Matty

Saudská Arábie, největší světový producent ropy. Spojené státy americké, největší světový spotřebitel ropy. Dvě země, které bez sebe nemohou existovat. V dobrém i ve zlém. K tématu „ropa a její důležitost pro moderní civilizaci“ lze přistupovat mnoha různými způsoby. Peter Berg dává hned úvodními titulky, maximálně zestručněnou historií vztahu dvou výše zmíněných zemí, najevo, kterou cestou se bude ubírat jeho snímek. Zcela opačnou než Syriana. Ta rovněž „pulzovala“ dialogy, ale občas mi takříkajíc utekla nit, u Království nic podobného nehrozí. Přes veškerou tvůrčí snahu o zakomponování nějaké trvanlivější myšlenky (vše nádherně shrnují poslední dvě věty) jde především o královsky přímočarou zábavu. V Arábii dojde k jistým krvavým, terorismem šmrncnutým událostem, pročež Jamie Foxx z vlastní iniciativy sestaví vyšetřovací minitým a odlétá zjistit, kdo to celé spáchal. Úplně jednoduché, bod A (exploze), bod C (odhalení viníka), krátká zastávka v bodu B (samotné vyšetřování) – nic dalšího, žádné vedlejší dějové linie, žádné flashbacky a nechronologické vyprávění. Měl jsem obavy z umělého natahování, ze spousty dialogové vaty vyplňující dobu mezi počáteční a finální akcí… zcela zbytečně. Film je od začátku do konce prudce zábavný. Částečně zásluhou Bergovy klipoidní režie, částečně zásluhou talentovaných herců (Chris Cooper by své charisma mohl prodávat na černém trhu). Scénář, lehce protkán černým humorem, nedává moc prostoru „povinným“ dialogům na témata láska, rodina, přátelství a těch pár funguje, resp. nevadí. Vše peláší vpřed rychlostí loveného zajíce. Ani jsem se nenadál a již tak dusnou atmosféru začaly prosycovat desítky, stovky, tisíce kulek. Syrová finální akční scéna zabírá dobrých dvacet minut. Na otázky po logice některých jevů v ní není místo. Dle tradice akčního filmu ona, ne nějaké politikaření, vyřeší veškeré problémy. Alespoň dočasně… . Čím dál oblíbenější epileptická kamera, navozující dokumentární styl, mi nevadila nijak markantně, ač jsem její epileptičnost vnímal více (čili byla rušivější) než ve filmech Paula Greengrasse, k němuž bývá Berg mnohými přirovnáván (a akčňáky Tonyho Scotta má zjevně také nakoukané). Nevím, jaký byl cíl Království, jestli chtělo o něčem a o čem přesně vypovídat, nést nějaké konkrétní výpovědi a odpovědi, upřímně – moc mi na tom nesejde. Sebegeniálnější hollywoodský film bude pořád jenom hollywoodským filmem, i když třeba otevřeně apelujícím na lidi u koryta, tedy u moci. To oni, ne filmy, mají moc změnit svět. Z pohledu diváka lačného ne celkem hloupé akce nedokážu tomuhle chutnému kebabu takřka nic vytknout. Snad jenom, že utekl příliš rychle a nezanechal na mé psychice žádný dlouhodobější efekt. Prostě zábava. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Lateef, k212, Vitason, Martyr, Ulrich, SeanLSD, Slavomír

Nejen v rámci nepříliš ohromující české konkurence ojedinělý počin. Dokument, který se obejde bez doplňujících titulků s daty a jmény, neboť spoléhá na divákovu obeznámenost s osobou Václava Havla a děním okolo něj. V žádném případě tedy nejde o Havlův profil pro nepoučené, leč i pro ně mohou být pohledy „do zákulisí“ velmi zábavné. I jakožto člověk, který politické dění dobrovolně (chcete-li ignorantsky) míjí, jsem celé dvě hodiny sledoval s velkým zaujetím. Co připouštím, mé nijaké mínění o Havlovi – prezidentovi zůstalo neměnné, mé mínění o Havlovi – občanovi se vyvinulo pozitivním směrem. 85% Zajímavé komentáře: Renton, pshimi, DaViD´82, flanker.27, liborek_, Mahalik, Adman, Zakk, Mischko, zapalik, Jack.Pott

A co děti, mají si kde hrát? V navozování bezvýchodné atmosféry naprosto nekompromisní horor, který činí oběti i ze svých diváků. To řezání, bodání, noření do neskutečně odporných sraček (a myslím tím opravdu neskutečně odporných) je podáváno tak sugestivně, že jsem se cítil jako přímý aktér veškerého dění. Ohrožován partou pubertálních výrostků s nulovým, nebo příliš tvrdým rodinným zázemím. Film usiluje o určitou věrohodnost také z hlediska sociologického a neopomíjí poukázat na vliv násilných snímků (Tony Montana, Bonnie a Clyde), případně na potřebu vše zaznamenat. Co není natočeno, nikdy se nestalo, z kteréhož předpokladu vychází sadisticky neuspokojivý závěr. Je špatné, že lidi jsou hovada, je dobré, že filmaři mají odvahu natáčet o tom čím dál méně příjemné filmy. Tento nelze sledovat s tím, že se vás ani trochu netýká. Bude. 85% Zajímavé komentáře: Rogue, Nick Tow

„You can suck my ectoplasmic Schwanzstücke!“ Výplody Del Torovy nevyčerpatelné imaginace nemohly z papíru uprchnout do lepšího filmu. Jejich prohánění se touhle akčně-hláškoidní šlehou bez velkých ambicí a s jedinou nezapomenutelnou scénou („Can't Smile without You“) mě až do závěru, slibujícího do budoucna mimochodem velké a smutné věci, neomrzelo. Ať vědomé či nevědomé čerpání z anime a monster filmů s sebou nese příšerky děsivé, vtipné („Nejsem dítě, jsem nádor“) i dojemné (zkáza monumentálního lesního elementála coby symbol devastované přírody). Jedním z ústředních témat je opět režisérovo oblíbené pronikání fantazijního světa do světa reálného a vnímání jednoho druhým. Kladní hrdinové jsou „zlidštěni“ mimo jiné nutností nasadit si mechanické brýle, aby mohli vidět pro běžného smrtelníka neviditelné trolly. Jde-li o nicméně o bližší poznání, je před vizuálním vjemem upřednostňován vjem hmatový, mající blíž k empirické zkušenosti (klíčový dotyk princezny a Abea). Del Toro hned na začátku spouští obrovské mechanické soukolí, aby v závěru vtipně ukázal, že jej (to soukolí) nespustil jenom metaforicky a že bychom ho (toho mexického hobita) během režírování podobných filmů vlastně vůbec neměli brát vážně. Proč taky. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, DaViD´82, salahadin, HAL, ScarPoul, C.C.Baxter

...

Různé důvody nás nutí obcházet pravdu. Někdy tak činíme pro dobro své, jindy pro dobro druhých. Lži překrývají jiné lži a vytvářejí složitě strukturovanou síť. Když se do ní jednou zamotáte… Znáte to. Paralelní lži mě nejdříve potěšily působivou atmosférou, zajímavě rozvrženými rolemi a přesvědčivými herci, aby v druhé polovině přišlo nepříjemné vystřízlivění. Ústřední motiv není dále rozpracováván příliš šikovně, scénárista naopak vrší jedno klišé za druhým a výsledek více než psychologické drama či napínavý thriller připomíná černou komedii o řešení manželské krize. Doufám, že nechtěně. Pro televizi ideál. 60%

V povzdálí sice lze sem tam zaslechnout dozvuk celorodinně vyhovující Zathury a infantilně imbecilního Vánočního skřítka, ten přerod v sebevědomého pana režiséra je přesto udivující. Iron Man má ve Favreauově (pochváleno budiž skloňování) režii všechny náležitosti letního blockbusteru a skvělé herce navíc. Downey Jr. srší šarmem i vtípky a přitom si za vydatné pomoci úžasně milé Gwyneth Paltrow předehřívá půdu pro roli Hugha Heffnera. Zákeřná lysina Jeffa Bridgese před jejich flirtováním trochu ztrácí na lesku, ale proč se zaobírat padouchem, jehož osud je stejně jasně daný. Ještě víc než u barevně spřízněného Hellboye je u Iron Mana sázeno na charisma hlavního hrdiny, který v pohodně nějaké to pokračování dvě utáhne. Nadstandardně vysokou úrovní oslňují speciální efekty. Stejně jako celý film, a na rozdíl od takového Speed Racera, nehledají nové horizonty, jenom dosahují dokonalosti v překračování těch starých. 80% Zajímavé komentáře: Douglas, Adrian, kiddo, tron, genetique, Vitason, Mertax, MegatroN, Macik

Peter Sellers v amoku likviduje hračky svého syna; Peter Sellers opouští manželku; Peter Sellers souloží s Britt Eklandovou… chtěli byste nějaký souvislý děj, nepospojovaný pouze osobou výtečně hrajícího Geoffreye Rushe, jenž přejímá také roli vypravěče a umocňuje tím všudypřítomný chaos? Zapomeňte. Tenhle pokus postihnout osobu Petera Sellerse zvnějšku i zvnitřku selhává na plné čáře. Některé scény jsou moc pěkně vizuálně řešené a dokázal bych si v jejich stylu představit nějakou dvacetiminutovou hříčku o člověku bez vlastního charakteru, jenže v kontextu celého díla nefungují. V kontextu díla nefunguje nic. Existuje samozřejmě i možnost, že Sellers tvůrcům posloužil pouze coby záminka k natočení mnohovrstevnatého alegorického díla o lidských tvářích a přetvářce… Stejně by ovšem šlo o film zmatený a nezajímavý. Ač by pak bylo zjevnější, proč Sophia Loren vůbec nevypadá jako Sophia Loren a Stanley Kubrick jako Stanley Kubrick. 40% Zajímavé komentáře: Gemini, Oskar, tron, Vronsky

Nesnesitelná krutost.

Třikrát destilované Město bohů, žádná komedie.