Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film vznik podle slavného románu Petera Matthiessena napsaného v 60. letech, tj. v době, kdy američtí spisovatelé reflektovali vztah indiánské menšiny a většinové společnosti (Přelet nad kukaččím hnízdem od Keyseyho, Malý velký muž od Bergera). Hlavním hrdinou knihy a filmu je Indián Lewis Moon (Berenger), který mezi indiány v Amazonských pralesech najde nový směr svého života. Hlavní myšlenkou díla je střet skomírající indiánské kultury s moderní civilizací, kterou zde představují jednak představitelé místní státní správy a protestantští misionáři (Aidan Quinn si zahrál intelektuála Martina Quarriera, John Lithgow pak tvrdého obchodníka s vírou Leslieho Hubena). (JimJam)

(viac)

Recenzie (22)

misterz 

všetky recenzie používateľa

Hĺbkou svojich úvah a myšlienkovým presahom ide o nadpriemerný film, no filmové spracovanie tejto témy som si predstavoval trochu inak. Niet divu, že je to tak dlhé, keď je tu toľko zbytočných pasáží, na ktoré sa síce dobre pozeralo, no po čase mi trochu začali liezť na nervy. Na mieste autorov by som to aspoň o hodinku skrátil, snímok by tak získal úplne iné tempo a trochu viac života. Takto niektoré miesta neboli ani poetické ani dramatické, len mdlé a zbytočné. Na druhú stranu ma však oslovili herci, aj keď ako postavy ma celkom úspešne iritovali. Z nich asi najviac ma presvedčila Kathy Bates, bola vážne úžasná, tá to hrala tak, akoby sa medzi kresťanskými fanatikmi narodila. Tiež námetom ma film zaujal a dal veľa podnetov na premýšľanie. Minimálne o tom, že čo je horšie, či obracanie na vieru úbohých domorodcov alebo rovno ich bombardovanie. Myslím, že medzi tým vo filme nebol veľký rozdiel, aj jedno aj druhé tu bolo ukázané ako zlo. Veď predsa nikto nemá právo niekoho presviedčať o svojej pravde a vnucovať mu svoju vieru (vo filme to bolo aj pekne podčiarknuté vzájomným podpichovaním medzi katolíkmi a evanjelikmi), na to sme tu mali už stredovek. To je každého osobná vec, a basta! Inak niekde som čítal, že juhoamerickí indiáni sú najšťastnejší ľudia na planéte. Hm... čím to asi bude? Nadpriemer. 75/100 ()

Radyo 

všetky recenzie používateľa

Divoká Amazonie kontra šíření pravé (???) víry... Jak to dopadlo v dávno minulých staletích, to si jistě pamatují mnozí ještě ze školy. A ani v tom století, které ne tak dávno skončilo nebyl vztah mezi Indiány a misionáři úplně jednoduchý. Tady ho ještě ozvláštňuje Tom Berenger v roli Moona, který chce naopak opustit civilizaci a zapadnout mezi domorodce. Hector Babenco zrežíroval mistrně příběh, který opět vyvolá řadu otázek, co se "vedoucí úlohy" církve v tomto světě týče. Odpovědi si ale musí najít každý sám, byť vás k nim film šikovně směruje. V každém případě jde o jeden z nejlepších filmů 90. let, a to i zásluhou skvěle zahraných partů jednotlivými herci. ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Zdařilý dobrodružný film konotující staré (paraguayské) i současné misie v divošských územích. Jeho morální poslání však odbudu jen porovnáním se současnými světoběžníky, kteří lezou na střechy světa, do afrických savan, deštných a jiných pralesů, aby nám z nich přivezly fascinující reportáže a skvělé záběry. Domorodcům však poskytují stejnou medvědí službu (mnohdy ještě horší) než misionáři – stále s nimi mění pouze pár korálků za pintu zlata (Jim Morrison: " To trade some beads for a pint of gold"). Změňme však pohled: "Hráči na hřišti Páně (At Play in the Fields of the Lord)" je zřejmě zlehčující narážkou na "Dělníci na vinici Páně" (Mt 20, 1 – 16). O co zde jde? Ježíš najímá celý den dělníky na práci na své vinici za fixní mzdu 1 denár, někoho hned ráno (Židy?), jiné v poledne (Bělochy?) a jiné večer (Indiány?). Při výplatě (všem po denáru) se ale situace dramatizuje a "ti první" si stěžují: "Tihle poslední dělali jedinou hodinu, a tys jim dal stejně jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!“ On však odpověděl jednomu z nich: „Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? Vezmi si, co ti patří a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě; nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý? Tak budou poslední první a první poslední". ()

easaque 

všetky recenzie používateľa

mě připadal film hodně nevěrohodný a nezáživný. Téma mi nebylo moc blízké, i když vyjadřuje můj názor, že křesťanství udělalo spíš víc špatného než dobrého. Herecky mi to přišlo hodně slabé, zejména tím, že mi většina prostě nesedla do svých rolí a přirozeně se chovali občas jen indiáni. Navíc ta délka je šíleně ubijejíci. Plusem občas byly záběry na přírodu a hudba. Něco mezi jednou či dvěma hvězdičkami. ()

Aky 

všetky recenzie používateľa

Nejen záběry amazonských deštných pralesů je tenhle film výjimečný. Také a zejména tím, jak přesvědčivě, protože evidentně pravdivě, zobrazuje netolerantnost, která nutně a vždycky provází všechny náboženské víry. "Copak tady v deštných pralesích mohou ti lidé uvěřit tomu, co prohlašoval jakýsi bledý muž v zemi, kde nikdy neprší?" Anebo další přibližný citát z úst misionáře: "Bylo by lepší, kdybychom sem nikdy nepřišli." K tomu skvělý Tom Berenger - a i přes délku filmu se téměř není kdy nadechnout. ()

Galéria (18)

Zaujímavosti (2)

  • Filmové městečko Mae de Deus bylo výhradně pro účely filmařů zkonstruované na pozemcích společnosti Pirelli. Ta se po natočení filmu rozhodla rozprodat jej místním obyvatelům jako topivo. (Conspi)
  • Filmovou předlohou se stala stejnojmenná kniha úspěšného amerického novelisty Petera Matthiessena z roku 1965. (Conspi)

Reklama

Reklama