Obsahy(1)
„Poctivě tu šlapu dobrejch dvacet let a čím dál míň to hodí.“
Nový časosběrný dokument Heleny Třeštíkové sleduje příběh stárnoucí prostitutky Anny. Film ji sleduje od konce syrových devadesátých let v kulisách nočních pražských ulic a veřejných záchodků. Přestože žije na společenském dně, ona sama nikdy neztrácí svou lidskou důstojnost, humor nebo víru ve štěstí. Anny není nikdy na dně. Má tři odrostlé děti, je dvakrát rozvedená a pracuje jako toaletářka. Ve 46 letech chce na Vánoce přilepšit vnoučatům, a proto se dobrovolně vydává na dráhu příležitostné pouliční prostitutky. Film Anny zachycuje 16 let životního příběhu svérázné ženy, která vždycky vidí raději nebe nežli dno. Hledá lásku, vzdoruje smůle i nemocem, ale všechny své životní obtíže bere s jadrným humorem a praktickým nadhledem. Nikdy nehodlá fňukat. Navíc se seznámí se společností Rozkoš bez rizika, která prostitutkám na ulici pomáhá a hraje s nimi originální divadelní hry, v nichž Anny nachází svůj další talent.
(Bontonfilm)
Recenzie (75)
Zaujalo mě to, oceňuji přiměřenou stopáž, ale dalo se z toho "vytěžit", jak se módně říká, o něco víc. ()
POSLEDNI SLOVO: Úvodní anotace dost zkresluje, protože hlavní protagonistka o prostituci více mluví, než že by ji skutečně provozovala. Co je ale velká škoda, Třeštíkový zcela unikly nejzajímavější životní události a mezilidské vztahy (vztah s dcerou) sledované Anny. Na druhou, stranu jako ve všech časosběrech Třeštíkový, je zajímavý sledovat osud jednotlivce na pozadí politických dějin naší země. Celej ten podmotiv "dělnická třída zažívá zklamání z polistopadového vývoje" udržel mojí pozornost do konce. 3/5, 50 % ()
Taková úplně obyčejná ženská, akorát že vůbec ne. Žije na (dolním) okraji společnosti, nemá žádné iluze, ale přesto není zahořklá, nechybí jí humor a optimismus a životem prochází poctivě. Je to jeden z těch časosběrů všedního dne, který je vlastně zajímavý tím, jak je nezajímavý, nedramatický. Buď to člověka baví, anebo ne. (Brojler! Anna Kašáková zemřela v roce 2012 ve věku 64 let, ale film byl vydaný až v roce 2020. Proč?) ()
Anny je pro mnoho lidí zklamáním. Příběh stárnoucí prostitutky musel vyvolat vysoká očekávání. Problém je ten, že dokument musel být ukončen, logicky, předčasně, protože hlavní hrdinka Anny zemřela. Nebylo tak možné její osud dále sledovat. S ohledem na tuto smutnou zprávu musím říct, že úplně chápu, že se Helena Třeštíková nechtěla vzdát toho, že lidem ukáže další silný osud, který mnoho let dokumentovala a jsem za to rád. ()
Čas od času mám problém pochopit, proč lidé tolik prahnou po silných příbězích. Ne každý je zajímavý ale každý je jedinečný - ano, někteří z nás velmi snadno zapadají do různých stereotypů, nicméně jejich smýšlení je jejich osobním tajemstvím, tomu je tak vždy. Pro Anny její životní příběh není silná káva, není pro ni ani příliš zajímavý ani jedinečný, je to jen příběh. Anny jej vypráví s kuráží jí vlastní, se smyslem pro humor a obrovskou lehkostí. Tato dáma mě neobyčejně zaujala. Snímek plynul bez zvláštních zvratů, bez neuvěřitelných situací a bez tragédií...i bez neobvyklého konce (smutného ale nikoli neobvyklého). A přesně takový je život všude kolem nás. Helena Třeštíková neudělala nic jiného, než že s trpělivostí a dobrým úmyslem sledovala někoho, kdo zdánlivě žije na okraji společnosti. Ostatní už bylo na Anny. Každý by si zřejmě přál vidět druhou Marcelu, která každým krokem, který v životě ujde trpí, kde je smrt krutou realitou a konec bude hořký. Jsem ráda, že jsem mohla vidět příběh ženy, která se se svou životní situací vyrovnala fakticky, nehořekovala ani si nestěžovala. Jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout do příběhu Anny. Snímek hodnotím **** pouze pro to, že jsem za poslední dobu viděla řadu velmi propracovaných filmů, které si zaslouží nejvyšší hodnocení. Opět děkuji paní Třeštíková. ()
Slabší Třeštíkové časosběr, který jakoby neměl dost nosného materiálu. Zabírá Anny ve věku 47-64 let (a ta vypadá vždy ještě o 10 let starší), jak se protlouká u dna společnosti, což je náležitě depresivní pohled. Důležité, rozhodující okamžiky jejího života však nejen nevidíme, bohužel se o nich ani skoro nic nedozvíme. ()
Pár dokumentů Heleny Třeštíkové jsem už viděl. Anny ale není dokument, který by mě nějak zaujal. Je to příběh stárnoucí prostitutky. Anna bezpochyby neměla snadný život. Ten ji dohnal až k prostituci. Pravda je, že hlavní protagonistka si stěžuje na život obecně, jsou na tom lidi i hůř, ale samozřejmě i lépe, nicméně prostituci si zvolila sama. Mohla pracovat na mnohých místech, nebylo řečeno, proč to nezkoušela jinde a šla rovnou po nejstarším řemesle. Také jako zaměstnankyně veřejných záchodů si asi moc nevydělala a opět je otázkou, proč nastoupila zde. Pak je ale snadné tvrdit, jak je život hrozný a jaký má Anny obrovskou smůlu. Ona se ovšem nepřičinila nijak o to, aby svou životní dráhu změnila nebo vychýlila jiným směrem. Je chvalitebné, že se přidala ke skupině Rozkoš bez rizika. Hrála divadelní představení, protestovala proti násilí. To jsou dobré věci, ale nelze to nějak přeceňovat. To by pak bylo fér natáčet dokumenty o dobrých andělech, pracovnících charit. Mnoho z nich mělo skutečně těžký osud a třeba i těžší než Anny. V závěru se modlila k Bohu. Prosila ho o pomoc. Ale až jí bylo špatně. Kdy se obrátila k Bohu, když jí bylo dobře? Kdy mu děkovala za to, co má? Je to portrét o ženě, který není vyloženě špatný, Helena Třeštíková točí dobré dokumenty, ale taky ve světle ostatních nemá šanci zaujmout a nepřináší žádné extra poselství. Samozřejmě se může mnoho lidí nad svým osobním štěstím, neštěstím či osudem zamyslet, a a taky to i udělá. Ale to bych já udělal i u jiných dokumentů o lidech, kteří měli štěstí mnohem méně. Anny přes všechny těžkosti žije docela spokojený život, málo co ji chybí, alespoň ona říká, že by se nechtěla mít zase moc dobře, ale též se nijak nesnaží o zlepšení. A jak se říká, každý svého štěstí strůjcem. ()
V podstatě bez spádu, opakující se záběry, za mě zatím nejslabší dokument, co jsem od paní Třeštíkové viděla... Nicméně paní Anny měla ohromné charisma a působila neuvěřitelně sympaticky a vlastně i rozumně. O tý prostituci to zas tak moc nebylo, spíše o smutném osudu stárnoucí toaletářky. Zdá se, že její život se na ní podepsal, v časech, kdy jí bylo 60, vypadala na 75. Působila téměř stále usměvavě a optimisticky, že bere život takový jaký je, ale suma sumárum je mi z dokumentu dost smutno. ()
Trochu odnikud nikam. Stejně jako život paní Anny no. ()
Cez deň hajzelbaba, v noci šlapka. Smutný dokument, po celú dobu ktorého ma neopúšťal silný pocit stiesnenosti a v hlave mi vyskakovala jedna otázka za druhou. Ako zúfalá musela byť protagonistka, keď šlapala, len aby mohla vnúčatám kúpiť darčeky na Vianoce? Ako zúfalí museli byť jej klienti? Ako sa na jej "zárobkovú činnosť" pozeral jej manžel, ak o tom vôbec vedel? Okrem protagonistky, ktorá v priebehu dokumentu pôsobí čoraz viac strhane krátko nahliadneme aj do jej rodiny. Depresia, vnučkine opakované pokusy o samovraždu, hospitalizácia dcéry a vnučky na psychiatrii. ()
Příběh toaletářky a prostitutky Anny se může zdát velice obyčejný a ničím nevýrazný. Avšak pro mě velice dobře zachycuje hlavní protagonistku v proudu času a zobrazuje její často emotivní, upřímné a nekonečně autentické reakce na její životní překážky, dobové milníky (režimy, charakteristické devadesátky, milénium). Celkový dojem je hořce emotivní, ale dokument je to vydařený a hrdinka zajímavá. ()
Absolutně o ničem. Neříká to vůbec nic zajímavého, ani obsahem ani formou. ()
Bezesporu nesmírně zajímavý životní příběh, o kterém toho však dokument řekl žalostně málo... Šlo to tak nějak odnikud nikam, zařazená spousta zbytečných - někdy až vysloveně nesmyslných - scén bez kontextu, a naopak tomu chyběla nějaká pointa, nějaká závěrečná tečka. Na zabití jednoho večera to asi nebylo špatné, ale čekala jsem od toho mnohem víc. 16 let života mi přijde na tento výsledek bohužel spíš jako docela smutné skóre... ()
Já mám vlastně dost rád tyhle časosběrný dokumenty od paní Třeštíkové. Byť to v tomhle případě nebylo tak vydatné a občas možná i očekávané tak to stejně nakonec zanechalo nějakou to slzičku. Za člověka jehož 16 let života zrychleně a (v tomto případě možná až příliš) zjednodušeně sledujete. Ale co já vím žejo... ()
Opět skvělé téma, těžký osud, citlivé ()
Řekl bych , tak nějak , trochu slabší dokument od velké režisérky tohoto žánru . Měla těžký život paní , ale nějak mne to moc nezaujalo . A i když málem přišla o své plíce , tak ,, hulila " dááááál . Což nějak nechápu , ale to je můj problém . Zřejmě . A takových problémů v tomto dokumentu mám vícero . Natočit třeba mladého muže , jak močí do mušle , mi přijde trochu nechutné . Nebo dohadování s mužem o korunu za vymočení rovněž . A jěště by se něco našlo . Leč , je to časosběrný dokument , a tak tam něco muselo být , což je jasné , takže to tak i beru . Velmi slabé * * . ()
Vlastně pořádně nevím, jak to hodnotit. Anny má docela prostej život a přivydělává(la) si na něj šlapáním. Dokumentaristicky to bylo zpracováno velmi dobře, ale obávám se, že se mi to rychle vykouří z hlavy. Nejvíc mě zaujal sňatek s Uzim, který dal asi přednost Německu před Českem. Tomuhle tam bylo možno věnovat více času. 2 hvězdičky. Den po projekci v Lucerně musím doplnit, že mě opravdu mrzí, že se tam paní Třeštíková vůbec neptala podrobně Anny na předešlý život, aby si k ní divák vytvořil nějaké pouto.... ()
Nenosný příběh. V rámci dokumentu Rozkoš bez rizika fungoval její příběh lépe coby jeden z mnoha střípků. ()
„Život je pes. Někdo se má líp, někdo hůř. Já patřím mezi tu druhou sortu.“ Zajímavý a hodně drsný příběh jednoho života z velkoměsta.. Rozhodně stojí za pozornost a zhlédnutí... Jj neměla to lehké stejně jako tisíce podobných žen, o kterých se ale netočí žádné dokumenty... Holt každý je strůjcem svého života a štěstí :( ()
Dokumenty p. Třeštíkové mám moc ráda. Na Anny jsem se těšila. Jsem ale zklamaná. Příběh je takový plochý. Anny je velmi charismatická, autentická..o tom žádná. Ale nějak mi celé přišlo, že to Třeštíková tentokrát odflákla. Spoustu hluchých míst, zbytečně dlouhé pasáže zpívání, které mi přišly dobré jen k tomu, natáhnout stopáž. Zkrátka zklamání. Že má tři děti, vím pouze z obsahu. Pokud byl projekt všude prezentován jako film o prostitutce, proč je tam tak málo o prostituci samotné? Myslím, že kdyby nechali Anny více mluvit o svých zkušenostech, dojmech, úspěších nebo i o nebezpečích, které zažila, bylo by to daleko víc vypovídající. Takhle je to jen plochost a nic a prd. ()
Súvisiace novinky
Začíná festival Jeden svět
Dnešním dnem začíná po celém Česku festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Poprvé ve své historii proběhne celý online. Festival potrvá až do 6. června a diváci a divačky se… (viac)