Marcos22

Povedené zakončení jednoho z nejstylovějších Simpsonovských dílů, vzdávající hold legendárnímu Fargu, ve kterém dostaneme strhující akční podívanou a rozuzlení celého příběhu. 👌 (08.03.2022)

Emocemi napěchovaná dětská romance, vyprávěná originálně z pohledu obou hlavních protagonistů. To dodává divákovi jedinečnou možnost nahlédnout do mysli jedenáctileté Juli (Madeline Carroll) a stejně starému Brycovi (Callan McAuliffe), jak se vypořádávají s identickými životními situacemi, které je spojují, a zároveň rozdělují. Má mě rád, nemá mě rád je velmi lidským filmem, který má v divákovi vyvolat vzpomínky na jejich první lásku, a to se mu daří. Vyjma toho zde zachází hlouběji do duší jednotlivých postav a snaží se pracovat s možnými příčinami jejich chování. Snímek o tom, že spoustě obtíží bychom se dokázali vyvarovat, kdybychom se nebáli vyjádřit svůj názor a malinko vystoupili ze své komfortní zóny. Takhle dojatý jsem nebyl snad u žádného jiného filmu. Palec nahoru. Pět hvězd. 👌 (16.03.2022)

WOW! První celovečerák Aleema Khana ve 36 letech a hned taková pecka! Aleem natočil abnormálně silné a neskonale upřímné vztahové drama, které rozloží diváka po emocionální rovině na prvočinitele. Minimalisticky a komorně laděný příběh Vás zasáhne do srdce hned ve svých prvních minutách a už nepustí. Celý snímek stojí pouze na třech postavách, kdy Joanne Scanlan v roli Mary podává jeden z nejlepších ženských výkonů v historii kinematografie. Každý jeden záběr na ní je přirozený, uvěřitelný a všeříkající. V momentě, kdy se přistihnete, jak hltáte každou jednu její grimasu, nemůžete absolutně pochybovat o tom, že právě sledujete výjimečný herecký počin. Její výkon podtrhuje velmi kvalitní scénář, který se zabývá třemi hlavními tématy - problematikou osamělosti, problematikou rodičovství a problematikou coming outu. To vše je zasazeno do velmi srdceryvného životního vyprávění, v němž si divák uvědomí, že když Vás život srazí k zemi, je nutné vstát, znovu, znovu a znovu. Epilog lásky mě zasáhl tak jako málokterý film, což ho katapultuje do mé TOP5 všech dob. Velké doporučení všem, nebudete litovat. 💯 (12.03.2022)

Film, pojednávající o strastech války, o problematice uprchlictví, a aby toho nebylo na jeden snímek málo, tak i o obavách z coming outu. To vše činí prostřednictvím vizuálně unikátního a podmanivého způsobu prezentace. Režisér Jonas Poher Rasmussen vypráví příběh pomocí kombinace několika různých technik animace, které vhodně prokládá dobovými archivními záběry ve stylu dokumentárních filmů. K tématům aktuálně rezonujících ve společnosti přistupuje velmi citlivě a se vší vážností. S postavami pracuje velmi empaticky, díky čemuž se mohou diváci s postavami snáze identifikovat a mít zážitek umocněn. Rasmussenův animovaný dokument Utéct je brilantní napínavou podívanou, ve které si celý snímek přejete jediné, aby vše dopadlo dobře, tak jako například u Affleckova Arga či Gallenbergerovi Kolonie. Jeden z nejlepších filmů roku 2021 a první na tři Oscary nominovaný animovaný film. Pět hvězd. 👌 (14.03.2022)

Svěrákova pocta legendárnímu Philippe de Brocovi a jeho Muži z Acapulca. Nejsofistikovanější a nejodvážnější dílo Jana Svěráka, ve kterém divákovi prezentuje prostřednictvím postavy svého otce myšlenkový chaos kreativně smýšlejících jedinců, mezi něž se mimo jiné také směle řadím. Tuto myšlenkovou změť zobrazuje s naprostou přesností, a pakliže bych měl někomu vysvětlit co mi v životě neustále proudí hlavou, pak bych ho odkázal právě na tento film. Svěrákovi se daří transformovat na plátno své myšlenky v plné síle, naprosto explicitně a velmi přímočaře, což je s ohledem na složitost látky přímo dechberoucí. Betlémské světlo je pro mě větším zážitkem, než byl v minulém roce Zátopek. Odvážně se ho dovolím zařadit po bok Pelíšků a Vlastníků, které jsou pro mě vrcholem české komediální tvorby, a které si s chutí pouštím opakovaně. Jedinou výtku mám k použité zvukové stopě, která mi evokovala levnou televizní produkci, to však nemění nic na pětihvězdičkovém bodovém ohodnocení. 👌 (14.03.2022)

Simone Godano nám servíruje totálně ujetou a pořádně zábavnou kulinářskou vztahovou dramedy, ve které hraje prim ta nejrozmanitější sebranka psychicky narušených jedinců. Šéfkuchař s obsedantně kompulzivní poruchou spojenou s Touretteovým syndromem, vedoucí jako chronická lhářka s pyromanskými sklony, servírka trpící koprolálií a promotér s Capgrasovým syndromem. To je jen zlomek osob, které Vám ve filmu Marilyn má černé oči přilnou k srdci. Tahle ztřeštěná jízda nemá žádné hranice. A co víc, zabývá se postupným prohlubováním linek hlavních postav, kdy si nesebevědomé postavy postupně vybudují vzájemnou důvěru a mohou se svěřit se svým traumaty a tajemstvími. Tento mnohovrstevnatý příběh je ódou na lidský život. V porovnání s identicky laděným oscarovým nominantem Drajv maj kár je film dynamičtější, zábavnější a citově vřelejší. Upřímnost, radost a láska z něj přímo sálají. To vše je podpořeno sofistikovaným humorem, velmi dobrou kamerou a podmanivou hudební složkou. Po Neviditelné niti jde krátce po sobě o druhou velmi povedenou italskou dramedy. 👍 (15.03.2022)

Steven Soderberg se ve svém nejnovějším počinu KIMI věnuje hned třem základním tématům. Prvním z nich, který divák odhalí hned v úvodních minutách, je problematika agorafobie. Tedy úzkostného stavu, při níž má tímto postižená osoba chorobný strach opustit svůj domov a pobývat na veřejném prostranství. Psychickému rozpoložení jedince navíc nepřidávají ani souvislosti spojené s covidovou situací. Existuje nějaká hranice toho, kdy už se člověk trpící touto poruchou vydá mimo "bezpečí" svého domova? Dalším významným tématem je zamyšlení se nad přínosem virtuálních asistentů v běžném životě (Siri pro Apple, Alexa pro Amazon či Google asistenta od stejnojmenné značky). Právě z nich vychází samotné jméno snímku KIMI. Tito asistenti by nám měli život ulehčovat, ale je tomu skutečně tak? Třetím a na virtuální asistenty úzce navazujícím tématem jsou hrozby, plynoucí ze svolení nakládat s vašimi osobními daty. Neposkytují lidé firmám typu Google, Facebook, Apple ad. příliš mnoho osobních informací, které mohou být ve finále zneužity proti nim samotným? Právě docílení zamyšlení se nad těmito tématy jsou hlavním účelem KIMI. To činí prostřednictvím velmi přímočarého thrilleru, který připomíná takovou soft variaci na Muži, kteří nenávidí ženy, jen s tím rozdílem, že záporáci jsou zde totální paka. Ne nadarmo se nám zde vyskytuje „easter egg“ v podobě herce Devina Ratraye, celosvětově známého ze snímku Sám doma, ve kterém hrál bratra Kevina Buzze. Sám zde právě pod jménem svého bratra vystupuje "). To má symbolizovat jakousi paralelu k totálně neschopným zločincům ze zmíněného Sám doma, kteří zde vyvolávají onen komický feeling, a to zde paradoxně bere snímku v samotném závěru těžce nasbírané body. I přes vyloženě nepovedený konec si snímek KIMI zaslouží za svůj myšlenkový přesah tříhvězdičkové bodové ohodnocení. 🙂 (14.03.2022)

Shawn Levy ztvárnil do filmové podoby velmi strohý sci-fi příběh, natočený ve stylu jeho předchozího projektu Free Guy, ve kterém závěrečný interpersonální přesah zcela zastiňuje jeho béčkový sci-fi obsah. V konečném vyznění je Projekt Adam víc než cokoli jiného filmem o lásce, o rodině, a jejich důležitosti v našich životech. Levy svým snímkem zároveň cílí na lidské uvědomění, že je snazší být v našich životech naštvaný než smutný, a mnohdy tak vytěsňujeme krásné vzpomínky, které by v nás onen smutek vyvolaly. A právě zde nacházím největší kámen úrazu celého filmu. Neví, čím chce pořádně být. Chvíli je dobrodružnou akční sci-fi podívanou, chvíli rodinným dramatem, chvíli klišoidní komedií. Těmito neustálými změnami žánru snímek trpí a v žádném z nich ve finále nevyniká. Tři hvězdy. 🙂 (11.03.2022)

Drajv maj kár vypráví o lidském parazitovi neboli mihuli, která se bojí čelit realitě, přisaje se na svého hostitele, omezuje jej, nedá se setřást a žije jeho život. Pakliže se hostitel snaží ze spárů vymanit, parazit uhne, stiskne víc a dále psychicky narušuje integritu jedince. Takovou paralelu dostává divák ve velmi silném, emocionálně nabitém a osobitém půlhodinovém prologu. Po tomto prologu začne režisér Hamaguči ve zbývající 140 minutové stopáži opakovat, dle hry Samuela Becketta Čekání na Godota, již řečené, a to ve velmi pomalém a nudném tempu, v němž prokládá nácvik divadelní hry Strýček Váňa od Čechova drobným prohlubováním linek ústředních postav. Jedním z hlavních poselství snímku je důležitost zachování upřímnosti ve vztahu, bez níž nemá šanci žádný vydržet. Přes poutavý a originální úvod spadl snímek do šedého průměru a nikomu jej tak vyjma úvodní půlhodinové pasáže nemohu doporučit. S obdobnou látkou si dokázal Tom Ford v Nočních zvířatech vyhrát daleko sofistikovaněji a ne tak monotónně. Prozatím největší filmové zklamání roku. Dvě hvězdy. 😕 (10.03.2022)

Režisérka Domee Shi si splnila svůj sen a natočila pro Pixar celovečerní verzi svého kraťasu o knedlíčku, Bao z roku 2018, který řeší problematiku dospívání a svazování rodičovskými pouty. Zatímco snímek Bao byl energický, měl spád a ve své osmiminutové stopáži vypověděl všechno co bylo třeba, přičemž na duši diváka zanechal výraznou emocionální stopu. Celovečeráku Proměna s pandou červenou v hlavní roli se to bohužel ani zdaleka nedaří. Jako by divák dostal to samé, ale v horším provedení, bez spádu, bez významnějším originálních nápadů a bez výraznějšího emocionálního napojení na diváka. Vše je navíc situováno do nepříliš zajímavého prostředí kanadského Toronta roku 2002, kde světu vládne chlapecká pěvecká skupina alá One Direction a tamagoči. Samotná myšlenka o transformaci hlavní hrdinky při nezvládání stresových situaci by se hodila spíše do originu o Hulkovi, než do teen příběhu o začínající pubertě. Za mě ohromné zklamání, jedna z nejslabších Pixarovek, z tématu se dalo vymáčknout daleko, ale daleko víc. Naštěstí nás už za tři měsíce zachrání Rakeťák, šestadvacátá pixarovka. Tři hvězdy. 🙂 (10.03.2022)