Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
Mám docela obavu(když to tak sleduju),že tohle bude ještě hodně dlouho nepřekonaná česká sci-fi.Z r. 1963 a za bolševika! Styďte se scénáristi,producentsponzoři a jiná havěti! ()
Tohle české sci-fi jsem měl hrozně rád, když v tehdejší době nic jiného nebylo. Na tu dobu dost dobré, dnes bych asi hodnotil jinak. ()
Jo, takhle příjemné překvapení jsem nečekal. Sice těch prvních 20 minut se neskutečně táhne, ale pak už se to rozjede a mě to chytlo a už nepustilo. A líbilo se mi to snad vším - herce to má dobré, příběh se mi líbil, prostředí to má dobré, trvá to přesně dlouho, jak má... V rámci Česka je to u sci-fi skoro nemožné. Jenže tady se to povedlo a to fakt na výbornou. Dneska už by v Česku takový film nevznikl, protože tu není filmaře, který by si vůbec troufl na sci-fi (teda jo, je, Krejčí - hahahaha, tak jsme se zasmáli...). Fakt, příjemně mě to překvapilo. Chybí mi tu žánr mysteriózní, některé scény ho přímo vyjadřují. Ale nutno říct, nečekal jsem, že to bude tak dobrý a že se mi to bude tak líbit. Jenom škoda toho dlouhého úvodu, bez něj by to bylo fakt něco hodně velkého... 5* ()
nostalgické +2* zpětně po letech bych rád dopsal komentář na tento kultovní sci-fi film (a ono jich vlastně ani nebylo tolik natočeno, tak není z čeho vybírat). Docela chápu jeho oblíbenost i důvod k jeho k restaurování, ale já se k jeho fanouškům určitě nepřipojím. Rozhodně je pozoruhodná výprava, která tehdejšími očima působila určitě futuristicky a také herecké obsazení, protože byl obsazen výkvět tehdejší herecké elity. To byly pro mě veškeré klady, protože příběhově to byla pro mě hlavně natahovaná nuda. Nejspíš v knižním předloze psychologické rozebírání jednotlivých osobností působí zajímavěji než ve filmu, ale je fakt, že jsem nečetl a momentálně mě to neláká. Takže shrnuto jsou silnější dvě hvězdy maximum co mu dokážu dát. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Nečekaně chytré. Dokonce i vzhled, pominu li efekty, je velmi realistický. ()
Jediné české sci-fi, u kterého se nelze přít, zda je to vůbec sci-fi. ♥ ()
Teda reziser Polak /Pan tau/ natocil vskutku dobre scifko, kulisy, namet, scenar slapu naplno : 80 % ()
Kvalitní drama utopistické budoucnosti vznešeně ubíhající po dobrodružné cestě kategorie sci-fi. Vizuálně zdařilé dílo, jehož hlavní předností je herectví zúčastněných. Utopistická vize budoucnosti bez svárů, válek a násilí a bez ekonomiky tržního kapitalismu. Lidskost je hlavní devizou lidí v roce 2163, kdy se vydávají na dobrodružnou a dalekou cestu k planetě Alfa Centauri. Aby narazili na stopy nesmyslné bezcharakternosti, zákeřnosti a mravní zkaženosti lidí současnosti. Aby překonávali své psychické zábrany, svůj vlastní strach. Z neznáma, z osamělosti, ze smrti, z nebezpečí. Aby dosáhli svého plánovaného cíle a objevili neznámou pozitivní skutečnost. Posádce výpravy velí moudrý kapitán Vladimír Abajev (dobrý Zdeněk Štěpánek). jehož osobnost pomáhá překonávat veškeré nástrahy, včetně obraného pochybování jeho zástupce Mac Donalda (dobrý Radovan Lukavský), odvážného muže v rozhodujících chvílích. Z dalších rolí: matematik Anthony Hopkins (dobrý František Smolík), skeptik k novinkám a osvícený při odhalování příchozího, socioložka Nina Kirová (Dana Medřická), povzbuzující celkovou náladu, provokativní Brigitta (Irena Kačírková), vyžadující pozornost mužů, depresivní Michal (skvělý Otto Lackovič), jehož nejvíce pohlcují vlastní strach a ničivá moc Temné hvězdy, Marcel Bernard (Miroslav Macháček), nadšený optimista, pilot Erik Svenson (Jiří Vršťala), bojující se zničujícím zářením Temné hvězdy, pilot Ervin Herold (Rudolf Deyl) a biolog Petr Kubeš (Martin Ťapák), kteří tragicky umírají na vraku lodi současnosti, těhotná Štefa (Marcela Martínková) a její starostlivý manžel Milek Wertbowski (Jaroslav Mareš). Budoucnost je nadějná svou lidskostí. Bezcitná současnost může být zničující i v budoucnosti. Jack Pollack rozehrává působivé drama v nevšedních kulisách. ()
Další klenot českých šedesátek, kde jsem viděl minimálně pět slavných zahraničních sci-fi, přičemž Ikarie byla natočena dlouho před nimi. Dějově mi to sice přišlo lehce slabší, ale ta neuvěřitelná halda invence a originality mě tak ohromila, že prostě musím dát plný počet hvězdiček. 90% ()
Na československé poměry jistě velmi neobvyklý film, zároveň ale dobře udělaný vzhledem k tomu, za jakých podmínek musel vznikat. Příběh se mi velmi líbil. Navíc jsem měl možnost vidět hrát mladého Radovana Lukavského, a to se cení. Já ho znám hlavně jako starého pána a tohle byl proti tomu velký rozdíl. ()
Ono to asi v dobe svojho vzniku bola absolútna bomba, ale po 43 rokoch to (aspoň pre mňa) stratilo svoje čaro. Dialógy sú úplne naivné (skoro celý film som sa musel smiať), zobrazenie vesmíru žalostné a navyše mali na tej lodi také priestory, že by tam kľudne mohli usporiadavať spartakiády. Neupieram tomu však čiastočnú myšlienkovú hĺbku a parádny záver, ten ma fakt dostal. ()
Podle mě téměř ničím přelomové sci-fi, kde mě doopravdy zaujala akorát triková úroveň, která například ve srovnání s původním Star Trekem z let šedesátých nevypadá vůbec trapně. ()
Hodne zajimava nuda:-). ()
Navzdory letum beneluxusni zazitek ()
Vítězná výprava československých filmařů vzhůru ... nad oblaka ... mimo naši sluneční soustavu ... až kamsi ke hvězdnému systému Alfa Centauri. Do cesty své dobrodružné misi umístili i něco jako vzpomínku na dobu temna dvacátého století ... vzpomínku, která i dnes docela dobře poslouží jako memento - neboť členové posádky kosmické lodi Ikarie XB 1 pocházejí ze Země, jejíž obyvatelé žijí v TRVALÉM MÍRU ... přesně v duchu těch sci-fi romanopisců, kteří po skončení hrůz druhé světové války pevně věřili, že lidstvo dokáže překročit Rubikon a dobrat se jakési celosvětové mírotvorné dělné pospolitosti. Bohužel přitom trochu pozapomněli na prapůvodní podstatu pozemského života založenou na nelítostném konkurenčním boji (který člověk díky své inteligenci dovedl ad absurdum) ... a v neposlední řadě na téměř neomezenou moc kapitálu. Nicméně přes svou nespornou naivitu se jedná o snímek nadčasový, jehož vizuální stránka je neobyčejně podmanivá - při jeho zrodu asistoval rok 1963 (!), dějová linie disponuje jednoznačně (pří)nosnou zápletkou a pointa je ... ani ne tak překvapivá jako spíš nevyhnutelná ... logická (?) ... NEZBYTNÁ - vyprávění k ní směřuje se zvláštní, ničím neodůvodněnou, nicméně odzbrojující jistotou. ()
Ikarie je typický příklad filmu, který je díky kontextu jeho vzniku fenomén. Projekt, který začal vznikat v socialistickém Československu jen pár měsíců po tom, kdy poprvé opustil matičku Zemi první muž a byl dokončen ve stejném roce, kdy ho následovala i první žena. Velmi by mě zajímalo, co si o filmu mysleli samotní herci a nakolik do něj zasahovala politika. Tahle herecká sestava mi přišla tak moc ...nesci-fi, že se mi nechce věřit, že v tom účinkovali dobrovolně. J. Polák do té doby nic kloudného nenatočil a Juráčkovi bylo v té době ani ne třicet a byl to jeho první velký film. I tak dostali na tu dobu obrovský rozpočet 6 mil. Kčs. Po obsahové stránce je Ikarie zástupce typického soc-sci-fi a ten uměleckodramatický nádech mě taky nijak neohromil. Zvlášť, když nebyl ten herecký dream team pořádně využit a místo toho se tvůrci spíš snažili zaujmout technickými daty a precizní kamerou. Takže zajímavější než film samotný, mi připadají okolnosti jeho vzniku. Nejspíš bych si daleko víc užil nějaký soudobý dokument ve stylu, film o filmu Ikarie XB 1. ()
Unikátní sci-fi film vyráběný v dřevnějších dobách kinematografie, kdy něco podobného s odstupem času může působit poněkud úsměvně. Nicméně černobílý film leccos přikryje a u Ikarie jsme svědky na svou dobu relativně hyperfuturistické výpravy, která se povedla, stejně jako například představy budoucích tanců, hudby, jídla apod. ()
Dodnes nevěřím ten rok výroby ...... :-) ()
Ačkoli sci-fi , je Ikarie především komorním psychologickým dramatem v hvězdném obsazení. ()
Komunistická utopie prochází vesmírnou zkouškou. Stanislavu Lemovi knihu K mrakům Magellanovým komunisté zcenzorovali tak, aby byla správně optimistická a jako dítě jsem ji nenáviděl a nikdy nedočetl (ta šílená scéna, kdy posádka propadne depresi a touží po sebevraždě a zachrání ji procítěně vyprávěný příběh o hrdinství komunisty za druhé světové je dokonalé WTF). Naštěstí se filmový přepis tomuto zlu jakž takž vyhýbá a spíše se věnuje klasickým problémům dlouhých mezihvězdných cest. Ikarie není špatný film, na Československo vynikající, ale je takový sterilní bez emocí, bez skutečné krve. V komunistické utopii budou všichni krásní (těch kadeřníků na palubě muselo být), jen se do tohoto filmu nedostala skutečná špína (když neberu ten zlý imperalistický vrak lodi). ()