Marketa Lazarová

Marketa Lazarová Film: Jednoznačně kompoziční. Svá. Těžko napodobitelná. Jiná a snad proto složitá, pro někoho odrazující. Ve své podstatě ale přitahuje divákovu pozornost. Zbůhdarma vyprávěný příběh o nesnázích zasvěcené dívky, o rodu s vlčí krví i dobové politické moci. Nejsou zde hrdinové, kteří se zapsali do dějin. Je zde jen člověk vedle člověka, prožívající svou dobu a své určené místo - nudné? Pro mě fascinující. Zoufalost, krutost i romantická láska. Vančura myslel na vše. Lidé se přizpůsobují své době, ale v podstatě prožívají stále to samé. Vláčil a Středověk: Věděl to Bergman, věděl to Tarkovskij a také jeden drobný muž, který si na vojně přivoněl k filmovému květu a sám poté vypěstoval vlastní odrůdu. Všichni tito umělci nás do svého světa přivádí během prvních vteřin filmu a rozhodně nás nehodlají pustit. Nabízejí maximální možné vyobrazení doby. V detailním prostředí i pohledu do mysli lidí, o kterých vypráví. Jejich smýšlení a chování je nedílnou součástí jedinečné atmosféry filmů od zmíněných režisérů. "Každá věta zde vyřčená je samostatný příběh...a já natočil jen neúplnou kostru" prohlásil mistr Vláčil. I tak v každé postavě dokázal vyobrazit to nejdůležitější. Zdeněk Liška: možná to, co zmíněným zahraničním mistrům tak trochu chybělo. Jiná volba nebyla možná. Geniální skladatel a jeho hudba jako nedílná součást dokonalosti. Mistři svého oboru si rozdělili naplnění atmosféry napůl. Jeden bez druhého by nefungoval. Marketa: ztělesnění nevinnosti. Zaslíbená. Osudem stižená, ale i na svou pravou cestu nasměrovaná. Dobrosrdečná i morálně silná "Není v jejich slovech žádné upřímnosti...". Marketa jako matka - spojení a pokračovatelka dvou rodů, krásný otevřený závěr. Člověk Vlk: Straba a jeho potomci. S kapkou vlčí krve vzdorují mocenským zájmům, loupí a vraždí. Jsou na lovu, ve smečce. Kozlík a jeho rod. "Praděd jeho matky vyšel z té ženy...všichni nosíte znamení jeho krve...ale k poslednímu synovi ta kletba nemá cesty" Václav a Marketa: Přežívají, jsou hnaní dalším, rozhodně přívětivějším, osudem. Lazar: dobový obchodník (podnikatel) hrající s oběma stranami. Vychytrale proplouvá politickým systémem "Královská ochrana není zadarmo, nejeden kvůli ní už pošel hlady..." Svou dceru zaprodá církvi - nakonec jí sám odsoudí. Mnich Bernard: pohan promlouvající s Bohem. Smířlivý poutník, sledující a prožívající osudy obou rodů. Kristian & Alexandra: služebník boží, poblouzněný pohanskou kráskou. Příroda vítězí nad duchovní poslušností (otroctvím). Jeden z nich musí přijít o rozum (o život). Kristianovo bloudění i prozření - rozhodně nejsugestivnější pasáž filmu. Já & Marketa: filmový výlet, který si dopřávám minimálně jednou do roka. Magický film, který mne nikdy neopustí. Jeden ze snímků, který potřebuji k životu. (25.11.2011)

Je to 5 hvezd, to bez debat, ale Udoli vcel je mi blizsi. (16.09.2012)

Sdílím názor profesora Nováka na Vančurovu předlohu, irituje nás především nahodilost děje. Když už jsem si dovolila o Arne Novákovi a sobě hovořit jako o nás, doplním, že nám vadí i ta časová neurčitost. Již sama předloha mě nijak neuchvátila, Vláčil se zajisté snažil nezfilmovatelnou knihu převést do filmu seč mu síly stačily. A tou urputnou snahou možná jen ještě více podtrhl tu nekompatibilitu mezi syrovostí a poetičnem. Jenže i přes všechny zmíněné hendikepy Vláčil natočil film nejen okázalý, ale především vlastně strašně dobře sledovatelný. (19.02.2013)

[9/10] (Barrandov) (Čb. /// Produkce: Josef Ouzký /// Kamera: Bedřich Batka /// Hudba: Zdeněk Liška) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.12.2011)

3 hodiny táhlých nudných scén. Pokud chcete u filmu umírat a modlit se, ať už skončí, podívejte se na Markétu Lazarovou. Dokonce i četba Vančurovy knihy je snesitelnější než film. Vážně nechápu to vynikající hodnocení, které tomu všichni ostatní dávají, já osobně dávám jednu hvězdičku jen za pokus o umění, který se ale jinak vůbec nezdařil. Bez jakéhokoliv studu můžu říct, že na jakýkoliv jiný hrozný film (klidně i na film, kterému jsem dala hodnocení "odpad") bych se raději podívala znovu než na Markéta Lazarovou. Už nikdy víc! ~(0,5★)~ (16.01.2009)

Hrdo môžem prehlásiť, že najlepší slovenský film podla kritiky (obchod na korze) je niekolkokrát lepší a záživnejší ako najlepší český film (Markéta). Film bez uchopitelného deja, s nereálnymi patetickými dialógmi jednoduchých ludí a s monumentálnou hudbou, ktorá príliš k obrazu jednoduchého vidieckeho života proste nesedela. Asi to chce viac pozretí a väčšie uvedomenie o dobe, a v mojom pípade kvalitnejší rip. Pátosu je tu viac ako v dielach Michaela Baya. (03.10.2009)

Velice složitý film, na který se vyplatí koukat v maximální možné kondici při minimální únavě. Zhruba hodinku mi trvalo, než jsem se zorientoval v motivech a chování všech postav. Film se totiž neobtěžuje vás jakkoli uvádět. Prostě vás vhodí do centra dění. Centrem dění je drsný středověk. Děj je lehce chaotický a vyžaduje si maximální diváckou pozornost. Odměnou je potom podmanivý až lehce umělecký příběh s množstvím vynikajících českých herců v nezvyklých rolích. Dalším lákadlem jsou poté kůzlátka Magdy Vašáryové, která je jakožto správná Slovenka ukazuje ráda a často. Film se těší velké oblíbenosti a vynikající pověsti, takže jsem podvědomě očekával intenzivnější zážitek. V rámci možností jsem však spokojený. (23.12.2016)

Tento epos mě překvapil svou monumentálností vzhledem k roku, ve kterém byl natočen. I když..není se čemu divit..František Vláčil je jméno, které je synonymem pro takové filmy. Celá plejáda hvězd, počínaje Josefem Kemrem nebo Vladimírem Menšíkem a konče Magdou Vašáryovou (už v té době toho měla světu hodně co ukázat:) jenom dokazuje, že Vláčil rozhodně nebyl minimalista. (17.08.2005)

Naprosto netypycky odprezentovaný film, na který je opravdu nutno mít náladu. (10.05.2006)

Asi jsem kulturní barbar, ale mne tento slavný film nudí a nedokážu se dodívat do konce. Rozumím komentáři carl oesch: "Nikdy jsme nepochopil onu "poetičnost" levičáka Vančury a už vůbec to oslavování údajného zobrazení středověku.....vždyť s historickými reáliemi to nemělo nic společného a že by to řeklo (na rozdíl od skutečně kvalitních historických filmů) něco obecnějšího, to by ten "historický" film nesměl vzniknout v Čechách. Tady toho filmaři víc neumí než umí a historický film (ať už realistický, romantický, dobrodružný či velkofilm) u nás nikdo neumí....a je jedno, jestli to má být hluboký středověk nebo druhá světová válka. A jelikož to tvůrci neumí, tak to balí do hávů tu poetiky, tu alegorie....". (04.05.2013)

Konečne som sa dostal k sledovaniu presláveného diela. Aj keď som bol odpočinutý, sledovanie ma dosť vyčerpalo. Je to náročný film, vyžadujúci si spoluprácu diváka. Ale je to aj rýdzi film, žiaden obvyklý prepis literárnej predlohy. Divák je vtiahnutý do iného, neznámeho sveta, ktorý je uveriteľne znázornený. Nie som schopný napísať niečo vzletné, čo ešte nebolo napísané. Preto iba heslovito najväčšie klady: hudba, kamera, výprava, Kemr. (08.09.2013)

Několik let jsem hledal slova k popsání tohoto skvostu a další roky si s nimi budu pohrávat, mazlit a dávat jim své místo a pořadí. Až budu konečně spokojen, pustím si na oslavu Markétu a s pokorou pochopím, že to byla marnost…a všechno smažu.. Lituji, neumím popsat lásku, Boha nebo princip kouzelné hůlky.. (08.03.2009)

Že je Markéta Lazarová filmovou epopejí světového formátu, o tom není pochyb, nicméně přečkat téměř tříhodinové utrpení obětující se Vášáryové, loupeživého rytíře Kemra a věčně nenasyceného potulného mnicha Menšíka je nad mé síly. Polemikou je pak oficiální označení tohoto díla za nejlepší domácí hraný film a všechna klišé, kroužící kolem něj jakožto přidaná hodnota učebnicových dogmat. (13.07.2011)

Vláčilova filmová rapsodie rozohodně patří do úzké skupiny nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Je působivá emocionálně, má myšlenkovou hloubku, pozoruhodnou vnitřní strukturu, autenticky syrově působící vizuální pojetí a pod tím vším zní úžasná Liškova hudba, která také dalece přesahuje to, co se běžně schovává pod označením filmová hudba. Samotný příběh nejspíš podobně úžasný není, ale to s přehledem přebíjí jeho zpracování. Stále podmanivá klasika! (23.02.2012)

,,Nech ho být. Nebyl bych o nic bohatší, kdybych ho zahubil..." V roce 1967 přišly do kin hned dvě filmové adaptace prózy Vladislava Vančury, v obou případech velice povedené, artově laděné a zachovávající si v dialozích originální Vančurův jazyk: zatímco barevné Menzlovo Rozmarné léto nese v sobě spíš pohodu, kouzlo a humor, černobílá a hodně kompoziční MARKÉTA LAZAROVÁ Františka Vláčila je obrazem života a utrpení v dobách temného středověku. ,,Co radit, kupče, vedeš regiment jako spřežení od maštale k maštali..." MARKÉTA v sobě kombinuje v poezii, lásku, náboženství, na druhé straně válku, krutost, jemnou vulgaritu, pohrává si s jazykem a moudrostí, stejně jako mistr Vláčil si pohrává s kompozicí, obrazem a filmovým uměním. Svým zpracováním i téměř tříhodinovou stopáží je spíš vysokým levelem pro filmové fanšmejkry nebo milovníky umění. Co jí nemožno upřít, je nepřekonatelně kvalitní ztvárnění atmosféry středověku s úžasnou kamerou, jedinečnou hudbou Zdeňka Lišky, fascinující herecké výkony Menšíka a Kemra v zcela atypických rolích, úchvatný komentář vypravěče v podání Zdeňka Štěpánka a výsledek, za níž stojí neopakovatelná obětavá práce velkopočetného týmu tvůrců a herců. Objektivně 5*, za sebe musím srazit jednu * za tu šílenou délku a náročnost. 75% (27.11.2016)

Velkolepé, výpravné, plné krásných obrazů a .... nechutně zdlouhavé, extrémně nudné a nekonečně dlouhé. (17.04.2012)

46th KVIFF 2011 - OUT OF THE PAST - Návraty k pramenům (Marketa Lazarová / MARKETA LAZAROVÁ / Marketa Lazarová) (07.09.2011)

Pri pozeraní megalomanského snímku, pána Františka Vláčila : Marketa Lazarová, som nejak uvažoval, že obrazom a kompozíciou kamery, mi to pripomína snímok - Andrej Rubľov, réžia - Andrej Tarkovskij. Podľa môjho svedomitého mienenia, by som nazval film Marketa Lazarová, ako Najlepší český film všetkých čias !!!!! Kamera je tým najväčším filmovým zážitkom, prečo si ma film podmanil, priznám sa ,že nemám znalosti z oblasti českej kinematografie, poznám niekoľko režisérov a hercov, v tomto prípade slovenskú herečku, hlavnú postavu, p. Magdu Vášáryovú. Hercov je tu dosť a všetci odohrajú svoje party na výbornú. Pán Menšík mi je ešte známy. Každý záber, každý pohyb, každý zvuk a hudba, každá výprava je presne špičkovo naplánovaná a zrežírovaná do posledných detailov, a nie je žiadny problém sa premiestniť do stredoveku, lebo človek má pocity živého prostredia, zimného, surového, a tým pádom film disponuje ohromným obrazom ! Obraz je alfou a omegou, kvôli čomu je snímok radosť sledovať počas skoro 3. hodín bez 20 minút ! Rozmýšľam o zaradenie tohoto veľdiela do môjho rebríčku top ten, alebo aspoň, aby sa zmestil do top 20. (05.03.2015)

Monumentální film. Velkolepý, krásný, esoterický a neuchopitelný. Geniální svým obrazem, geniální svým vyprávěním, geniální svojí hudbou, dalekosáhle přesahující hranice naší národní kinematografie. Zážitek slovy těžko popsatelný. (19.01.2018)

Zfilmovaná báseň. Jediný problém, že na báseň nemá člověk vždy náladu. Občas je těžká na pochopení. Mám DVD doma už dlouho, ale odhodlal jsem se až teď :). Pokud pominu námitku mé ženy (že kurosawovy filmy mají plynulý děj), je možné přirovnat filmový jazyk k filmům Akiro Kurosawy. Každopádně výborný film. (09.07.2009)