verbal

Vyučený artový hysterik Garland vytáhl z krabice polomrtvou prašivou Schrödingerovu kočku a vykrmil ji Uranem 235. Načež nade vši pochybnost zjistil, že by to štěpení stejně nerozchodila, čili byla jednoznačně v superpozici mršiny už v momentě, kdy ji ten singulární kokot začal cpát tím obohaceným Whiskasem. Tímto jednoznačně prokázal, že Plancek byl jen termodyslektický nedouk a ve skutečnosti je základní kvantovou veličinou tak zvaná Garlandova konstanta, definující poměr mezi hybností pravé ruky a vlnovou délkou egokokotismu. Vyjádřeno vzorcem g = λda / Ψcho * πčus, to celé na druhou. Dozajista opojen tímto nebývalým legovědeckým úspěchem, opět uplácal silou celé své odbornosti v katechismu a historii patlalů přiblblý, kvantově religiózní popkornový pseudoblábol pro převzdělané instáčové přikyvovače a následovače o tom, co by se mohlo přihodit, kdyby se traumatizovaný Ježíš stal ředitelem Intelu. A v jeho dualitě se zacyklil natolik, až zapomněl, že má vakuum nejen v hlavě, ale také ve stěnách svého sajbrbaráku. No dobře, je to jakože sci-fi, takže si ten kvantový klerik muže cucat z prstu sebevětší pičoviny. Nicméně i sci-fi se dá udělat poutavě a zábavně, a ne tak, že z osmi hodin hrací doby dvě čumíte na zlatou kostku, která světélkuje a dělá vžuuum, další tři na vykuleného, do blba hledícího mastňáka, pronášejícího přehluboké, transcendentálně narkomanské bonbonmoty typu „Determinismus je divný, ale také krásný. Když vlastníš všechna data, vlastníš podstatu dat.“, dvě hodiny na televizi s dojebanou anténou, vysílající zrnící Golgotu, a pouhou hodinu je to jakože ten napínač, kdy mastňák unyle podusí slizkého Rusáka a dva nesympatické ťamany, protože mu brání v křesťansko – demagogické derelativizaci jeho antikoncepčního selhání. Při té prudě se mi celý čas honila hlavou dnes již klasická wykydpedická simplifikace objasnění Teorie relativity zedníkům, uklízečkám, řidičům hovnocuců a obráběčům kovů, kterou se Aleks při své tolik sofistikované tvorbě nepochybně bezvýhradně řídí: „Představ si, že mi strčíš nos do prdele. Já mám nos v prdeli, ty máš nos v prdeli. Kdo z nás je na tom relativně lépe?“ V jiné realitě, kde jsem přitroublý náctiletý pičus nebo nudofil s hornickým učňákem, teď možná nadšeně jásám nad nebývalou hloubkou a zábavností té megachitré fizikálňý kosmologyje a blaženě si mnu urychlovač částic. Ovšem v téhle to dokonale otráven posílám do černé díry. Tedy vlastně do piče, aby náhodou nedošlo k nějaké interdimenzionální diferenci, zhroucení kvantové vlny a nežádoucí transpozici identit.

Jdi a unuď se ryloudyt – Haličská edice o trampotách iritujícího vesnického židomongoloida s komunikační poruchou na válečném polsko - ukrajinském pomezí, kterého v jednom kuse někdo týrá, bije a snaží se ho zabít, píchaj ho pederasti a znásilňují degenerované vidlácké nymfomanky, ať se vrtne kamkoliv, je úmornou Marhoulovou plagiátorskou masturbací obrazem a urputnou snahou o holokostního Vláčila. No moc se nepovedlo. Což je docela škoda, protože po řemeslné stránce tomu opravdu není co vytknout a některé obrazy jsou vskutku atmosférické, uhrančivé až sugestivní. Mít tak v zádech dramaturga, a především soudného nůžkaře, který by to tříhodinové černobílé honění zkrátil o balastní cancy, sáhodlouhé sebelaskací záběry haličského venkova a strnulých čumilů do blba tak na humánních 90 až 100 minut, mohla to být docela pecka. A nechápu motivaci těch pár profláklých držek, co si do toho 1000 a více kilometrů přiletěly zaštěkat. Štellan se s kameným xichtem projde minutu po kolejích a vystřelí z pušky, Bery Pepř posedí dvě minuty na stromě a vystřelí z pušky, Kajtl předvede dohromady deset vět s přízvukem, frázováním a dickcí ukrajinského retarda, který se hluchému Polákovi snaží vysvětlit cestu do Lvova, a zaplaťsatan, že ten částečný fulftrontál Pitky Čvančarové netrval příliš dlouho. I tak to byl nejhrůznější a nejbrutálnější moment z celého toho martýria. O veskrze závadné předloze pšonkovského patologického narcise, sedmilháře a demagoga raději pomlčím, dosud se mi skoro povedlo neříct jediné sprosté slovo, kurva. Prostě krásně natočený rohypnolizující řiťobol, místy směle soupeřící s dvouhodinovým okopáváním brambor na jeden záběr v Satanském tangu.

Sa máte, maďarskí bratia. Vaša sviňa už je takmer v klobásach, na tu našu, u vás vyžratú, sa ešte len varí voda. Aj u nás vieme, že tento Arpád Huňády je bulvárne hovado a tendenčne manipuluje fucktami, no na každom šprochu ... Čiže aj pres tu čisto náhodnú podobu Kočnera a Fica, fiktívnu krajinku kdesi medzi Žilinou a Segedínom a lopatistický prstovýcic z veľmi pravdepodobných chýr ide o filmík pekne nakrútený, kulantne zahraný, primerane bulvárne zábavný a pri porovnaniu s našimi pomermi aj ľahko uveriteľný. Po niečom takom by naša sviňa iba na mesiac zmizla z očí, kým by sa to neupokojilo, a potom vyliezla s tým, že ide len o štvavú kampaň a že nikdy neodstúpi, nech sú dôkazy akokoľvek presvedčivé, a aj keď ho 300 000 ľudí pravidelne posiela na demonštráciách do piče. A tak tu zatiaľ len vrúcne dúfame, že naša voda bude čoskoro tiež dostatočne horúca na sparenie ďalšej maďarskej svine. Zo srdca vám prajem, nech je ta vaša nová sviňa menej nenažratá než ta predchádzajúca, a čo najmenej fiktívnych filmov podľa neskutočných udalostí. Ale nabudúce si ten export zmrdov radšej vopchajte do riti, nech ostanú pod Tatrami a honia si tam motýle.

Partička suchopárnejch, megatrapnejch a mnohdy i mentálně zavostalejch Pražáků dvě hodiny rozebírá a skládá trabanta nebo ho tahá z písku a vody. Jindy vtipný pšontek se objevil i ztratil na čínsko ruských hranicích a zábavný maďarský motorkář si tentoraz na cestu pribalil málo žinčice. Kouzlo v prdeli, cestopis v prdeli a s tolik svěží Jižní Amerikou to má společný akorát ten Sachsenringer. Přiblblé ždímání dávno suchého hadru za každou cenu. Nejvyšší čas sešrotovat bakelit a vrátit se ke svý Máně do Přibáně, Dane.

„Vidíš měsíc, Danieli?“ „Vidím piču, ISIS mi dal voucher do sklepního apartmá.“ Vydat se dobrovolně bez Alláha v zádech fotit do válečné zóny kontrolované nejvypatlanějšími a nejzmrdštějšími hadrovými hlavami světa, jejichž nejoblíbenější kratochvílí jsou sériové dekapitace nevěřících psů na Tytrubku, to jeden musí být regulérní psychopat, mentální zaostalec nebo senzace, slávy a penězchtivá hyena s kompulzivní touhou vyhrát World press photo či Pulitzera. Myslím si, že nejčastější pohnutkou těchto dementů je c), a tak se „bezhlavě“ vrhají do hnízda Alláhových lovců lebek, zcela jebajíc na to, že následným výpalným přispějí Džihádistovi Džonovi na zbrusu novou kudlu či pár tun Semtexu do sebevražedných vestiček a terminálně zruinují celou svou rodinu, případně ji následným ořezem terminálně zarmoutí. Načež vás mediálně nakrmí močopudnou píár fňukhistorkou, že jim v hloubi duše nešlo o nic jiného, než urputně informovat svět o utrpení sýrů v Sýrii. Na což ovšem svět vesměs z vysoka jebe. Čili něco jako dobrovolně skočit natřený sardelovou pastou mezi hladové aligátory, protože jste zcela nesobecky strašně chtěli zdokumentovat utrpení bažinných rybek. Ale co, film je to pěkný, takový barevný, slušně zdramatizovaný, plný rozkokošných islamistů a vyvolává zadostiučiňující pocity typu „Dobře ti tak, kokote!“ Tenhle dánský psychotický chcípák to se štěstím odskákal „jen“ lekcemi džihádistického tanga a finanční devastací svých příbuzných, takoví Sotloff s Foleyem pro svých 15 minut slávy zcela ztratili hlavu. Budiž to ostatním dementům mementem.

Kokakolou a sdruženými barvami Benettonu poháněná sluníčkářská sci-fi báchorka o tom, jak altruistický žid s ještě altruističtějším islamistou Korán v Tóře dokonale integrují a asimilují nepřizpůsobivé čokopřistěhovalce a kriminální bílé socky v péči o importované i tuzemské mentály. Tolik ke komediálnímu podtextu. Jinak hovno lidský příběh! Jen laciné a tendenční podprahové zneužívání chudáků retardérů k vytváření iluze velké šťastné rodiny ve vzkvétajícím Senegalském chalifátu, jehož pravdoláskařští obyvatelé svou nezištnou filantropií svorně přetvoří i ten fuj fuj zkostnatělý systém, bránící jim v harmonickém multikulti soužití a přemotivované péči o slabé, postižené, vdovy a sirotky, ať už o to stojí, nebo ne. Na analogických pičovinách si naposledy nabili držky Marx s Englsem a skončilo to Severní Koreou. A přitom se to klidně dalo natočit jen jako opravdu lidské a dojemné sociální lkaní, a ne jako globalizační demagogické svinstvo. Stačilo jen co 10 minut nepodtrhávat „já jsem žid“, „já jsem mohamedán“, „já jsem civilizačně neasimilovatelný Kunta Kinte“ a všichni jsme náhle ukrutně uvědomělí nejlepší kámoši, co tahají za všech okolností za jeden provaz, když přijde na autisty a downy a vůbec na cokoliv. Takhle to vypadá jako například děsně seriózní film na objednávku Chasidsko – hizballahské unie o sjednocení Izraele a Saudské Arábie v jeden stát za ryze altruistickým účelem bezprecedentní péče o bílo hnědé kvadruplegiky, asijské vozíčkáře a cigánské děti s leukémií. Nicméně i tak u toho armáda kvocienrně omezených maloměstských hospodyněk a přecitlivěných bukanýrů zase zjevně úspěšně napařila žehličky.

Mít Patryk scénáristické a režisérské IQ třeba takového Pasikowskiego, který mu svým jediným Pitbulem dominantně ošukal a levou zadní pochcal všechny jeho dosavadní Pitbuly, byl by absolutní špička. Takhle to místy vypadá, jako by při psaní i natáčení poměrně poutavých námětů s dobře napsanými pitoreskními figurkami Rzeczi pospolitej pravidelně přebíral kontrolu nějaký vypatlaný bulvární skinhead a pičoidními olmerovinami schválně kurvil celkový dojem z filmu. Ale nevadí. Těch pár slabších momentů, co nápadně připomínají poštěvák Ornely Štikové, jakož i fuckt, že Patryk zjevně nakupoval u Finčra, jsou vyváženy solidně vypointovanou, výborně zahranou a nevídaně makabrózní wroclawskou řezničinou, jaká by neudělala ostudu ani na Festivalu otrlého čuráka. Tahle Šestka rozhodně patří k vrcholům evropské sériově vražedné produkce, přičemž přecitlivělí gejové a močopudně založené hospodyňky by před jízdou měli užít Kinedril. Nebo se na to radši úplně vysrat a držet se nadále korejských romantických komedií.

Homotór, který si nehereckou mimickou polohu plazícího se zraněného vojáka zase vyložil jako „tvař se jako při honění“, se vydal extrahovat hnusného malého cigoše. Přitom úplně sám kompletně vyhladil celou bangladéšskou armádu, a kdyby mu to řádění nezatrhli, počítám, že by následující týden v pohodě obsadil i Laos a Barmu. Samozřejmě si našel uprostřed toho anihilačního chaosu i čas na půl hoďky se zastavit, za zvuků molového piána si zaplakat nad rodinnými hovnotami a prkenně uvědoměle zapokyvovat hlavou nad sadou existenciálních cigánských mouder, jako například „V řece se, more, neutopiš, když ten čornuty kanalovy poklop hned pustiš!“. A je z toho moc hezky natočený, za vlasy přitažený, přiblblý, nenápaditý a megavážně se beroucí kýčovitý patetický pičoid pro funoušky Assvenžrů a třináctky s rychlými prsty, který nezachránila ani kulantní akce, ani ta perská kočička s raketometem. Ale jako útok Netflusu na pandžábský debiltrh se to pravděpodobně ujme a ve dvojce už budou i nějaké ty harekrišna tanečky.

Džakuzi starého pedofila Romči mají už dost zarezlé trysky. Okázalý naleštěný smalt a strojově přesné tvary nevynahradí absenci pořádně natlakovaného vířivého proudu, a tak máte pocit, jako byste s procítěným výrazem vlezli do honosné luxusní vany, do které si ale musíte prdět, abyste se vůbec dočkali nějakých bublin. Dramatik pošel stářím a ten zbylý senil navíc místy stříhá jako krejčí s alzheimerem. S Cvajfusem a armádním kokotismem se toho tedy dalo navyvádět daleko víc, svižněji, zábavněji a bez rohypnolu.

Verbální distanc: Nikdy nic nehodnotím po prvním dílu. Jinde se zde však zatím vystříkat nelze, tudíž mé výsledné hodnocení koresponduje výhradně s komplexní proudovou a video činností těch Tytrubkových mrdek! Za veškerou dosavadní snahu by měla Čuba rozhodně dostat horníka roku! Těžba v koronténě je dost napyču, ale zatímco ostatní kašpaři kňučí, jak jim ta maďarská hrabivá kunda pozavírala maringotky, oni teď chcípají hlady a jakákoliv pomoc je dostupná pouze Za orálek, podařilo se tetě Bertě, aniž by musela kouřit čuráky, z dostupného potenciálu vydolovat téměř fenomén a skvělou chytlavou virózu, která se šíří rychleji než korona ve starobinci. Rozhodně zasloužená sklizeň osiva Třech tygrů a navíc nezatížená cenzurou či ziskuchtivostí veřejnoprávních i soukromolopatistických žump. Bravo! Ale co si budem. Bez geniálního rypadla Kozup 2.0, schopného i s koulema ve svěráku bleskurychle, bez zadrhnutí a naprosto přesvědčivě zaimprovizovat třeba i předsedu představenstva OKD v jiném stavu, by veškerá snaha rozhodně nebyla až tolik koksovatelná. Tuš doufam, že po tym všeckim fuckt nezpychněš, cype, jaxi slibil Vlastě, a zustaněš tym fajňutkim skromnym kokotem, bo tak Tě maju mazlyčci radi! Všichni jedete bomby, taxe snažte nevyhořet nebo nedělat tumory za každou cenu! P.S. Vynikající a nápaditá práce, Aleberte. Ale dost nechápu, proč nejedete dál sami, když na to zjevně máte, necháváte se sdírat ze Skórki, dovolíte na Vašem úspěchu parazitovat i Trapánkovi a linkujete to s dost ubohou Lajnou. Tedy vlastně chápu, ale už je to trochu kurvení se. P.S. 2: Výborný didaktický tah, Dane! Už umím úplně sám jezdit eMHáDéčkem i bez toho chlupatého cigoše.