Bukowski: Born into This

Buka čtu od svých nácti let, kdy jsem jej tajně brala svýmu staršímu bráchovi, a stále se k němu ráda vracím, cituji ho a doporučuji všem, kdož dokáží ocenit spisovatele s duší aneb "svět patří těm, co se neposerou." Nebudu tedy vůbec přehánět, když řeknu, že dokument o Hankovi byl pro mě balzámem na duši.. (02.01.2014)

Jo, dobrej dokument. Bukowski je bourák, o tom není pochyb a v tomhle dokumentu se to jenom potvrzuje. Potvrzuje všechno, co si o sobě napsal ve svejch knihách. Ale v podstatě se o něm dovíte, že to není takovej mrzout a vůbec ne nepříjemnej člověk, protože působí fakt charismaticky, obzlášť s flaškou v ruce, chch. (18.01.2009)

Starej prašivej pes Hank ve svém docela dojemném dokumentu. Pro nás, co máme jeho tvorbu načtenou, zajímavej pohled na události tak důvěrně známé právě z jeho knížek. Navíc ve filmu mluví další zajímavý osobnosti, u mě největší radost z Toma Waitse a Bona. Pokud jste Bukowského literárními fanoušky, budete vrnět blahem, pokud ne, tak si to asi stejně nepustíte. A btw Faktótum je jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četl... :-) (12.07.2012)

S Bukowského tvorbou som sa zoznámila ešte zamlada, pri sexe, opojená alkoholom. Učaroval mi štýl jeho vyjadrovania a tak nebol problém dočítat knihu v priebehu chvíle. Jeho slová mali horkosladkú chuť a mne zostal po dočítaní zvieravý pocit na hrudi. A teraz, pri sledovaní dokumentu, sa mi ten pocit vrátil a to ešte intenzívnejšie. Film bol hodne autentický, sálala z neho bolesť a frustrácia, ale aj radosť a hromada alkoholu. Bukowski bol ako vystrihnutý z knihy. Presne tak som si ho predstavovala. Nič z toho, čo urobil, alebo čo som sa o ňom dozvedela ma neprekvapilo. Bol to naozaj svojský človek, ale som rada, že nemusím žiť taký ubíjajúci život ako on. (10.12.2018)

Bukowski. Aneb dokument ve kterém řada známých lidí, o kterých se většinou mluví s velkým obdivem, s ještě větším obdivem vypráví o svém seznámení s jedním z největších a rozhodně nejopilejších amerických spisovatelů. Tom Waits super, historka o kalbě Bona a Seana Penna a následném telefonátu Hankovi ještě lepší. Jasně, je to poměrně neutříděné, volně plynoucí a opakující se, ale pořád je to zatraceně charismatické. Veškerá glorifikace i špína je na místě. (01.02.2014)