Michael Bay

"Nepřišel jsem léčit rakovinu, ale bavit lidi." - Michael Bay na adresu jednoho ze svých kritiků.

Narodil se jako Michael Benjamin Bay 17. února 1965 v Los Angeles. Indetita jeho otce asi nebude nikdy pořádně vysvětlena. Podle Baye je jím slavný režisér John Frankenheimer, který to však popřel a DNA testy mu daly za pravdu. Bay na to suše odpověděl, že v té době ještě nebyly testy tak kvalitní. Už od malička se rád motal kolem filmového pole. Ve třinácti dostal osmimilimetrovou kameru. Zkusil si malý filmeček ve kterém byla hromádka jeho hraček napadena ufony. Celou invazi nakonec museli likvidovat hasiči, protože malému Michaelovi se to nějak vymklo z rukou. V patnácti začal pracovat v Lucas filmu jako administrátor. To však nebylo pro mladého kluka s velkými ambicemi zrovna to nejlepší. Absolvoval univerzitu Wesleyan a tady natočil svůj první krátký filmeček Benjamin's Birthday. Po vystudování univerzity získal filmové vzdělání Art College Centre of Desing. Začal točit reklamy (Nike, Reebok, Coca-cola) a videoklipy (Tina Turner, Aerowsmith, Lionel Ritchie). Ještě před třicátými narozeninami posbíral všechna možná ocenění pro režiséra reklam.

Na stříbrné plátno se chtěl dostat již s filmem NEBEZPEČNÁ RYCHLOST, ale byl odmítnut. Až se na něj usmálo štěstí v podobě chlápků, kteří se jmenovali Jerry Bruckheimer a Don Simpson. Přinesli mu scénář pochybných kvalit, který se jmenoval jednoduše MIZEROVÉ (1995), o dvojce poněkud ostřejších černých miamských policajtů, rozpočet asi 25 milionů dolarů a tehdy ještě neznámé herce Willa Smithe a Martina Lawrence. A Bay jim ukázal, že přišli přesně za tím pravým. Spousta výbuchů, akce, hlášek, spoře oděných dívek přitáhli diváky do kina jako magnet a ti tam nakonec nechali 160 milionů dolarů. Někdo by z takového výdělku jásal radostí, ale Bayovi to nestačilo.

Radovat se mohl až o rok později. SKÁLA (1996) jej vyhoupla na vrchol akčního Olympu. Diváci byli opět unešeni a dokonce i většina kritiků uznale pokývala hlavou. Za každý úspěch se platí. Tady to nejvíce odskákali asi herci. Zvláště představitel hlavní role Sean Connery už přece jenom nebyl v té době zrovna nejmladším, ale i přesto se nakonec předvedl, že nějaké ty kousky, které prováděl ve slavné době Jamese Bonda přece jenom zvládá. Hodně vyjukaný asi musel být i Nicolas Cage, který se zde objevil ve své první akční roli. Na Eda Harrise zbyla nevděčná role hlavního záporáka. Ten se však role zhostil způsobem takovým, že nakonec mu hodně lidí v kinech fandilo. Během natáčení se však stala tragická událost, kdy producent Don Simpson přebral drog víc než bylo jeho tělo ochotno přijmout. Nakonec byla Skála věnována jeho památce.

Nastal čas trochu změnit žánr a tak se Bay uchýlil ke katastrofickému žánru. ARMAGEDDON (1998), který sice neoplýval nijak super scénářem, ale zato byl opět narván akcí až po okraj a hlavními hvězdami byli Bruce Willis, Ben Affleck, Peter Stormare nebo Liv Taylor. Diváci, pro které značka Michael Bay byla dostatečnou zárukou zábavy přišli do kin v ještě větším houfu a nechali ještě více peněz, což samozřejmě nejvíc ocenil producent Jerry Bruckheimer. Navíc v tomto filmu Bay ukázal kolik efektu je možné oko snést, když do dvouvteřinové sekvence nacpal třináct střihů včetně jednoho obřího výbuchu. (Jen tak pro zajímavost: Pro lidské oko je nejideálnější rychlost asi 13 obrázků za sekundu). Nemusím se připomínat fakt, že kritika by film nejraději nechala zlikvidovat.

Romanticko - válečný epos PEARL HARBOR (2001) byl scénáristou Randallem Wallacem napsán přesně tak, aby do něj moh Bay nacpat opět co nejvíce výbuchů, akce a taky patosu, kterému částečně už po Skále, ale hlavně po Armageddonu přišel na chuť. O komerčním úspěchu se nedalo snad ani pochybovat. Vynesl na vrchol Bena Afflecka, který nenadálou slávu trochu chladil alkoholem, až skončil na půlroční odvykací kůře pro alkoholiky. I když film kritiku nenadchl, tak společně s diváky všichni uznali, že hlavní část filmu - japonský nálet na havajskou základnu se Bayovi setsakramentsky povedl.

Na počátku roku se strhla poměrně ostrá bitva o hitchcokovsky laděný thriller scénáristy Larryho Cohena, TELEFONNÍ BUDKA. Mezi řadou zájemců se objevil i Michael Bay s Willem Smithem. Po příchodu na schůzku Bay prohlásil: "Fajn, tak jak ten film dostaneme ven z tý zasraný budky?" Odpověď zněla stroze: "Děkujeme za návrh. Nashledanou. Další." Konečný výsledek režiséra Joela Schumachera s Colinem Farrellem asi znáte.

V roce 2003 se rozhodl oprášit své první filmové dítko a s poněkud okázalejším rozpočtem 130 milionů natočil film MIZEROVÉ II (2003). Peníze opět využil beze zbytku. I když tady už asi došel na hranici dobrého vkusu, protože přejíždět mrtvolám hlavy, hledat na pitevně nelegální extázi nebo likvidovat domky v chudinské čtvrti někde na Kubě je přece už jenom trochu moc. Bayovi je to však stejně jedno, když to tak krásně vypadá a hlavně je to fakt cool.

Svého úspěchu si užívá. Sbírá Ferrari jako malí kluci angličáky, v honosné posteli si to rozdává s modelkami. A proč ne. Má ostrý vzhled Marllboro mana, ego tvrdosti neprůstřelné vesty a hlavně má peníze. Už po Armaggedonu jeho filmy vydělay celkem přes miliardu dolarů, což se jen tak někomu nepovede. Kritika by jej nejraději viděla u reklam nebo pokud možno vůbec a diváci jej milují, protože rakovinu léčit neumí, ale za to je umí perfektně pobavit.

Jiří "Isherwood" Valášek