Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...

Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Zaujímavosti (44)

  • Časť dialógov a obrazových scén a zrejme aj celkovú inspiráciu filmom využil vo svojej skladbe a videoklipe Richard Müller - Banket (Ľudia 20. storočia). (shuster)
  • Film sa mal pôvodne natáčať na farebný materiál, ale pre CinemaScope vhodný Kodak bol tak drahý, že by jeho nákup ešte viac navýšil už beztak vtedy vysoký rozpočet 6 miliónov Kčs. Farebná Agfa, kameramanmi prezývaná Aqua (podľa typického azúrového nádychu), zas kvôli veľkému zrnu a farebnej nestálosti pre CinemaScope vhodná nebola. Preto nakoniec natočili snímku na čiernobiely materiál. (BlueNeon81)
  • Scenáristovi Pavlovi Juráčkovi pridelili poradného konzultanta. ktorý pracoval na ministerstve zahraničných vecí a ideologicky ho drvil a požadoval vytvoriť obraz komunistického človeka budúceho storočia. Povedal, že treba využiť konflikt, o ktorom písal nedávno Erenburg, technikov proti humanistom. (Raccoon.city)
  • Kameraman a špecialista na triky Vladimír Novotný odmietol spolupracovať, lebo nebol dostatočne oboznámený s technológiou farebného filmu, navyše už aj širokouhlého. (Raccoon.city)
  • Hlavný dramaturg požadoval, aby bol pri písaní scenára spisovateľ František Kožík, ktorému sľúbili honorár 8 tisíc Kčs, ten ponuku odmietol. (Raccoon.city)
  • Autor scenára Pavel Juráček sa za svoj výtvor neskôr hanbil a do denníka si zapísal: „Ja keď si spomeniem, aké kraviny som napísal v dialógoch oných vznešených Fridolin ženúcich sa vo škatuli od topánok vesmírom, ktorého hviezdy sú všetky päťcípe, sčervenám a mám chuť schovať sa pod posteľ." (Raccoon.city)
  • Zaujímavé bolo riešenie zamrznutých očí pre jednu z pôsobivých hrôzostrašných scén. Hercom sa nalepili na oči nepriehľadné sklenené buľvy a potom s nimi museli chodiť asistenti aj na záchod. (Raccoon.city)
  • Vo filme museli de facto obísť jedinú vec, a to bol stav beztiaže, ktorý sa dal v tej dobe natočiť len v určitom stave letu lietadla na niekoľko sekúnd, čo by bolo pre natáčanie dosť náročné. (Raccoon.city)
  • Pre efekt magnetických topánok mali kozmonauti pripevnenú plexisklovú podrážku, ktorá pri došliapnutí rozsvietila žiarovky. (Raccoon.city)
  • Skafandre kozmonautov vytvorili filmári podľa fotiek sovietskych kozmonautov, ktoré mali zmiasť amerických odborníkov v NASA. (Raccoon.city)
  • Režisér Polák bol pri prípravách natoľko dominantný, že si bez jeho súhlasu nedovolili rekvizitári sami popustiť uzdu fantázii a stále ho atakovali otázkami, či budú mať ľudia v budúcnosti kravaty a či môžu byť zemiaky súčasťou ich jedálnička. (Raccoon.city)
  • Samotná Ikaria sa podobá skôr vodnému člnu a nezodpovedá tvaru rakety namaľovanej Teodorom Rotreklom na filmovom plagáte a neskoršom obale DVD. (Raccoon.city)
  • Kameraman Ján Kališ často zaberal tváre hercov tak, aby dobrá polovica filmového plátna zostávala voľná pre detaily pozadia. (Raccoon.city)
  • S tvarom a pozoruhodným riešením pilotného kresla si režisér dlho lámal hlavu. (Raccoon.city)
  • Spoločenský tanec budúcnosti hostia filmového festivalu v Terste pomenovali „kozmický twist“. (Raccoon.city)
  • Vedenie Barrandova trvalo na tom, že film musia ešte pred natočením konzultovať Sovieti, kam bol poslaný scenár preložený do ruštiny a aj režisér Polák a filmový architekt Zázvorka. Sovietov film príliš nezaujímal, viac ich zaujal futuristický kufrík, v ktorom si českí tvorcovia nákresy priviezli a ktorý si vypožičali z rekvizít Muža z prvého storočia. (Raccoon.city)
  • Režisér Polák a scenárista Juráček kvôli inšpirácii vzhliadli klasické sci-fi snímky Svet za sto rokov a Vojna svetov. Za voľnú predlohu si vybrali Lemov román "K mrakom Magellanovým" a vycestovali do Poľska za jeho autorom. (Raccoon.city)
  • Prípravy a natáčanie filmu zabrali dva roky a snímka bola predaná do 42 štátov celého sveta. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama