sheperdovic hledání rodinné harmonie, kariérní rozkol mezi Meredith a Cristinou, Mirandina „choroba“, neustálé návraty a rozchody Cristiny a Owena), přesto divák dál vyčkává na další a další díly a těší se, až se objeví jejich české titulky. Finále (ač se můžou padající letadla zdát už jako moc) překvapivě mdlé!! Jedenáctá série bude.. a někteří z nás určitě s ní!! DUBEN 2015: Jedenáctá série je za námi, kdo by to byl před lety čekal. Jenže.. její začátek mi příliš neladil, nedokázal jsem lecčemu přijít na chuť, jakoby se vytrácela energie, nápad, snaha (realisticky) zaujmout, překvapit. Pak přišlo několik skvostných momentů a celé se to zlomilo. A máme tu znovu to, co máme nejraději – klid ve vztazích hlavních postav aby divák pohledal. Zásadní přetřes samozřejmě přišel s šokem, který zejména ženskému publiku způsobil Patrick Dempsey – „Nikdy jsem si nedokázala představit, že bychom mohli říct sbohem našemu McDreamymu,“ prohlásila tvůrkyně seriálového hitu Shonda Rhimes. A nejen Amerika zůstala opařená. Jinak nás čeká několik solidních menších linií (Dr. Herman, vztah Amelie a Hunta, dítě April a Jacksona, odchod Shepherda do Washingtonu a náznak milostného románku) i mdlé závěrečné díly (Meredith a její odchod/porod, zřícení tunelu, představení nováčků, Webber a Catherine Avery), které víc než zájem, napětí nebo emoce vyvolávaly posměch na rtech. Jsme vyčerpaní, jakoby volal tým okolo Shondy Rhimes. Necháme se překvapit, nicméně to brouzdání v příbězích zralých a uvědomělých se v téhle sérii chtě nechtě vytrácelo. KVĚTEN 2016: 12. série začíná nečekaně mdlým dílem, plným povrchních sdělení a bez uvěřitelných třecích ploch. Pak je několik záblesků a připomínek, že opravdu sledujeme náš oblíbený seriál, ale není to tak nějak ono. Pátým dílem se to změní: když na večeři lékařů a rezidentů dorazí nová přítelkyně Callie, která má tak trochu dočinění se smrtí Dereka. Horké chvilky nejen pro ni. Potěší i další nová posila, která skrývá jedno tajemství (Hunt měl sestru), rezidenti nejsou úplně mdlí a nezajímaví, rozvíjí se i osudy černošské kardioložky nebo dosud tak trochu v kruhu přešlapujících Jo s Karevem. A aby toho nebylo málo, Meredith v sobě dusí stesk po Derekovi různými prostředky a Amelia ochutnala sklenku něčeho ostřejšího. A pak si taky na Meredith vyšlápne jeden pacient po záchvatu. Prostě tahle etapa dvanácté série stojí za to, ač jsem tomu po prvních dílech už moc nevěřil. Znovu se dostanou do popředí Avery s April, pak i Hunt s novou tváří série Riggsem, matka Arizona bojující proti plánu matky Callie, Stephanie a její muzikant. Závěr není nějak šokující, ale pořád fajn. ÚNOR 2017: Třináctka je tady: Karev líže, co způsobil, schytal to soukromě i pracovně, nicméně Jo odhaluje mnohá tajemství ze své minulosti, Owen pokračuje ve vztahových peripetiích, což chudák okusil v bledě modrém už s Cristinou, nakonec přeci jen nachází cestu k Riggsovi. Po pauze před desátou epizodou se bohužel dočkáme dalšího rádoby oživení (porod v ženském vězení s nezvladatelnou teenagerkou), které prostě nefunguje (stejně jako kdysi mi nesedla rozezpívaná epizoda i další), pak se leccos točí okolo vztahu Kepnerové a Jacksona, na přetřes přijde i vztah s matkou kardioložky Maggie. Tvůrci se znovu předvedli, aby na závěr dokonale zamotali kartami (zásadní zlom v životě Owena a fatální pacient Stephanie). Znovu velká pochvala. KVĚTEN 2018: 14. série ukazuje, že hlavních postav je stále víc a víc a někteří tak uždibují jen velmi málo prostoru. Přichází kromě nováčků nová postava (aby jedna ze single měla někoho do postele), která nicméně touží po nezvyklém výzkumu, který odhalí roky rostoucí nádor. A Alex znovu dostává důvěru jedné z mých oblíbenkyň. Dalo se to čekat. Navíc právě Jo začne solidně bojovat s minulostí. A celá nemocnice s hackerským útokem. Shonda Rhimes důrazně zopakuje, jakou má barvu pleti, připomeneme si také monstrkauzu MeToo, která dorazila i do nemocnice Grey-Sloan. Dočkáme se také velmi sympatického „návratu“ tria stážistů (George, Izzie a Cristina), nakonec se vzpomíná i na Dereka, na Marka Sloana. Hvězdou 14. série je pro mě nicméně Sarah Drew coby růžky vystrkující April, herecky výtečná, příběhově velmi zajímavá. Finále je nakonec o třech svatbách, uvidíme, kdo se nakonec (ne)vrátí. Některých by byla velká škoda!! DUBEN 2019: 15. série potvrzuje, co jsem psal u předchozí, a to, že hlavních postav je stále víc a víc a někteří tak uždibují jen velmi málo prostoru. Pryč je bohužel April (nejzajímavější charakter posledních sezón), Maggie se dál točí v kruhu a opětovně řeší svůj vztah s Jacksonem, což platí i pro Amelii a Owena. Navíc se k nim přidá těhotná Teddy. Nic nového pod sluncem. Miranda chce pryč z kanceláře a volí si za sebe tak trochu překvapivou náhradu. A ta to krapet víc přepískne s rozpočtem. Meredith je dlouho sama, respektive to minule nevyšlo, takže Shonda Rhimes zavelela a po někom se tým scénáristů porozhlédnul. Meredith se navíc rozhoupává k návštěvě umírajícího otce a Catherine se chystá na velký den, aby naopak mezi umírajícími už nebyla. Jo svádí velký vnitřní boj. Stážisté tentokrát skoro vůbec nestrhli. A když už jsme u týmu kolem Rhondy, zdvihá prst mnohokrát a upozorňuje třeba na nefungující systém financování operací nebo na nejrůznější postavy, které hledají svou sexuální identitu a prosí o své místo ve společnosti. Celkově chybí dravost a lehkost předchozích sérií. A těch podivných milostných vzplanutí bylo skutečně hodně. Co si budeme nalhávat, tvůrci už všechno, co mohli odvyprávět, odvyprávěli. A ne jednou!! Ukažme si na někoho, kdo ještě nebojoval o život, nepotratil, nespadl s letadlem, neboural, netopil se, nehořel nebo neměl rakovinu. Zatímco Tom (Dr. Koracick) Grega Germanna je jednoznačně nejvtipnější postavou posledních sérií, Maggie naopak aspiruje na jednu z nejotravnějších. Ellen Pompeo prodloužila smlouvu o další rok, takže neuvidíme jen očekávanou šestnáctou řadu, ale potvrzená byla i sedmnáctá. Tak se necháme překvapit. BŘEZEN 2020: 16. série potvrdila mé předchozí rozpaky a ukázala, že nemá moc kde brát. Co si budeme nalhávat, tvůrci už všechno, co mohli odvyprávět, odvyprávěli. Ta nemluví s tím, ten se vyhýbá tamtomu, ta odstrkává toho, a tak nějak to působí utahaně. Chybí něco nosnějšího. Ze zajímavých postav v posledních sériích přibyl jen kouzelný cynik Tom (Dr. Koracick) Grega Germanna, na scéně se objevuje ještě nový šéf dětské chirurgie Cormac Hayes, sympaťák, nic zásadního ale nepřinesl. Maggie a Jackson už se naštěstí netočí v kruhu, sobě i divákům ulehčili a podivný vztah ukončili. Vztah Andrewa a Meredith je také jak na houpačce, celkově nic nepřináší. Veletoče zažívá i Teddy s Owenem. Meredith se vypořádává s tím, jak (pro dobrou věc) zfalšovala dokumenty (její licence je ohrožená a bude z toho u soudu nakonec docela divadélko) a kdo všechno kvůli tomu dostal padáka. Miranda tak musí zpracovat, že pár lékařských stálic odešlo do konkurenční Pac-North, kterou zejména Karev a Webber mění z domu hrůzy v nemocnici. Nakonec ale zavelí zahořklá Catherine a ukáže svou moc. Celkově snad polovina postav se (tak trochu) sesype, hned několik je jich těhotných. A pak Karev odjíždí řešit rodinné záležitosti a přestává komunikovat. A my se rozloučíme s postavou, která s námi byla od samého začátku. A to způsobem, který rozhodně nesedne každému. Richard si uvědomuje, že jeho dny chirurga jsou možná sečteny. Nakonec je všechno jinak, čemuž se budeme věnovat v závěru série. Ta je nakonec kratší. Uzavřela ji epizoda s pořadovým číslem dvacet jedna. Čtyř dalších se nedočkáme, protože koronavirová krize dolehla i na seriálový svět. LISTOPAD 2021: Sedmnáctka. Pandemie stále neutichá ani v seriálové podobě. Amerika nad koronavirem zdaleka nevítězí a zdravotnický personál sám kolabuje pod náporem nemocných. Venku před nemocnicí se lékařům tleská, uvnitř jsou rádi, že umožní příbuzným se s pacientem alespoň rozloučit. Zase je tu moc postav a nakonec neklaplo, že by si někdo užil návrat na vrchol a jen se netočil v kruhu. Ze zajímavých postav v posledních sériích přibyl jen jízlivý Tom Koracick, nikdo víc. Hlavní linie se točí okolo Meredith, která zase leží na smrtelné posteli (ano, krapet ohraná písnička). Nicméně ty „návraty na pláži“ byly vesměs povedené a velmi milé. Druhou velkou linií jsou otázky rasové rovnosti. A zakousneme se teda pořádně. Být Afroameričanem ve Spojených státech je sakra těžké a tým okolo matky seriálu Shondy Rhimes nám to neustále podsouvá. A nejen tím, že půlka covidových pacientů není bílé pleti. Přednášek bude dost. Zhruba v polovině se budeme věnovat odchodu jedné z poměrně důležitých postav. A zase v tom měl prsty řádně hrdinský čin. Takže slzíme, vzpomínáme, bilancujeme. Holt postupně zmizely divácky přitažlivé postavy a tvůrci je „nahradili“ při vší úctě zaměnitelným Winstonem (snoubenec Maggie), Helmovou nebo párečkem gayů. A to ještě další důležité články hodlají tenhle mizerný zapáchající svět měnit k lepšímu. Hallelujah. Tohle neúnavné přesvědčování široké veřejnosti o kultovnosti něčeho, co se už pár sezon zajídá a opakuje, už mě přestalo bavit. Je správný čas na definitivní rozloučení. Bohužel.

Taste kapesníky, začínáme.. na druhou stranu, zda-li to má (i přes formu, jakou je to podáváno) pomoci byť jedinému zpřetrhanému vztahu, tak to své opodstatnění má!! Navíc lidi jsou prazvláštní tvorové, takže pár dílů bylo naprosto "úchvatných" (stále zamilovaný týpek z Kutné Hory, za kterého orodovala maminka / „Jirko, dej mi nitrák.“ - „Promiňte, maminka potřebuje lék!“ / Silvestr á la Liška a řada dalších)..