Marcos22

Jeden z nejstylovějších Simpsonovských dílů, který byl kdy natočen, velká pocta bratrům Coenům a jejich legendárnímu Fargu, s názvem odkazujícím i na jejich další snímek, Seriózní muž. Dívák dostává povedený, silně explicitní kriminální příběh, který by se mohl z fleku poměřovat s jakýmkoli Tarantinovým flákem. Úvod patří povedenému stylizovanému Netflix intru do podoby Simpflixu a snímků - The Tween´s Gambit, Suck-Suck-cession, Bee-jack Horseman, Moleman, House of Carls, Kwik-e-Blinders, Moezark, ad., odkazujících na ty nejslavnější netflixovské seriály. 👌 (03.03.2022)

Víkendový útěk je námětem velmi povedený thriller, který se úzce dotýká řady ve společnosti rezonujících témat, z nichž nejvíce vyčnívají vztahová spokojenost, sexuální obtěžování a denialismus. Bohužel veškeré vygradované napětí pramení z hrubých děr a přešlapů v ději, které se snaží tvůrci záplatovat zhruba stejným způsobem, jako čeští silničáři výmoly vzniklé na silnicích po zimních měsících. Tím nejproblematičtějším místem se jeví zcela úmyslné „vystřihování“ záběrů, které by prozradily zápletku, avšak neexistuje jediné rozumné vysvětlení, proč právě daný záběr nebyl divákovi poskytnut. Stejně tak je přistupováno i k chování hlavní postavy, která nejenže „přehlíží“ podstatná fakta, která by prozradila celou zápletku již po čtyřiceti minutách, ale navíc postrádá jakýkoli pud sebezáchovy a základní prvky racionálního uvažování, když kontaktuje a schází se s hlavními podezřelými. Režisérka snímku Kim Farrant zatajuje v průběhu filmu informace, tak aby se jí to hodilo do rádoby "velkolepého" finále. Divák v ten moment dostává prudký úder do tváře, jelikož zjišťuje, že celý film stojí a padá pouze na "vystřižených" scénách, jejichž absence v průběhu filmu není objasněna. Velké znevážení diváka. Jedna hvězda. 👎 (03.03.2022)

Díl, ve kterém Homer zavzpomíná na své mládí a zavítá do proslulého aquaparku, jenž se od jeho poslední návštěvy změnil k nepoznání. Ani tato změna mu však nezabrání v tom, aby opět alespoň na chvíli zažil jednu pořádnou adrenalinovou jízdu. Ta si však vyžádá své „oběti“ na Líze s Bartem. Zatímco Bart je náhlou životní změnou ovlivněn pozitivně, Líza ji nese těžce a vygraduje až návštěvou hypnoterapeutky. Jeden z průměrnějších dílů 33. řady, který přináší rodičům jedno životní moudro, jež zní „Základní věc, kterou rodiče nikdy nesmí dítěti udělat, je říct mu jak ve skutečnosti vypadá.“ 🙂 (02.03.2022)

Proti ledu je typickým survival dramatem ve stylu snímků Arctic, Hora mezi námi, Mezi vlky, Přežít či Revenant. Všechny tyto filmy spojuje jediné, kruté a nehostinné prostředí, kde jsou ústřední postavy obklopené sněhem a teplota se zde dostává v průběhu noci do silně mínusových hodnot. Příběh Proti ledu by měl být v zásadě navíc umocněn tím, že je natočen na základě skutečných událostí. To však automaticky negarantuje kladné vyznění filmu vůči divákovi, a to platí obzvlášť v tomto případě. Těmi nejdůležitějšími elementy u survival snímků jsou napětí a výkony hlavních představitelů. Islandsko-dánský projekt v obou bohužel selhává. Divák nepociťuje s postavami potřebnou sounáležitost, a jejich osud mu je naprosto lhostejný, záhy po začátku se tak miláčkem publika stává pejsek, konkrétně husky jménem Bjorn. Právě nudný způsob vyprávění, nezajímavé dialogy postav a jejich nedostatečné vykreslení jsou těmi největšími úskalími celého filmu. Jedinými pozitivy tak v Proti ledu zůstávají islandské scenérie a přívětivá stopáž. Finální verdikt jedna hvězda a doporučení upřednostnění jakéhokoli v úvodu zmíněného snímku či z posledních let vynikajícího Marťana od Ridleyho Scotta. 👎 (02.03.2022)

Devět let poté co v roce 1999 ztvárnil hvězdný Eddie Murphy sedm rolí v Zamilovaném profesorovi a vytvořil tak ve filmovém průmyslu do určité míry nový a neotřelý způsob „zábavy“, přišel Tyler Perry s postavou Medey ve svém prvním celovečerním filmu s podtitulem Deník šílené manželky, kde sám ztvárnil role tři. Zatímco úspěch a neúspěch série o zamilovaném profesorovi skončil se druhým dílem na přelomu milénia. Tyler Perry se se snímkem Medea se vrací dočkal v roce 2022 svého v pořadí jubilejního desátého hraného filmu s touto postavou v hlavní roli. Medea tak své obecenstvo bezesporu má, jinak by tolik titulů nevzniklo, avšak převážně amerického původu. Pro Evropana, zvlášť v době eskalujícího hnutí „Black Lives Matter“ má Medea se vrací zvláštní pachuť. Ta je zapříčiněna tím, že si herci tmavé pleti dělají srandu z velmi citlivých celospolečenských kauz, převážně rasisticky zaměřených, a je to v pořádku. Zatímco kdyby natočil obdobný snímek režisér jiné barvy pleti, byl by za to perzekuován. A právě v tom pociťuji hlavní problém filmu. Samotná zápletka snímku, v níž se sjede celá rodina ze všech možných koutů světa na oslavu pravnukovi promoce, je zcela v pořádku a řada gagů je opravdu povedených, divák se tak od srdce několika absurdním situacím zasměje. Bohužel vzápětí hodí zpátečku nemístně použitá vulgární či sexuální narážka, popřípadě prd. Velkou výhodou filmu je fakt, že již po úvodní scéně dokáže divák rozeznat, zda mu nastolený humor sedí či ne, a může tak své „trápení“ případně velmi brzy utnout, poněvadž ke změně v průběhu filmu nedojde. Suma sumárum, Medea se vrací je ztřeštěnou černou „černou“ komedií, v níž po technické stránce nejvíce vynikají osobité přechody scén a ze samotných scén poté ty, kde jsou představitelé zdrogovaní. Typická třicetiprocentní podívaná, kde je jedna hvězda málo a dvě hodně. 👎 (28.02.2022)

V rytmu srdce je velmi milým a dobrosrdečným snímkem, v němž se rybolovem živořící rodina vzepře zažitým pořádkům, postaví se čelem na své obživě parazitující firmě a začne sama podnikat. To vše zní na první dobrou jako velmi snadný plán, nikoli však v momentě, kdy je vaše rodina hluchoněmá a nemáte vytvořené zrovna ty nejlepší vztahy uvnitř komunity. Režisérka filmu, Sian Heder, přistoupila k látce této minoritní skupiny obyvatel velmi empatickým způsobem a divákovi přinesla objektivní vhled do problematiky jejich všedních dnů. Celý příběh je navíc umocněn linkou dcery Ruby, která je jako jediná z rodiny zcela v pořádku a řeší vnitřní konflikt, zda si plnit své životní sny či se jich vzdát ve prospěch pomoci své rodině. V rytmu srdce je velmi zdařilým remakem Rodinky Belierových, a zároveň jedním z nejpodařenějších filmů, které v roce 2021 spatřily světlo světa, a které decentně pracují se sebeuvědoměním diváka, jak by se v daných situacích sám zachoval. Velmi silné čtyři hvězdy a jedno velké doporučení. 👍 (25.02.2022)

První mise je nejdospělejší Kingsmaní podívanou, která je jakýmsi originem postavy Orlanda Oxforda (Ralph Fiennes) a nabízí několik charismatických záporných postav. Síla tohoto prequelu, v porovnání s dalšími dvěma díly série, je především v jeho dramatické rovině a ubrání na komičnosti, která zde ve větší míře začíná prosakovat na povrch v posledních dvaceti minutách (letadlo, výtah, scéna s kozlem), a ubírá tím na konečném pětihvězdičkovém ohodnocení. I přesto jde stále o ten nejpovedenější Vaughnův špionážní kousek a pro mě o jedno z největších filmových překvapení uplynulého roku. Za zvlášť povedené scény, kvůli nimž stojí za to První misi vidět, je bojová scéna s Rasputinem či válka na frontě se srdceryvným koncem. Prvotřídně natočená špionážní podívaná a zasloužené čtyři hvězdy. 👍 (24.02.2022)

Wow, wow, wow! Belfast je nejautentičtěji, nejupřímněji a nejumělečtěji natočeným filmem roku 2021. V kině se mi dostalo neskutečného emociálního zážitku, který ve mně bude rezonovat ještě dlouhou dobu. Kennethu Branaghovi se podařilo natočit velmi niterný a osobitý snímek, ve kterém diváka prostřednictvím devítiletého hocha Buddyho, seznamuje se svými pocity, jež zažíval při vyrůstání v severoirském Belfastu předtím, než se se svou rodinou přestěhoval do Anglie. Belfast divákovi ukazuje, jak komplikované bylo pro rodiny s dětmi žít v místech etnicko-nacionalistického konfliktu, který měl především politický a náboženský přesah. Branaghovi se daří stejně jako Taiku Waititimu v Králíčkovi Jojo či Del Torovi ve Faunovém Labyrintu otevřít řadu citlivých témat, a to nejen těch, které jsou typické pro období válečných nepokojů, jako jsou rodina, svoboda, přátelé či zdraví, ale též těch, které jsou typické pro dospívání – škola, výchova, láska, snění. To vše snoubí režisér dohromady v příjemné 98 minutové stopáži, a emotivním stylem natáčení dokáže v divákovi vyvolat spoustu vzpomínek z vlastního dětství. Belfast je bez debat tím nejsilnějším a nejlepším americkým filmem, který šel v roce 2021 do kin. Velké doporučení všem! 💯 (24.02.2022)

Zásluhou nezávislých herních vývojářů, StudioMDHR, ožila jedna z nejikoničtějších animovaných grotesek 30. let minulého století, a díky jejímu následnému hernímu úspěchu nyní i seriál z produkce Netflixu. Cuphead na scénu! slaví svůj úspěch na zdravé bratrské rivalitě, která v těch nejsvízelnějších situacích přeroste v sourozeneckou spolupráci a sounáležitost. Právě to dělá seriál jedinečným a zejména u diváků, kteří mají nějakého sourozence, zacílí do černého. Krásný a originální předloze hold vzdávající animovaný seriál. Čtyři hvězdy a natěšenost na další díly. 👍 (19.02.2022)

Ve dvanácté muzikálové epizodě se Cuphead s Mugmanem seznámí s Chalice, a následně se dostanou do pořádné šlamastyky, když se vkradou do továrny na sušenky. Díl končí otevřeným koncem, a můžeme tak brzy očekávat pokračování. Tři hvězdy. 🙂 (19.02.2022)