Marilyn má černé oči

Jsem vůbec netušila, jak se dá nafotit lososová pěna, když právě není po ruce. ッ Fantazii se zkrátka meze nekladou. Hořkosladké jako život a to mě ve filmech baví. "Jsme jako pizza s příchutí fíků, nebo ještě lépe, jako balzamikový ocet a čokoláda." ッ (19.03.2022)

Vcelku nevšedné, no napriek tomu vydarené, hoci na môj vkus občas zbytočne teatrálne a miestami akoby úplne mimo reality. Ale nevadí, cieľ tejto komédie bol úplne iný, a tam to fungovalo na veľmi dobrej úrovni. Námet bol originálny, postavy ma bavili, dialógy mohli byť aj lepšie, no pointa bola veľmi príjemná - a síce, neodsúvať duševne nestabilných ľudí mimo spoločnosti. Však aj oni majú svoje sny a túžby, niečo dokázať a prezentovať sa. A možno práve preto mi prekážala tá komediálna žánrovosť tohto filmu, lebo ja osobne by som to radšej ladil do drámy (alebo aspoň do dramédie). Ale inak celkom fajn, teda na 3*. Btw. Nechápem, prečo v každom filme o psychiatrickej liečebni musí byť vždy aspoň jeden človek s Tourettovým syndrómom... (01.04.2022)

Komedie by to byla možná v americkém podání, toto je evropská dramedy. Ze začátku jsem měl obavu, jestli po nějaké chvíli neskončím. Ale postupně začal film dostávat formu a vážnost. Prostě skupina lidí s konkrétními psychickými chorobami a problémy. A všechny dokáže spojit jeden šílený nápad. Takže pro veřejnost, v tom svém projektu, působí jako "normální" lidi a svými projevy jsou pro všechny neuvěřitelně cool. Takové malé zamyšlení o životě i o fungování v "normálním" světě. Protože: "ti normální mají vždycky pravdu, protože je jich víc". Líbil se mi i závěr, protože v americkém podání by se happy-endovalo ve velkém stylu a toto bylo víc realistické. (10.04.2022)

Simone Godano nám servíruje totálně ujetou a pořádně zábavnou kulinářskou vztahovou dramedy, ve které hraje prim ta nejrozmanitější sebranka psychicky narušených jedinců. Šéfkuchař s obsedantně kompulzivní poruchou spojenou s Touretteovým syndromem, vedoucí jako chronická lhářka s pyromanskými sklony, servírka trpící koprolálií a promotér s Capgrasovým syndromem. To je jen zlomek osob, které Vám ve filmu Marilyn má černé oči přilnou k srdci. Tahle ztřeštěná jízda nemá žádné hranice. A co víc, zabývá se postupným prohlubováním linek hlavních postav, kdy si nesebevědomé postavy postupně vybudují vzájemnou důvěru a mohou se svěřit se svým traumaty a tajemstvími. Tento mnohovrstevnatý příběh je ódou na lidský život. V porovnání s identicky laděným oscarovým nominantem Drajv maj kár je film dynamičtější, zábavnější a citově vřelejší. Upřímnost, radost a láska z něj přímo sálají. To vše je podpořeno sofistikovaným humorem, velmi dobrou kamerou a podmanivou hudební složkou. Po Neviditelné niti jde krátce po sobě o druhou velmi povedenou italskou dramedy. 👍 (15.03.2022) (15.03.2022)

Asi 3,5 hvězdičky.  Moc sympatičtí herci a moc hezký námět. Jen těch vtipů by to sneslo víc. (24.08.2022)