Tom Waits

Celým jménem Thomas Alan Waits se narodil 7. prosince 1949 v Pomoně v Jižní Kalifornii. I když je i příležitostním hercem, je hlavně muzikantem. Tomuto chlapíkovi koluje v žilách krev skotského a irského původu z otcovy strany a norského původu díky předkům z matčiny strany. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo deset. Díky častému stěhování vyrůstal střídavě s dvěma sestrami v okolí Kalifornie se svým otcem, učitelem španělštiny.

Od čtrnácti let se protloukal Kalifornií a střídal spousty zaměstnání. Pracoval například jako hasič, zmrzlinář, taxikář, barman, prodavač pizzy, myl nádobí a auta, dělal vyhazovače a dokonce pracoval i v nakladatelství biblí. Již od svého ranného dětství se zajímal o hudbu, dokonce si už v té době začal psát své první texty. Byl velmi hudebně nadaný, takže pro něj nebyl problém zakrátko zvládat hru na piano a také na kytaru. Poté se naučil hrát na harmoniku, kterou úspěšně uplatňoval k pobavení sploužáků ve škole nebo jako doprovod ke školním divadelním představením.

Později, při rychlém sledu výměny povolání, příležitostně vystupoval v různých klubech po L.A. se svými písničkami, doprovázenými svépomocí hudbou na piano. V roce 1972 také pracoval jako doorman u jednoho ze San Diegských klubů, kde mezi vystoupeními bavil dav svými songy. Doposud nikdo neví, zda měl tyto výstupy povolené od vedení podniku, ale rozhodně to byl jeden z důležitých momentů v jeho kariéře, protože ho tam jednou uslyšel manažer Herb Cohen. Ten v něm viděl nový objev a ještě téhož roku ve 22 letech nastoupil Tom Waits do hudební branže.

Začal hodně cestovat a dělat předskokana na koncertech svých slavnějším kolegů (Charlie Rich, Billy Presto, John Hammond) ale nejvíce mu pomohlo, když dostal nabídku dělat předskokana legendárnímu Franku Zappovi. Již v roce 1973 vydává svou první sólovou desku nazvanou CLOSING TIME. Od té doby začal téměř pravidelně vydávat své další sólovky. Od roku 1973 až do roku 1978 vydal každý rok nové LP. Po Closing time následovalo THE HEART OF SATURDAY NIGHT r. 1974, live deska NIGHTHAWKS AT THE DINNER r. 1975, SMALL CHANGE r. 1976, FOREIGN AFFAIRS r. 1977 a BLUE VALENTINE v roce 1978.

V tomto životním období začal žít tak, jaké byly jeho písničky s jasným nádechem beatnického stylu. Začal hodně kouřit, pít, žil po motelech a život nechával jen tak proplouvat. Po čase si uvědomil, že tenhle způsob života mu způsobuje mnoho problémů a není to úplně to pravé.

V průběhu sedmdesátých let začal spolupracovat s filmaři a jeho hořké balady se začaly objevovat ve filmech. A objevují se dodnes. Koncem sedmdesátých let se poprvé objevil na plátně jako barový pianista v boxerském melodramatu CESTA K RÁJI, režírovaném S. Stallonem. V roce 1980 začala jeho intenzivnější spolupráce s režisérem F. F. Coppolou, která v roce 1982 vyústila k tomu, že Tom Waits složil a nahrál původní hudbu k experimentálnímu filmovému muzikálu ONE FROM THE HEART, kde si rovněž zahrál jednu z postav. Za soundtrack k tomuto filmu byl nominován na Oscara.

Během těchto let (konec a začátek osmdesátých), také začal hodně intenzivně koncertovat. Začal v Kanadě, USA, Austrálii a pak, na začátku 80. let, pokračoval dále přes Evropu, UK, a Irsko. Kromě spolupráce s F. F. Coppolou bylo dalším důležitým momentem, přispívajícím k umírnění jeho životního stylu, setkání s Kathleen Brennan. Zamilovali se do sebe a začali spolu žít, i když se říká, že velmi neortodoxním způsobem. V roce 1980 se s ní také oženil a žijí spolu dodnes. A nejenže začal skládat písničky i pro ni, např: "Johnsburg, Illinois2 (její rodné město), ale jeho žena se stala také velkým spolupracovníkem při tvorbě jeho hudby.

V tomtéž roce vychází další jeho sólovka HEARTATTACK AND VINE. O tři roky později (1983) vychází deska nazvaná SWORDFISHTROMBONES. A v roce 1985 se na světě objevil další Waitsův hudební počin, CD s názvem RAIN DOGS, po kterém následovalo další velké turné hlavně po Americe a Kanadě. I při hudbě se ale stále věnuje herectví, následující další roky po spolupráci s F. F. Coppolou na filmu ONE FROM HEART dostává několik malých a nenápadných filmových rolí v dalších Coppolových filmech THE OUTSIDERS, RUMBLE FISH, a COTTON CLUB.

Po těchto menších rolích dostává v roce 1986 příležitost zahrát si jednu z hlavních postav - Zacka ve filmu režséra Jima Jarmusche MIMO ZÁKON. Rok na to následuje spolupráce s chicagskou divadelní společností Steppenwolf Theatre Company, které společně ze svou manželkou napsal muzikál “Frank's Wild Years“, v němž si navíc zahrál titulní roli a z něhož vydává svou další sólovku FRANK'S WILD YEARS.

V roce 1997 vyjíždí opět na jedno ze svých dalších velkých turné, nazvané BIG TIME, z něhož rok poté vyšla jeho další live deska se stejnojmenným názvem. Toto turné také posloužilo i Waitsovému kamarádovi Jimu Jarmuschovi, který z něj natočil velmi neklasický a originální “koncertní“ dokument, též nazvaný BIG TIME. V průběhu let se objevil ještě v několika filmech. Z těch nejznámějších například v Coppolově filmu DRACULA, ve filmu Terryho Gilliama KRÁL RYBÁŘ, ve sci-fi Wima Wenderse UNTIL THE END OF THE WORLD, v SHORT CUTS Roberta Altmana, a také v dalších dvou Jarmuschových filmech TAJEMNÝ VLAK a KÁVA A CIGARETY.

Jeho hudební kariéra pokračovala ruku v ruce s účastmi na různých filmových projektech. V roce 1990 napsal všechny písně ke kovbojské opeře THE BLACK RIDER. V roce 1992 se podepsal pod hudbu k filmu NOC NA ZEMI, režírovaném Jimem Jarmuschem. A ještě téhož roku vydal své další sólové album BONE MACHINE. Poté následovala menší pauza v nahrávání. Jeho dalším albem je až v roce 1999 nahrávka nazvaná MULE VARIATIONS. V roce 2002 vychází hned dvě velmi úspěšná alba ALICE a BLOOD MONEY. Jeho doposud posledním sólovým projektem je CD s názvem REAL GONE z roku 2004. Jako herce jsme ho ještě mohli spatřit v roce 2005 ve filmu režírovaném Robertem Benignim THE TIGER AND THE SNOW a v tomto roce zatím v jeho posledním hereckém počinu, ve filmu Gorana Dukiče WRISTCUTTERS: A LOVE STORY.

Jako hudebník je znám pro svoje precizní texty obsahující své vlastní příběhy, a pro svou neopakovatelnou, až bizarní oblibu v kombinacích různých typů zvuků a nástrojů. Jeho osobitý styl nikdy nevzbuzoval davové šílenství, protože nikdy nebyl a nikdy se nebude hrát v mainstreamových rádiích. Mezi muzikanty je však velmi uznávanou osobností.

Ondřej "eXaybachay" Synčák