Reklama

Reklama

Choď a pozeraj sa

  • Československo Jdi a dívej se (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer 2

Recenzie (483)

kinej 

všetky recenzie používateľa

Jdi a dívej se je jeden z nejdepresivnějších, ne-li vůbec nejdepresivnější film, který jsem kdy viděl. Od začátku se filmem rozlézá bezmoc, ale v posledních cca 50 minutách již vidíme něco, co snad lze nazvat peklem na zemi, či absolutním rozkladem lidskosti. Účinek je brutální. Podobný zážitek jsem měl při sledování jednoho z triptychů Hieronyma Bosche. Obrovská koncentrace hemžícíh se detailů plných hnusu.Takový jsou obrazy Bosche a takové jsou i záběry tohoto filmu, jimž nechybí místy až absurdní rozměr. Tak působivé dílo jsem již dlouho neviděl a myslím, že na tento film do smrti nezapomenu. Řekl bych, že největší zásluhu na působivosti tohoto díla má asi kameraman. Tím, že svou kamerou často své postavy doslova pronásleduje, navozuje pocit neodbytné hrůzy. Ale dobrou práci odvedli všichni. Režie, produkce, herci, úzkostná zvuková kulisa, to vše zaleze pod kůži a zůstane pachuť a znechucení. Takovéto filmy jsou třeba. ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Na některé věci slova nestačí, někdy je mnohem výmluvnější to, co vidíme. V tomto filmu toho uvidíte dost, víc než byste vidět chtěli a nakonec ztratíte řeč, zcela oněmíte. Viděné hrůzy se vám vepíšou do tváře, sice ne tak výrazně jako šestnáctiletému Fljorovi, avšak vepíšou, budou tam a vy ztratíte chuť k jakékoliv činnosti. Vaše duše se neoctne ve stavu naprosté lhostejnosti k viděnému, naopak budete moc dobře vědět, co to znamená nenávist. Během sledování jsem měl i tendence zcela zavrhnout používání německého jazyka, ale člověk by měl hledět spíše do budoucnosti. Pro připomenutí minulosti jsou filmy jako Jdi a dívej se dostačující. 95% ()

Reklama

Niktorius 

všetky recenzie používateľa

Jdi a dívej se, člověče. Pohleď na všechny ty hrůzy a zvěrstva, co do tak již docela neklidného Běloruska přítáhly spolu s německou armádou. Jdi, dívej se a nedýchej.... Idi i smotri rozhodně v mých očích nesplňuje kritéria 'sovětské Apokalypsy' , což je podtitul, který bývá snímku často přiřazován. Pro našince je putování čtrnáctiletého Fljory fašisty sužovanou zemí zajímavé už svým netypickým režijním pojetím - ony už ty časté vycentrované záběry herců hledících zpříma do kamery vypadají velmi neobvykle. Stejně jako nevšedností, se však film vyznačuje překvapivou obsahovou prostotou. Celý syžet je založený na sledu drastických scén, kterých je Fjlora buď přímým aktérem nebo plní plní pouze funkcí fakticky i emočně nezúčastněného přihlížejícího a středem zájmu se tak stává konkrétní nemilá událost. S tímto je úzce spojen i synkretický přístup k divákovi, kdy určité události vímáme jakoby přímo Fljorovými smysly a jindy na vykreslené dění pohlížíme s chladným odstupem statické kamery. Elem Klimov ani náznakem nesáhl po patetičnosti a nenechal svůj film prorůst podhoubím komunistické ideologie, soustředil se jen a pouze na zachycení utrpení a tragédie lidských životů, což se mu podařilo s obdivuhodnou působivostí. V tomto jsou režisérovi největší oporou herci, schopní vyloudit ty nejstrhanější a nejexpresivnější grimasy, jaké si vůbec lze představit. Průser nastává ve chvíli kdy se chceme pídit po nějakých hlubších význámech, kdy chceme objevit nějakou myšlenkovou hodnotu, která se ve filmu (ne)skrývá. Inu zatímco Coppolova Apokalypsa představuje nepřebernou studnici závažných myšlenek a její ideová základna zůstává a zůstane stále stejně bytelná napříč časem, Jdi a dívej se "jen" působivým způsobem zachycuje odstrašující události a roztřesenou náladu konkrétní historické doby. ()

Ampi 

všetky recenzie používateľa

Pokud chcete vidět krutosti války na území Sovětského svazu, konkretně Běloruska, mohu Jdi a dívej se doporučit. Pokud nechcete mít noční můry, tak ne. Pokud chcete vidět kvalitní film, tak ano. Pokud trpíte rusofobii a sovětofobii, tak ne. Pokud fandíte Němcům v druhé světové válce aneb velké vlastenecké válce, tak ne. I když poslední dva názory pod pojmem tohoto filmu můžete změnit. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Jdi a dívej se byl snímek uváděný u nás kdysi v rámci měsíce československo-sovětského přátelství, což byla diplomatická nálepka pro pytel ideologických sraček a nekonzumovatelných pitomostí, které bylo nutné přetrpět při povinné návštěvě kina, kam nahnali středoškolské studenty jejich učitelé. Bylo to moje první filmové setkání se sovětskou perestrojkou, válečný film, který popíral všechny dosavadní představy o sovětské filmové tvorbě. Už od prvního panoramatického záběru a pochmurného zvuku leteckého motoru jsem cítil, že tohle je jednoduše jiná liga. Mimořádně emotivní válečný film snímaný z pohledu hlavního hrdiny, ještě nedospělého výrostka, který chce vstoupit do řad partyzánské jednotky a přežije zmasakrování obyvatel dvou běloruských osad. Ve scéně, kde hrdina přežije bombardování, přijde dočasně o sluch a v ten moment ani divák neslyší okolní střelbu a hluk výbuchů. Hrůza je nekašírovaná a násilí je silně naturalistické. Je to jednoduše válečný film natáčený z pohledu obětí, ne z pohledu filmaře nebo vojenského historika. Je mimochodem natočený podle skutečných událostí, které se odehrávaly při vyčišťovacích operacích německých jednodek a lotyšských přepadových komand v severním Bělorusku. Celkem při této genocidě zemřelo na dva miliony lidí. Scény vyhlazení obyvatel vesnice nahnaných do velké stodoly tehdy obletěly celý filmový svět a režisér Klimov se stal celosvětově respektovanou filmařskou osobností. Pracoval skvěle s filmovým celkem, polocelkem i detailem, takže i s delším časovým odstupem si dokonale vybavuji řadu scén, zejména Fljorovo nocování vedle umírající krávy zasažené kulometnou dávkou. Záběr na oko umírajícího zvířete považuji za jeden z vrcholů mých dosavadních filmových zážitků. Závěrečná scéna, kde hrdina střílí do obrázku Hitlera pohozeného na zablácené cestě, a pohled do jeho očí je jeden z nejemotivnějších a nejdojemnějších zážitků, které mi kdy sledování filmu přineslo. Celkový dojem: 100 %. ()

Galéria (50)

Zaujímavosti (32)

  • Alexej Kravčenko šel s kamarádem jen tak na konkurs do Mosfilmu. Vůbec sám nečekal, že si ho vyberou do filmu. (Monco)
  • Ve filmu se střílelo ostrými náboji. Alexej Kravčenko říká, že mu kulky lítaly několik centimetrů nad hlavou. (Poker_Face)
  • Natáčanie prebiehalo chronologicky na viacerých miestach vo vtedajšom Sovietskom zväze. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama