Zakázaná planéta

Klasické sci-fi v literárním slova smyslu. Bez problémů by tenhle film mohl fungovat jako jedna z epizod Star Treku, pro který byla ostatně jeho technická stránka jednou z možných inspirací. Škoda, že údajně první elektronická filmová hudba zůstala víc v rovině experimentální než tvůrčí, hlavně díky ní nezapadne film v papundeklovém padesátkovém průměru. (30.08.2012)

(1001) Jen co se objevila dcera, freneticky jsem si opakovala: "Ať ji nikdo neučí líbat. Ať ji nikdo neučí líbat. Ať ji nikdo neučí líbat, prosím." Ale ne, takhle filmy nefungují. Rozčílila jsem se, jak nonšalantně se k tomu film staví, vzpomněla si na Červeného trpaslíka a dále také navštívila dilema, jestli se paradigma filmů 50. let má při hodnocení kvality filmů vyloučit, a nebo jestli ho můžu kvůli šovinismu a plochosti bez těžkých myšlenek odsoudit. A potom mi přišlo na mysl, že ploché a šovinistické filmy se točí i dneska, takže to s tím pravděpodobně nemá zase takovou souvislost. Inspirace Shakespearem je úsměvná. "Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny..." Haha. (21.04.2015)

Rezisera M. Wilcoxa nepoznam, ale tymto filmom si ma teda maksimalne ziskal. Sci- fi namet je vyborny, dokonca je tu aj robot Robby. Kulisy su proste vyborne, namet dostatocne strhne a pribeh nenudi ani chvilu. Tak ako jo, chvilu trva, kym sa film rozbehne, a treba preckat tu prvu polhodinu, kde sa dohromady nic nedeje. Ovsem, v dalsich minutach sa vybuduje slusne napatie, atmosfera a dej dostane tempo a aj prislusne zvraty. Mlady Leslie Nielsen bol vyborny, dialogy tiez. Takze za mna dalsia stara klasika, ktoru mozno len odporucit : 100 % (02.02.2016)

V dnešní době se řekne, že je to jen něco "Star Trek", jen je potřeba si uvědomit, že tenhle film tu byl ještě před "Star Trekem". Na svou dobu jsou tady neskutečně nádherné efekty a filmu samozřejmě pomáhá i to, že je barevný. Leslie Nielsen byl jako mladý poměrně fešák a jako velitel týmu je parádní. Skvělé sci-fi z doby, kdy by si člověk myslel, že něco tak vizuálně úchvatného ani není možné natočit. (03.09.2014)

Robot Robby je děsný dřevo a Altaira neumí líbat. No to nám to pěkně začíná...Ba ne, Robby je machr, Altaira - tak to si povíme na konci - a tenhle film je prostě skvělý! Dnes již polozapomenutá sci-fi klasika, špička tzv Zlatého věku hollywoodské sci-fi 50.let, která ostatní své žánrové souputníky té doby převyšuje o dvě hlavy. Příběh pojednává o kosmické výpravě, cestující na planetu obydlenou vědci z předchozích výprav. Na místě najdou jediného, který přežil - Dr.Morbiuse a nečekaným útokem záhadného mimozemského stvoření děj pěkně graduje. Scenář je místama i velmi vtipný, hlavně scéna, kdy jeden ze členů posádky učí líbat Morbiusovu dceru, která do té doby neviděla jiného muže vyjma otce. Interiéry, zejména vnitřek vědcova domu, překypují fantazií, i všechny ty hejblátka a přístroje. A také domácí robot Robby, i když ten na mně působil tak nemotorným dojmem, že bych mu nesvěřil ani vynešení odpadkového koše. Pravda, jsou tu i slabší místa. Přistání na planetě s komíhajícím se korábem je trochu "edwůdovské", výprava je příliš okatě studiová a tvůrci evidentně rezignovali na zobrazení povětrnostních podmínek na planetě, žádný vítr či atmosferické projevy. Paprsky laserových děl střílí srandovní čárkované paprsky, úplně stejné, jako v mých dětských comicsových výtvorech. Jinak jsou ale triky na svoji dobu vynikající a nečekaný pohled do mimozemského stroje mi skoro vyrazil dech. A to nejlepší nakonec - naprosto ulítlý soundtrack, jakési ambientní plochy elektronických pazvuků, které se táhnou celým filmem a navozují tu správnou scifiodní atmosféru. Suma sumárum, další z perel do mé sbírky starých scifáren. A Altaira? Je to vážně kočka, ale na líbání je fakt levá :o) (11.04.2004)