Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
Pravověrných sci-fi se v České, potažmo Československé kinematografii natočilo opravdu jen pár. Vzpomenu si na adaptace Čapkových, či Verneových děl, slušný Konec srpna v hotelu Ozon a unikátní Divokou planetu. A potom je tu Ikarie. Ta vyniká nad všemi a neudělala by ostudu ani mezi špičkovými sci-fi své doby. Papundeklové kulisy kompenzuje neopakovatelnou atmosférou, hereckými výkony a chytlavou zápletkou. Tu bohužel scénář vesměs promrhal. Z Lemovy předlohy se dalo napsat hutnější dobrodružství s ještě tísnivější atmosférou. Ikarie XB 1 je první a zatím jediná česká space opera, a proto je svým způsobem uchvacující. Že by byla bez chyb, to se ovšem říct nedá. ()
Úžasná hudba ()
Těžké hodnocení. Nejsem kdovíjaký fanoušek sci-fi, ale přesto jsem se nenudil. Nicméně musím dvě hvězdičky ubrat. První za herce - nedá se nic dělat, ale nedokážu se bohužel přenést přes posádku vesmírné lodi složenou s československých jezeďáků známých z x filmů z budovatelskou tématikou. Tím rozhodně nechci znevažovat jejich herecké umění, ale je to tam... Druhá hvězdička je kvůli režiséru Polákovi samotnému. Byl to sice jeden z jeho prvních vážných projektů (ačkoliv mu bylo už skoro čtyřicet), ale jelikož laťku z Ikarie pak mnohonásobně překonal - ať už Návštěvníky, Nebeskými jezdci nebo Zítra vstanu a opařím se čajem - prostě věřím, že kdyby si to tehdy stčil do šuflíku, tak by sice nebyl jeden z prvních, ale možná by byl ještě úspěšnější... ()
Ojedinělý český film v žánru sci-fi, opravdu je to taková česká rarita a navíc velice úspěšně zfilmovaná rarita. Navíc s velmi kvalitními herci. Místy je to možná trochu nudné a zdlouhavé, ale na to, že je film z roku 1963, tak se i některé dnešní sci-fi filmy můžou schovat. ()
Cibuláková úvaha.¬ "Ikarii" potkává, a potká — zde si dovolím býti prognostikem — stejný osud, jako jiné české snímky 60. roků 20. storočí; míním tím neslábnoucí, anebo pomalu jen slábnoucí obdiv diváků, jev souvisící podle mne s odcházením pamětníků a tím s odcházením živého vědomí napojeného na obsah těchto děl. Výteční herci meziválečné generace budou působiti neustále; ale to bude vše, co zbude z "kvalit" většiny těchto děl. Nemám při tom na mysli díla výjimečná, vznikající v nějakém malém počtu v každém období (na příklad, některé snímky F. Vláčila či K. Kachyni a podobně); mám na mysli onu průměrnou "produkci", jíž také plodí každá doba, na způsob cibulového porcelánu; mnohé snímky z této produkce jsou určitě dost dobré na to, aby se na ně jednou — a naposled — podívali příslušníci i dalších generací; ale to tak je všechno; o jejich skutečné kvalitě nemusím snad říkati víc. Cibulový porcelán je přece kvalitní — byť jde o napodobeninu vzoru, která je vyrobena v české porcelánce; pravý cibulák, nad to původní starý, má ale málokdo. Snímky jako "Bílou paní", "Světáky", nebo konečně "Ikarii" nelze k pravému cibuláku vůbec přirovnat; a jako onen pravý cibulák pozná často pouze znalec starožitností, tak také skutečnou kvalitu zmíněných ve výběru snímků (a mnohých dalších) pozná pouze nepředpojatý pozorovatel. Ano, jejich kvalita je kvalitou cibulákové napodobeniny: jsou dobré, často nepostrádají určitý stupeň herecké, režisérské atd. kvality, ale nad to nejdou.¬ Na příklad, u řady dialogů v "Ikarii" jsem si, žel, vzpomněl na neblaze proslulý vědecko-fantastický snímek "nejhoršího" režiséra E. Wooda Jr. "Plán 9". Nevadí mi jakkoli zastaralé triky, kostýmy či vyjevení prostředí; vadí mi, když je myšlenka (a "Ikarie" ji má) zpracována, podána chabě nebo nedostatečně. Že se to Juráčkovi s Polákem zrovna nepovedlo, že nešli nad statické, formalistní vyjádření, to je mé pevné přesvědčení. ()
Zo začiatku som mal pocit, že som sa ocitol na zaoceánskej luxusnej lodi a chýbala len swingová kapela. Namiesto nej znela zvláštna kozmická odroda hudby 50-tych rokov, z tej som nemal dobrý dojem. Tanec a balenie žien bolo našťastie prerušené poplašnou sirénou a nasledovalo klasické sci-fi. Dnes by sme povedali klasické, ale vtedy o tom nechyroval ani Kubrick, teda možno to mal v hlave, ale nemal to na plátne. Som rád, že žiarenie čiernej hviezdy ma neuspalo, aj keď som mal podobne ako posádka namále, a dočkal som sa príjemného záveru. ()
První polovina filmu může vypadat jako nudná záležitost, ale málokterý film se nějak obšírněji zabývá všedními strastmi posádky kosmické lodi jako je stravování, ponorková nemoc nebo hledání činnosti během dlouhé a nudné cesty, většinou to vypadá, že budoucnost je pouze růžový koncentrát akce a napětí. Samozřejmě, drama přijde, ale nejedná se o žádné blízké setkání třetího druhu, nýbrž ryze vědecký problém, se kterým si posádka nedokáže sama poradit. Tehdejším komunistickým pohlavárům se však nelíbilo, že film nemá co říct k současnosti. Zřejmě očekávali, že v soustavě Alfa Centauri bude vládnout proletariát. (Součástí posádky je i Anthony Hopkins, ale to je s největší pravděpodobností úplná náhoda.) ()
Napriek tomu, že sci-fi veľmi neobľubujem, musím uznať že je pozoruhodné, ako mohlo v skromných podmienkach československej filmovej tvorby počiatku šesťdesiatych rokov vzniknúť takéto filmové dielo. Klobúk dole pred tvorcami a hereckými výkonmi. ()
Filmy z dob zašlé slávy české kinematografie jsou prostě působivé! Ikdyby natočili tu největší pitominu, tak by to vydalo aspoň na průměrný film! A stará sci-fi? Mrazí mě jen při pohledu na jakoukoli scénu:)! Bohužel Ikárie a její sláva těží zřejmě právě z tohoto ložiska! Respektive námět výborný, kulisy, herci, kostými výborné, i zápletka by ušle, ale jen jako výborný podklad pero rozjezd pravé strhující fascinace! O to větší bylo moje překvapení, když náhle film zkončil! Ale..Ale..CO? To je jako vše?Hvězdičku za výběr ženských rolí, hvězdičku za mužské, jednu za zmíněné kulisy a kostýmy a jednu za námět, scénář mě vysloveně zklamal! ()
Jde o snad první pokus a sci-fi na filmovém plátně u nás, který stojí za zmínku.Pominu technický aspekt, loď by musela cestovat nadsvětelnou rychlostí, aby se dostala za několik měsíců k Proximě v souhvězdí Kentaura, a to ještě se zastávkou u lodi, kterou postavili lidé o pár desetiletí dříve.A to je, jak mi jistě mnozí dají za pravdu nemožné.Cestování červí dírou přišlo o něco později.Mimochodem ti mumifikovaní pozemšťané byli docela zachovalí.....Je to úsměvné. Zajímavé jsou ale pokusy o filosofické debaty na téma kontaktu s jinými civilizacemi.Nemohu si pomoci, ale pan Lukavský stvárnil osobu s nepopiratelnými vojenskými rysy v uvažování.Zlá mlhovina a nebezpečné záření málem posádku zahubí.Zahubí?? Kdepak! To život, který jsme hledali, naopak, našel nás.A ještě stihl Ikarii ochránit před zkáznou u tmavé hvězdy snad černá díra.Kdoví? Dnes film působí úsměvně, ale nese nepopiratelné poselství,poselství o základní tenzi člověka opustit svoji pozemskou domovinu a vydat se hledat někoho, kdo je ochotný ke kontaktu..... ()
Americká verze konce jistě inspirovala autory Planety opic:-DDD ()
Predlohu som nečítal a tak som podľa plagátu očakával nejaký preblikaný , dnes už skôr komický ako pôsobivý sci fi filmíček na ktorom sa kedysi ktosi vedel celkom dobre pobaviť a rozoberať to aj mimo kina. Zostal som však veľmi milo prekvapený, celá vesmírna paráda tvorí iba kulisu pre dosť inteligentnú tému a zápletku s výrazným presahom aj do dnešnej doby. Komorná atmosféra a výborne napísané dialógy spravili z tohto filmu niečo k čomu sa ešte určite neraz a rád vrátim. ()
Ikarii XB 1 bych označil za čistokrevné sci-fi a to velice kvalitní. O to více potěší že pochází z českých luhů a hájů. Jindřich Polák je prostě kouzelník a to nejen díky Návštěvníkům ;-) Natočil totiž 5 let před Kubrickem film sice komornější a trikovně naivnější avšak přesto srovnatelný s dokonalou 2001 Vesmírnou Odysseou. ()
Film, který svým tématem a žánrem předběhl svou dobu (v celosvětovém měřítku) minimálně o pět, možná i deset let. Co se týká triku byly vy své době na vysoké úrovni (hlavně vzhledem k finančním možnostem našich tvůrců), ale dnes už opravdu působí spíše úsměvně. Příběh je hlavně ze začátku až příliš rozvláčný, ale postupně zároveň paradoxně trochu zkratkovitý, ale díky výborným hereckým výkonům se na diváka i tak přenese potemnělá atmosféra. Tu prořízne až závěrečná scéna, která byla nejspíše inspirací pro mnoho světových tvůrců. Tleskám. ()
Ja mam scifi zanr rad, a Ikarie je jedna s nasich klasik. A protoze u nas je dobrych scifi filmu s vesmirnou tematikou jako safranu, musim hodnotit nejvyssim poctem hvezd. :) ()
Ponorková choroba sa nekoná, príliš veľa postáv je zavretých na jednom mieste a tak aj príliš veľa námetov, ktoré by sa mohli lepšie rozvinúť v samostatných scenároch. Viac ako tretinu filmu sa predstavujú postavy a divák je uvádzaný do deja, kým sa stane niečo závažné pre všetkých. Za celý film sa nenašla postava, ktorá by dej ťahala. Na túto tému boli natočené lepšie filmy, z hľadiska ponorkovej choroby napr. Sunshine, z hľadiska časových paradoxov napr. Interstellar. ()
Legendárne sci-fi podľa príbehu Stanisława Lema, ktoré i v dnešných časoch stále dokáže ohúriť nejedného nadšenca Kubrickovej Vesmírnej Odysey i navzdory svojmu čierno-bielemu formátu. Na svoju dobu sa jednalo o neuskotočne drahý projekt, a plesknutie cez rozpočet komunistickej strany je viac než očiam viditeľné. Pre fanúšikov tuzemskej tvorby neprehliadnuteľný skvost. Keďže je snímka teraz dostupná aj na Netflixe, nemôžem inak než odporučiť. ()
Veľmi kvalitný film , hlavne je vyrobený v rokoch, kedy sa iným ani nesnívalo o takýchto filmoch. Výborné herecké obsadenie, mne sa páčil výkon O.Lackoviča. Film si cením na 85%. ()
Zopakuju zde již 100x vyřčené. Česká SCI-FI na motiv světového klasika schopná celosvětové konkurence. Samozřejmě ve své době. Ale přesto: Byli jsme první Georgi! ()
Oceňuji hlavně fakt, že před téměř 50 lety měli filmaři u nás koule se do podobného projektu vůbec pustit. A výsledek nepůsobí ani trochu trapně. Určité momenty jsou sice úsměvné a celou první půlí jsem se musel dost prokousávat, vše je však vyváženo řádnou porcí napětí i dramatu v polovině druhé. Z Ikarie jsem měl dost strach, ale nakonec mě československá vize budoucnosti celkem překvapila. Už je mi to trapné, ale opět se ptám, zda se něco žánrově podobného někdo odváží u nás natočit i dnes. Ikarie (nebo třeba dnešní Moon) jsou důkazy, že zajímavé scifi lze natočit i bez holywoodského rozpočtu. ()