Reklama

Reklama

Traja bratia Bielski sa zapísali do dejín II. svetovej vojny ako výnimoční hrdinovia partizánskeho odboja v Bielorusku. Keď v roku 1941 nacisti vyvraždili ich rodinu a ďalších 4000 židovských obyvateľov, bratia dovtedy známi ako bitkári, buriči a rebeli utiekli do bieloruských lesov. Tam vytvorili partizánsku skupinu zloženú takmer výhradne zo Židov a postavili mestečko zvané Jeruzalem v lesoch - sídlo s nemocnicou, mlynom, pekárňou, kúpeľmi, divadlom a synagógou. Skupina bojovala s Nemcami a zároveň sa odvažovala vracať do židovských get, založených Nemcami, aby z nich oslobodzovala najväčšmi ohrozených väzňov. Keď v roku 1944 vyšli títo hrdinovia z lesov, bolo ich viac než 1200. (TV JOJ)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (738)

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Clayton Frohman, Edward Zwick .. The Bielski's never sought recognition for what they did. S trochou empatie a historické znalosti se Vám bude chtít již při úvodních filmových pasážích plakat. Edward Zwick po svém rozehrává silně dramatický a dojemný příběh „rodinné“ partyzánské skupiny, ukrývající se za časů nacistické okupace v lesích Běloruska. Rukopis tvůrce, který se patosu nevyhýbá, bude pro zasvěcené dostatečně čitelný, a pokud Vám jeho předešlé filmy sedí, nebo máte velice blízký vztah ke zmíněnému konfliktu, budete opět nadšení. Poslední třetinka se sice mírně začíná táhnout a než se zpřetrhané kruhy dají, po nutné válečné sekvenci, opět dohromady, chvíli to trvá. Však on čas v lesním úkrytu zrovna zábavný rozhodně nebyl. Naštěstí vše pojí výtečná hudba z notového sešitu mistra James Newton Howard a celkem stereotypní prostředí zase co nejpoutavěji snímá kameraman Eduardo Serra - a jde jim to výtečně. Spoleh je taktéž na herce, přesvědčiví Daniel Craig i Liev Schreiber jsou tím nejzářivějším z jinak slušné herecké party. 90%. ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Povinnost mi velí promluvit v jedné důležité věci, neboť vidím, že spousta diváků filmu doslova a do písmene naletěla, poněvadž v něm spatřuje příběh z druhé světové války, který vypráví reálné osudy odboje bratří Bielských v běloruských lesích. To ale není pravda, o ničem takovém ten film není. Ve skutečně je o Americe. Je to jen další návodný oblbovák manipulující lidmi: 1, Craig jako Mojžíš vedený Bohem není nic jiného než Bush – a stejně jako u bývalého prezidenta i u Craiga je v určitých momentech děje zpochybňována jeho velitelská úloha. 2, Antisemitismus v Odporu je pochopitelně metaforou rasismu v Americe. Ve filmu je důsledně naznačeno, že ani k Němcům se není možné chovat hrubě, a pokud se tak děje, tak jedině v případě onoho záporáka, který je u konce Craigem - jakýmsi bdícím strážcem společenské normy (nikoliv individualitu) - zastřelen. Němci totiž ve filmu zastupují americké minority, Rusové rasisty v americké společnosti a židé utlačované barevné menšiny (lze si kupř. všimnout, že Rusové proti Němcům ve filmu nebojují, naopak se v inkriminované momentě stáhnou). I proto film takřka nevěnuje Němcům pozornost a nevybírá si z jejich řad žádného výrazného padoucha. Jde o to, tolerovat minority, nikoliv je vyhladit. Závěrečné shledání obou bratrů rozhodně není happy endem v pravém slova smyslu setkání odloučených, ale apelem na rovnostářství – vyléčený kontra-revolucionář a rasista Zus Bielski se setkává se svým, k menšinám už od počátku tolerantním bratrem Craigem (při lynči dovlečeného Němce sleduje Craig s nelibostí chování neurvalé odbojářské komunity). 3, Zákaz dítěte, strach z těhotenství a hrozba následné exkomunikace z komunity je pak odkaz na interrupci, další věčné téma Ameriky. 4, Spousta záběrů na stojící dav, který přihlíží pasivně dění, to jsme pak my - takový morální kyvadlo, který za nás ale vychyluje systém. Tiší soudci americké společnosti, kterou film de facto zúžil na mikrokosmos odborářské komunity (takové konservativně smýšlející americké maloměsto), ale filmu to v rozletu v žádném případě nevadí – dostane se na lásku, drama, akci, gender i politiku. Komické je pak oslovování různých typů diváků. Ryze mužský štěk „Descartes počítá se subjektivní povahou zkušenosti“ následuje ani ne deset sekund po vyznávání lásky. 5, Problematická role intelektuála, který není schopen zatlouct hřebík, pak koresponduje se způsobem, jak se uchopuje v Americe akademismus. Na rozdíl od básnících Němců a přestylizovaných Francouzů jedou pragmatičtí Američani v ryze utilitárním módu. 6, Ten umí to a ten zas toto, jak říkával Werich s Fričem, a i v odboji se každý musí přičinit svým dílem – hodinář dává do kupy porouchané zbraně, ženy loupou brambory a studentka múzických umění (Craigova stará) se úspěšně přeorientovala na děvkaření a medicínu. Ovšem pohádkám ideologické podbarvení nikdy příliš neublížilo, vždyť sociální rovnostářství a zdůraznění cti chudoby k české pohádce odedávna patří. Jenže Odpor, pokud dobře vidím, pohádkou není. Je to výchovná příručka. Nezapomínejme, že vynález filmu byl determinován ideologickou poptávkou. Automatismus fotografického obrazu a obecně i konstrukce fotoaparátu a filmové kamery vycházejí z touhy vytvářet perspektivu, v níž by všechny potenciální anomálie byly jednou provždy napraveny. () (menej) (viac)

Reklama

Morien 

všetky recenzie používateľa

Chm. Jsem na rozpacích, jak tento film hodnotit. Začíná silně a brutálně a nezapomíná (alespoň částečně) na perspektivu nejmladšího bratra, což vždycky cením. A Daniel Craig se doopravdy snaží nějak vyjádřit a postihnout tu hlavní myšlenku různých podob hrdinství, že to může znamenat i "pouze" přežít na místo okázalých gest, a vůbec zkrátka dává najevo, že jeho postava je živoucí a že se v její hlavě odehrává i nějaký vnitřní život. A právě proto působí tak bizarně, že zbylé části filmu a hlavně konec toto vnitřní dilema totálně znehodnocují klasickou hollywoodifikací, kdy si přimýšlejí různé blbosti, dávají tam boj s tankem, který se v reálu nikdy nestal, a postavy nechávají promlouvat v plytkých a hloupě působících dialozích, které všechno shazují o několik úrovní. Liev Schreiber, jeho postava a jeho způsob herectví tohle akční vetřelcovství dokonale zosobňuje. Je až bolestné vidět, jak je vedle Craiga slabý a plochý, a jak prostě jenom chodí před kamerou z bodu A do bodu B. On a ta finální bitva mi velmi ztěžují snahu zapamatovat si z filmu raději to dobré/slibné. A ještě - překvapilo mě, že v dost scénách (respektive ve všech, kdy kdokoliv z ústřední komunity mluvil s outsidery), a to i velmi emocionálně napjatých a důležitých (jako pomsta rodičů), se mluvilo rusky. Sama sebe jsem se v tu chvíli ptala, kdy jsem naposledy viděla nějaký velkorozpočtový film, který by domorodce nechal mezi sebou mluvit domorodsky víc než jenom nějaký pozdrav na úvod před přechodem do angličtiny s přízvukem. Ale pak jsem si zase přečetla, že běloruští kritikové si stěžovali, že film vymazává běloruskou identitu svých postav, tak vlastně nevím, co si o tom myslet, kromě toho, že je to prostě takový nevyvážený, schizofrenní pokus. Určitě filmu také neprospělo, že jsem se nedávno dívala na Idi i smotri a podvědomě tak oba výtvory srovnávala, a to pro Odpor nemohlo vůbec skončit dobře. ()

Kaka 

všetky recenzie používateľa

Zwick velice překvapivě selhává tam, kde je jinde nejsilnější. Celý snímek se nese v prapodivně patetickém a klišovitém duchu a velké zklamání jsou bojové sekvence samy o sobě. Jsou poměrně nepřehledné, bez dávky syrovosti a krve. Jakožto historická rekonstrukce je film tím pádem značně nefunkční. Byl znát menší rozpočet. Kulisy a výprava celkově nejsou tak špičkové jak je na Zwicka zvykem. I přes všechno ovšem stále platí, že Edward nedokáže natočit vyloženě špatný film. Je to kluk vychytralá, protože si vždycky vybere tak zajímavou látku, kterou i když zmrší, pořád tam bude alespoň hutná dějová kostra. Odpor není vyloženě špatný, ale nikterak zajímavý a extrémně koukatelný rovněž není. ()

Phobia 

všetky recenzie používateľa

Židům se za války moc, moc, moc ubližovalo a skoro by se chtělo říct "naštěstí", protože díky tomu vzniklo a vzniká plno zajímavých děl - literárních i filmových. Některé jsou výborné, některé méně; "Odpor" řadím k těm lepším, jakkoliv má své slabiny a čtvrtou hvězdičku ode mě dostal jen za pichlavě modré oči Jamese Blonda (mimochodem, ten prý měří 180 cm, ovšem vedle Schreibera vypadal jako zahradní trpaslíček). Navzdory stopáži mi tahle verze o židovském kempování přišla zkratkovitá, krotká a nevyužitá ohledně vztahů, čekala jsem to vyhrocenější. Taky by mě zajímalo, kde pořád v lese brali prostředky ke každodennímu holení a proč ženská, co přišla s oškubanou hlavou, o několik měsíců později se stejně oškubanou hlavou odešla a nenechala si narůst vlasy? Ale to už jsou jen takové úsměvné pihy a léze, jinak nemám moc důvodů vyjadřovat ke Zwickovu počinu zásadnější odpor. 70% ()

Galéria (39)

Zaujímavosti (24)

  • Ústí hlavně německého tanku ve filmu je ve skutečnosti ústí moderních sovětských tanků jako např. T-55 a pozdějších. (šerminator)
  • Tuvia Bielski (Daniel Craig) a Zus Bielski (Liev Schreiber) použivali ve filmu nejčastěji německý samopal MP-40 zvaný tež Schmeisser ráže 9mm Parabellum. Nejslavnější německý samopal té doby. (c.tucker)
  • V scéne, kde si Zuse (Liev Schreiber) obije hlavu o strom a Tuvio (Daniel Craig) ho vezme do náručia, je na jeho hlave možné vidieť dve rany, no v ďalšom zábere má už len jednu a následne opäť dve. (Odpocivadlo)

Súvisiace novinky

Neeson a Fiennes jsou bohové

Neeson a Fiennes jsou bohové

10.04.2009

Chris Columbus svou řeckými mýty inspirovanou fantasy Percy Jackson and the Lightning Thief natlakoval zvučnými jmény. Louis Leterrier nechce s remakem Souboje titánů zůstat pozadu. Na pozadí… (viac)

Zwick, bílá velryba a kanibalismus

Zwick, bílá velryba a kanibalismus

04.03.2009

Edward Zwick je prostě smolař. Točí kvalitní filmy, které mají zároveň i značný divácký potenciál, ale přesto z různých důvodů (většinou mizerná propagace) nakonec propadnou. Krvavý diamant… (viac)

OSCARY – výsledky

OSCARY – výsledky

23.02.2009

Snad jen jednoho většího překvapení jsme se dočkali při vyhlašování Oscarů za rok 2008 v hlavních kategoriích: nejlepším hercem v hlavní roli se nestal Mickey Rourke za Wrestlera, ale Sean Penn za… (viac)

Zlaté glóby 2009

Zlaté glóby 2009

12.01.2009

Slavnostní ceremoniál vyhlášení a předávání Zlatých glóbů pořádaný Asociací hollywoodských zahraničních novinářů je za námi a na nás je, abychom si to zrekapitovali. V oblasti filmu se stal jasným… (viac)

Reklama

Reklama