Kouř

Docela dost lituji toho, že jsem Kouř odmítal už jenom kvůli jménu "Tomáš Vorel" (jeho filmy se mi nelíbí, nechápal jsem je). Přitom je to tak nadčasový majstrštyk, se svojí prazvláštní, ale velice líbivou poetikou, humorem, ale i pointou. Buď bych si Vorlovy filmy měl dát znovu, nebo je Kouř jeho jediný "dobrý" film. Každopádně tleskám, smekám a klekám, protože tohle se jen tak často nevidí, natož v Čechách. (06.11.2013)

Jestli jsem nějaký film viděl v životě hodně krát, tak je to tento film. Tento film je vlastně takový film, který jsem viděl nejvíc krát. Dal bych sem nějakou krutopřísnou hlášku, ale to je snad každá věta, co ve filmu padla. Nejsyrovější připomínka mého nejranějšího mládí, kdy to vypadalo, že to s komárem seklo a stáli jsme před čímsi novým, nadějným. Že to šlo pak do prdele, je už věc jiná. Ale tu náladu, ten mihotavý okamžik, kdy se rozhodlo, jak to bude s korytnáči, je ve filmu perfektně zachycen. Jaroslav Dušek a vůbec všichni herci i neherci... nemám pro ně ani slova chvály. Kdo se v tom filmu najde, je můj člověk. Ale já nejsem sám, já tu tak chlastááám... (24.08.2013)

Divadlo Sklep miluju, nicméně tohle považuju za jeden z jejich slabších kousků (kterých je ale minimum). Na můj vkus snad až příliš pošmourná atmosféra (což ovšem koresponduje s názvem filmu), hudební složka filmu není nijak zvlášť úžasná a herci jsou přesvědčiví jen do určité míry. Nejvýraznější postavičkou je tak skutečně Arnošt. (30.08.2002)

Nejlepšíííí! Kouř je boží, Béda je frajer, Arnoštek je božskej, Zedníčková je pěkná, Čáp je skvělý, Sklep to stejnak nakonec všem natře, Čtvrtníček je king a Dušek nemá chybu... Totalita nikdy nebyla tak zábavná (tj. tak zesměšněna), Vorel si navždy zajistil lupen do kultovního nebe... mohl bych pokračovat do nekonečna. Jeden z nejlepších českých (resp. československých) filmů všietkých časov. "Já mám zázemí v bigbietu, napnu strunu a jedu...V klidu, jsem v klidu..."-"Jasně Bédo..." 100% (19.06.2006)

Někde jsem četl, že nemáme film, který by bilancoval s normalizací. A co Kouř? Tenhle jedinečný "muzikál", který ve zhuštěném prostředí jednoho industriálního komplexu nabízí refexi snad všech podstatných složek totality! Škoda, že tenhle Vorlův film tolik zapadl, protože mezi záplavou dementních kapitalistických satir to byl po všech stránkách dotažený projekt, který bez obtíží zpracoval normalizační morálku i estetiku a do filmového života účinně převedl poetiku divadla Sklep. Zároveň Vorel s pronikavostí tak typickou pro mistry sarkasmu rozkryl v nadšeném sametově-revolučním kódu tehdy takřka opomíjené tóny falešného divadla a v průběhu natáčení je inkorporoval do scénáře. Nelze přehlédnout jasnozřivost filmového finále, ve kterém se staré mísí podle podivně harmonického scénáře s novým a svině si náhle nasazují škrabošky s lidskou tváří. Obrozený vzduch továrny tak pořád nese silný zápach totalitního kouře. Nepříjemně prozíravé vidění budoucnosti. Promiňte, ale vedle Kouře působí (prý) poselství Pupenda jako laciné pásmo humoru pro celou rodinu. Film, na který by se nemělo zapomínat. Film, který by se měl PŘIPOMÍNAT! (27.01.2004)