Muž s kinoaparátem
Čelověk s kinoapparatom
Man with a Movie Camera
Réžia:
Dziga VertovScenár:
Dziga VertovKamera:
Michail KaufmanHrajú:
Michail KaufmanVOD (1)
Obsahy(2)
Na začiatku filmu vychádza kameraman z "hlavy" kamery. Film potom diváka zavedie na humornú, kaleidoskopickú jazdu po sovietskych mestách, pričom ukazuje paralely medzi filmárom a robotníkom v továrni a odhaľuje proces tvorby filmu. V jednom momente nám Vertov predstaví muža jazdiaceho na motorke, potom prekvapivo ukáže zábery kameramana, ktorý motorku natáča, a následne zábery strihača, ktorý tieto zábery strihá. Sčasti dokument a sčasti umelecký film sleduje mesto v Sovietskom zväze 20. rokov 20. storočia počas celého dňa, od rána do večera. Režisér Dziga Vertov v sérii zložitých a inovatívnych záberov kamery zachytáva scény z každodenného života v Rusku a oslavuje tak modernosť mesta s jeho rozľahlými budovami, hustým osídlením a rušným priemyslom. Hoci vo filme nie sú žiadne titulky ani rozprávanie, Vertov prirodzeným spôsobom sprostredkúva zázraky moderného mesta. (Film Europe)
(viac)Recenzie (241)
Je to vlastně propaganda, ale když se člověk zamyslí, tak to neadoruje sovětského pracujícího člověka ani socialistickou společnost, ale především film - film jako umění. ()
Film by byl na 4*, ale hudební podkres The Cinematic Orchestra z toho udělal nádheru... ()
Film jako pohyb. Pohyb jako film. Dynamika, to je Muž s kinoaparátem. Je zajímavé, že dokázal udržet mou pozornost bez hudby po celou dobu. Ale pak přišla verze se soundtrackem The Cinematic orchestra, jejichž nu-jazz posunul celý zážitek z dynamiky ještě dál, k mnohem umělečtějšímu a futurističtějšímu (možná lépe nadčasovému) vyznění. Střih. ()
Člověk až žasne, s jak úžasnými kompozicemi a záběry se filmoví pionýři vytasili před osmdesáti lety. ()
Nepřijde mi to tak dokonalé, i když chápu, že v době vzniku se jednalo o zcela revoluční počin. Každopádně krásné svědectví o tom, jak to (alespoň navenek) vypadalo v Sovětském svazu v roce 1929. ()
Nahodne kratke zabery jdouci 68min za sebou. Chapu, ze jde o experimentalni a avantagrdni pocin, ale me to nebavilo. ()
Bez tohoto filmu by Godfrey Reggio nikdy nenatočil svoje obrazové eseje. Zatímco v Reggiově trilogii je ale vždycky přítomný nějaký sociálněkritický podtón, Muž s kinoaparátem je především oslavou radosti z vidění a vnímání. Že je to po čase nudné? Ani bych neřekl. Vždycky je na co se dívat a s každým zhlédnutím je ten film lepší a lepší. ()
Veľa ľudí porovnáva Muža s kinoaparátom s Reggiovým Powaqqatsi.Keď už sa ani ja nemám ubrániť tomuto porovnaniu ,tak v krátkom rozbore týchto dvoch dokumentárnych experimentov by som dal bod sovietskemu pradedovi tohto žánru filmu.Je tu menej hluchých miest,bleskový strih á la Aronofsky a dejové obrázky všedného každodenného života ,ktoré spolu s hudbou vytvárali u divákov umelecký zážitok. ()
Jeden z prelomových zásadných filmov kinematografie, u korého pre mňa platí jedenkrát a dosť, videla som ho uznávam, že toto dielo znamenalo obrovský prelom, ale tým to pre mňa končí, nie je to zrovna film, ktorý si pustím v nedeľu večer pred spaním, teda pochybujem, že si ho ešte pustím nakoľko som skôr dejový divák. ()
na LFŠ se proměnilo v audio-vizuální vraždu. nutno vidět noch einmal.. ()
Velmi zajímavé, ale je to experiment, který nepřináší víc než spoustu dokumentárních záběrů výborně sestříhaných za sebe. Jinak jako reklama na kameru a film vůbec- perfektní a účelné. ()
Se soundtrackem Michaela Nymana. Nemohl jsem přestat myslet na Kieslovskiho Amatéra, nejlepší film o touze hledět okem kamery a prostředkovat nevídané; Muž s kinoaparátem je této touhy autentickým výrazem. Jde o dílo pro dnešek o to vzácnější, že o dětskou fascinaci možností obrazově zaznamenat přicházejí lidé nadužíváním a dostupností technologických prostředků dřív, než dětmi přestanou být. Záměr vzít věci z gruntu a neředit film tyjátrem literatury a divadla dovedl Vertova nutně k nultému bodu každého jazyka hledajícího sám sebe, k poezii. Maelström asociací, v němž film hledá pravdu o světě, přivádí diváka k poznání řady pravd o filmu samém. Jde o výpověď dechberoucí. Skoro stoletý Muž má ale kromě těžko docenitelné formální hodnoty obsahovou bohatost zprávy o světě, který už není. Tohle by nešlo zrežírovat, konstatoval kdysi příznačně právě básník a Vertův obdivovatel Kendy a má pravdu. Vertov nicméně nejspíš režírovat v pravém slova smyslu ani nechtěl. V programu soukromého FK verze s hudbou The Cinematic Orchestra. ()
Ano, je to nadčasový, neobyčejný, a v několika smyslech i poměrně troufalý snímek (hlavně na svou dobu). V dosti ohledech stěžejní pro filmový průmysl. Protože se jedná o naprosto jiný typ filmu, než je běžné, je naprosto zcestné jej hodnotit podle stejných kritérií. Ale jestli mě bavilo jej sledovat po celou dobu? Kecal bych, kdybych řekl, že ano… 4* (7/10) ()
Nikdy bych neřekl, že 68 minut v podstatě "ničeho" udrží mojí pozornost skoro až do samého konce. Kamera mnohdy lepší, než u současných filmů a střih a změny tempa prostě dokonalé. Jediné, co mi zkazilo dojem, bylo cca posledních 10 minut, kdy jsem v podstatě viděl to, co na začátku. Nebýt toho konce, hodnotím bez rozmýšlení plným počtem. ()
[3,5*] Snažil som sa pristupovať k tomuto dielu s otvorenou hlavou, ale predsa len, ide o dielo experimentálne, čo sa nedá zaprieť. Ide predovšetkým o prácu s kamerou a obrazom, ktorá je veľmi nápaditá, neotrelá. Použité sú netradičné uhly, neobvyklé scenérie. Výsledné zábery sú preto veľmi pôsobivé, celé je to ešte ozvláštnené moderne vyzerajúcim strihom a rôznymi trikmi. Tempo je miestami poriadne zbesilé, človeka až chytajú závrate. Na dobu vzniku sú niektoré zábery mimoriadne odvážne (pôrod, nahé scény). Dielo je hlavne zaujímavé a prínosné ako dokument danej doby a daného miesta, pričom veľmi inovatívne predstavuje prostriedky filmového jazyka (takže u mňa boduje viac svojou technickou ako umeleckou úrovňou). Je sprevádzané veľmi kvalitnou hudbou (The Cinematic Orchestra, rok 2002), ktorá s ohľadom na obraz pôsobí dosť moderne, ale veľmi dobre sa počúva a rytmicky s obrazom ladí. Nebyť tejto hudby, tak by sa toto dielo mne, modernému divákovi pozeralo dosť ťažko. Takto to bol celkom slušný umelecký zážitok. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Az moc dobry hudebni doprovod mi znemoznuje objektivne zhodnotit ciste samotny vizualni experiment. Bud jsem hvezdicku ubral nebo pridal, proste naprosto omamen. ()
První polovina je natolik dobrá, že jsem si kladl otázku, jak je možné, že na mě může takhle starý experiment natolik zapůsobit. Po půl hodině se ale bohužel projevuje absence děje a trochu to začíná nudit. S ohledem na rok vzniku se sice stejně jedná o opravdu neuvěřitelný počin, ale v hodnocení na to příliš ohled brát nechci. Přesto musím ocenit, že film především pomocí dobře fungujících životních kontrastů (smrt, válka x porod, svatba) zvládá předávat emoce lépe než kdejaký americký x-milionový biják. Pro fanoušky filmu takřka povinnost, u které se rozhodně vyplatí počkat si na správnou náladu. Lepší 3*. ()
Uchvatne, dychberuce, fascinujuce. Majsterstuk. Videne nahodne na TV SLO 1 ()
Kino99, šest diváků (tedy víc, než jsem čekal). _____________Filmová poezie. Dzigův kameraman (a jak jsem se dočetl, zároveň jeho brácha) je frajer. A ve filmu je zároveň tím, kdo uprostřed neustálého pohybu lidí a tramvají točí klikou proti pomíjivosti. A hudba tomu všemu dodává až pocit heroičnosti všedního dne. Film, který nejspíš viděli Švankmajer i Riefenstahlová (a Kendy, samozřejmě). ()
geniálně jednoduchý, jednoduše geniální... tenhle snímek jde absolutně na dřeň a reflektuje základní prvek filmu... zachycení pohybu... fakt skvělá záležitost s excelentním hudebním doprovodem... 95 % ()
Súvisiace novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (viac)