Hráči na vinici Páně

mě připadal film hodně nevěrohodný a nezáživný. Téma mi nebylo moc blízké, i když vyjadřuje můj názor, že křesťanství udělalo spíš víc špatného než dobrého. Herecky mi to přišlo hodně slabé, zejména tím, že mi většina prostě nesedla do svých rolí a přirozeně se chovali občas jen indiáni. Navíc ta délka je šíleně ubijejíci. Plusem občas byly záběry na přírodu a hudba. Něco mezi jednou či dvěma hvězdičkami. (01.02.2012)

Některé momenty tohoto trpkého příběhu jsou hodně působivé. Amazonští indiáni hrají sami sebe a snímané záběry z amazonské džungle přičítám jen k dobru filmu. Schéma náboženského podtextu jako prostředek výstavby je poněkud zevšeobecňující a nanejvýš románový konstrukt, takže nepodává žádný ucelený obraz skutečných problémů amazonského regionu v Jižní Americe. Co na mě nejvíce zapůsobilo a je vypravěčsky vděčné, postava polovičního Čejena Moona. (08.08.2014)

Zdařilý dobrodružný film konotující staré (paraguayské) i současné misie v divošských územích. Jeho morální poslání však odbudu jen porovnáním se současnými světoběžníky, kteří lezou na střechy světa, do afrických savan, deštných a jiných pralesů, aby nám z nich přivezly fascinující reportáže a skvělé záběry. Domorodcům však poskytují stejnou medvědí službu (mnohdy ještě horší) než misionáři – stále s nimi mění pouze pár korálků za pintu zlata (Jim Morrison: " To trade some beads for a pint of gold"). Změňme však pohled: "Hráči na hřišti Páně (At Play in the Fields of the Lord)" je zřejmě zlehčující narážkou na "Dělníci na vinici Páně" (Mt 20, 1 – 16). O co zde jde? Ježíš najímá celý den dělníky na práci na své vinici za fixní mzdu 1 denár, někoho hned ráno (Židy?), jiné v poledne (Bělochy?) a jiné večer (Indiány?). Při výplatě (všem po denáru) se ale situace dramatizuje a "ti první" si stěžují: "Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!“ On však odpověděl jednomu z nich: „Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě; nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý? Tak budou poslední první a první poslední". (16.12.2015)

Nejen záběry amazonských deštných pralesů je tenhle film výjimečný. Také a zejména tím, jak přesvědčivě, protože evidentně pravdivě, zobrazuje netolerantnost, která nutně a vždycky provází všechny náboženské víry. "Copak tady v deštných pralesích mohou ti lidé uvěřit tomu, co prohlašoval jakýsi bledý muž v zemi, kde nikdy neprší?" Anebo další přibližný citát z úst misionáře: "Bylo by lepší, kdybychom sem nikdy nepřišli." K tomu skvělý Tom Berenger - a i přes délku filmu se téměř není kdy nadechnout. (24.07.2011)

Odzbrojující námět, silný příběh, nadčasová záležitost.. Upřímně řečeno Hector Babenco upoutal cele mou pozornost, jeho filmy jsou výjimečné a zaslouží si publicitu.. Jeden míšenec a partička „pomatených“ mě dokázala přikovat k obrazovce, je to krásně natočené a lokalita naprosto úchvatná.. Dlouze a zajímavě by se dalo o tomto snímku polemizovat.. (11.02.2022)