Smoke
Réžia:
Tomáš Vorel st.Scenár:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Martin DubaHudba:
Michal VíchHrajú:
Jan Slovák, Lucie Zedníčková, Eva Holubová, David Vávra, Jaroslav Dušek, Petr Čtvrtníček, Šimon Caban, Aleš Najbrt, Radomil Uhlíř, Jiří Fero Burda (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
"Muzikál totalitního věku" je podtitul snímku Kouř, ve kterém vycházel Tomáš Vorel ze svého druhého pověstného školního filmu ING. (1985), jenž zde však doznal mnoha změn. Zůstala vlastně jen osa příběhu: mladý inženýr přichází na své první působiště se záměrem pracovat, což se však v bizarních poměrech éry posledních let totalitní křeče ukáže být šokujícím výstřelkem. Mirek svým neobvykle normálním postojem uvede do chodu běh "místních" dějin, a tak společenské zlo (zosobněné nekompetentními šéfy) je aktuálně svrženo spravedlivě rozhořčeným, probuzeným davem a jsou nastoleny nové pořádky, které však v mnohém začínají připomínat pořádky staré, obrácené naruby. Na scénáři spolupracoval s Tomášem Vorlem vedoucí jednoho z divadel Pražské pětky, Lumír Tuček z Recitační skupiny Vpřed. Snímek má poetiku typickou pro zmíněné společenství: prolínání vážného s nevážným, ironie s obdivem, reality s bizarností, skutečnosti s absurditou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (693)
Aneb Dj Arnoštek rulezz:-) ()
Oproti rané porevoluční filmové produkci řemeslně i atmosfericky zvládnutý počin se zvláštní poetikou a spontánním humorem a hlavně nosnou myšlenkou vměstnat celou normalizaci do jediného prostředí. ()
Obdivujem Vorelovu reflexiu doby v čase, kedy sa takto originálne nezvyklo popratať s jazvami minulosti. Zároveň mám ale akýsi problém na väčšiu adaptabilitu sa s umeleckými tendenciami, ktoré chopil ako rozorvaný čert snažiaci sa expresívne vyjadriť zmenu rádu na rád - až na niekoľko málo výnimiek - na rád nemenný. ()
Můj první viděný film v roce 2020 byl strašně šáblej a přehoupl mě do doby socialismu. Tuto dobu jsem nezažil a tento film mi ji ukazuje jako dobu kdy se ve práci nic moc nedělalo, provokatéři byli posílání do kotelny, u konzumu se tvořily velké fronty, všude byl smrad a špína, vrcholem kultury bylo disco a vrcholem sportu Aerobik. Je to podáváno hodně stylizovanou a absurdní formou (podpořenou šílenými písničkami). Jedná se vlastně o totální výsměch té době a celé to jde až za hranici standardního filmu. Poetika filmu (a celého Divadla Sklep) asi hodně řekne lidem co zažili právě ten pomalý konec socialismu, jeho pád (který vlastně vidíme v závěru filmu) a následná 90.léta plná naděje, uvolněnosti, ale asi i zklamání. To všechno se v tomto filmu projevuje a v závěru nabere i dobrou (a svým způsobem nadčasovou) reflexi na Polistopadový vývoj. A dneska už třeba v zemi křestanů kebaby stojí, což?:D Rytmický úvod skvělý. Vyškrtl bych Béďů, ta opilecká kreatura (se svým až psychidelickým songem) mě spíš rozčilovala (Podivej se, jak jsem divnej!.) Ale ačkoliv jsem se u některých momentů filmu tedy cítil trapně, nemám k němu dobovou zkušenost, necítil jsem se tady vždycky tak spřizněně, jako když jsem včera koukal na silverovské vysílání s Dobytím severního pólu, tak naštěstí ČECH se přízpůsobí. Ačkoliv chvilku trvá si zvyknout na tu vysokou stlyizaci (včetně některých afektovaných hereckých výkonů), tak je ta stylizace určitě povedená, jde o pozoruhodnou satiru, úlet a u některých míst jsem dostával doslova výtlemy (NĚJÁKEJ LUDVA.) Nejvíce mě pobavilo asi právě cvičení Aerobiku, vysmání se otřepaným frázím (Můžeme si rovnou tykat) a Arnoštek (ne, ten kouzelník) se svým dnes již legendárním songem ,,Je to fajn, fajnový.´´ Jeho ulítlou party si určitě budu pouštět dost často. K dalším pozitivům určitě patří Jaroslav Dušek. Tehdy ještě nemohl zaplnit yotube svými ezoterickými myšlenkami a tak dělal něco užitečnějšího, dokonale hrál všemožné soudruhy. A ani tady nezklamal a fakt se vyřádil. Takže, jak jsem začal? Ano...Můj první viděný film v roce 2020 byl strašně šáblej....ale tak šablej, až se mi líbil. ()
Zdařilý, řekl bych až tragikomický snímek z totalitního režimu. Škoda, že tenhle film dneska už skoro nikdo nezná, neboť se jedná o jedno z nejlepších děl porevolučního období. Skvělá režie Tomáše Vorla, z herců nejvíce vyniká asi Jaroslav Dušek, který si tady poprvé střihnul roli komunistického parchanta. ()
Co tohle ***** bylo? To byla první slova, co mi vyvstanula na mysli při závěrečných titulcích. Tohle je neskutečná blbost (kdy si místy říkáte, co to tam všichni hulili místo těch Startek a jiných značek), podivínská bizardnost... je to prostě recese. "Já povím vám tu velkou věc. Je úžasná a prostá přec. - Co je to? Co to je? Jak se to jmenuje? Nenapínej, honem pověz. Co to vlastně je? - A já vám to nepovím, protože jste zvědaví." Naschvál napsané chabé herecké výkony, otřesné dialogy, zvláště Mirek mluví jak postižený dement, který se u toho ale tvářil, jak kdyby říkal nějaké poetické moudra a když nemluvil, tak se usmíval jak blbeček. Ty přímé velmi blízké záběry na ksichty byly taky k popukání. "A co ta práce? Na to stačit budete? Co kdybysme to dali do figury spolu my dva. - Hmmm a co takhle každej zvlášť. - No, jestli si chcete nasrat na hlavu, prosim." Upřímně? Já jsem se smála skoro celou dobu, nekecám... téměř po celých 89 minut (jak píše info nahoře a já mu budu věřit) jsem se smála, pousmívala, pochechtávala, nevěřícně kroutila hlavou se zadržovaným smíchem... "Ale já dál nepůjdu, víš. Tady se hned všechno roznese. - Hmm ehm. - Jéé ty to tu máš hezký." A už byla vevnitř..... "Abys tady nebyl tak sám. - Ale já tady nejsem sám. Já tady tak chlastám. - Ale seš sám. - Ale já tady nejsem sám, já tady tak chlastám...." Nyní bez jakékoliv urážky, ale lepší teploušsky řečenou hlášku než "Ale ale, co to nevidí oko mé modravé. Ahoj kočko. Tak to dneska rozjedeme. Tak to rozbalíme. Jste skvělí. Jste báječní. Jste dokonalí." jsem prostě neslyšela a myslím, že do konce mého života už ani neuslyším. :D ()
Emancipace zasraná! ()
Nejdříve jsem si říkala, co to pro boha je. Chvilkami jsem měla pocit, že se nacházím uprostřed 1984. Pak jsem ale najela na jejich vlnu a nechala se unášet až do konce. Arnoštek tomu nasadil korunu. Ta písnička je děsně vlezlá. ()
Totalni totalitni kus ;]] Na to ze to davali dohromady jeste pred 89 klobuk dole ;]] Nektere postavy jsou vecne zive, ze Arnostku? A jake to krasne zpevy... ()
Píše se rok 2019, brácha mi na youtube pouští naprosto úžasnou, nepopsatelnou scénu z jakési diskotéky s perfektním, radostným a chytlavým songem, minirozhovorem na baru a cool retro tanečními kreacemi a já si to musím pustit ještě jednou... a ještě jednou a další den zase, protože mi to vždy zvedne náladu. Co to nevidí, oko mé, modravé... Stáhnu si celý film, který samozřejmě není tak nadupaný celou dobu, přesto se jedná o tak zvláštní dílo, že mě dokáže fascinovat. Nechápu, jak to že mě tenhle skvost celou tu dobu naprosto minul. Nejde o děj, který je divný, jde o atmosféru, poetičnost, o Arnoštka... ()
Těžko bych hledal film, který mě tak fascinoval jako Vorlův KOUŘ. Naprosto mě roztrhala a učarovala mi jeho atmosféra, kterou vytváří špinavý tovární komplex se všemi upadlými formami kulturního vyžití. Možná to někomu přijde zvrácené, ale já bych si chtěl aspoň na chvíli naživo vychutnat všechen ten hnus, který z filmu čiší. Zajít si do zaplivané putyky na pivo čepované v masivních kryglech, dát si startku z měkké krabičky (a to jsem nekuřák), navštívit Arnoštovu odvazovou diskotéku, přespat na ubytovně a porozhlédnout se po všech temných zákoutích fabriky. Chvíli trvá, než si zvyknete na afektované herectví protagonistů, ale to k tomuhle filmu prostě patří, stejně jako ta odporná a zároveň fascinující atmosféra a skvělá hudba. A jak příznačný konec! Snad jediné, co mi vadí, je postava pesimistického topiče. "Víš, Bedřichu, přiznám se. Již několik dní jsem nepil." ... "Jsem jeden z nejlepších tanečníků disco!" (162.) ()
Jedna velká křeč. ()
Vorlovina jak vyšitá, plná stylizovaných postaviček a zvláštního humoru. Bohužel jsem většině Vorlových filmů nepřišla na chuť, třetí hvězdičku tak přihazuji za dokonalého Arnoštka, jak jinak. ()
Ten, kdo totalitu zažil, ví jak moc tento film potěší. Vám se to možná zdá přemrštěné, ale věřte, že takoví Duškové byli v každé fabrice. Myslím, že je to nejlepší film, který po revoluci na toto téma vznikl. Je v něm vše, navíc podané originální sklepáckou formou, která samozřejmě každému nemusí sednout. ()
Muzikálová rekonstrukce sametové revoluce mě kupodivu a nečekaně pobavila (asi tak jako někdejší listopadová), tím myslím nejen obrázky Tomáše Vorla, ale i hudbu Michala Vícha. Herecké pojetí se sice blížilo spíš divadlu než filmu, ale ani to mi zde nevadilo. Stejně tak mi vyhovoval i komický podtext i české sebemrskačství. ()
Tomáš Vorel tímto filmem prokázal, že patří mezi SKUTEČNĚ ORIGINÁLNÍ režiséry. ()
DJ Arnoštek je sice boží, ale na zásadnější dojem z filmu to u mě nestačí ( ten klip by samozřejmě byl za 5 :-)). Slušný hlášky, docela hutná atmosféra a obstojný herecký výkony v čele s Duškem. Ovšem v celku mě to prostě nijak neohromilo. Škoda ()
Trýznivá hudba, trýznivá hudba, trýznivá hudba... takže mě ten film jen trýznil. ()
Ale jó, můžeme si rovnou tykat. Může mi někdo říci, jak mám tohle hodnotit? Na jednu stranu je to geniální a neskonale vtipné vystoupení, které se stereotypy vytírá podlahu stejně jako s českou mentalitou některých vrstev a dobou, která již minula. Na druhou stranu je to asi jediný film, při kterém jsem se za herce cítil trapně i když jsem na to koukal sám. Připočtu k tomu fakt, že si s přáteli občas zanotujeme nebo ocitujeme pár hlášek z této mazanice a že jsem to dobrovolně viděl vícekrát a máme jasného adepta na pošahanost roku. ()
Sklepácká klasika. Kdo má rád humor divadla Sklep, má rád i tento film... ()
Súvisiace novinky
MFF KV nabízí velkou nabídku filmů
Letošní ročník MFF Karlovy Vary se koná od 28. června do 7.července a opět přináší atraktivní nabídku filmových titulů. Zahajovacím filmem bude snímek Po svatbě, který doprovodí tvůrčí delegace –… (viac)